Jan Karlas Pořadí knih

Kniha se zaměřuje na prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí a má dva hlavní cíle. Prvním je poskytnout komplexní a podrobný obecný rozbor mezinárodních organizací, což zahrnuje analýzu organizací jako teoretického jevu i jako souhrnu existujících entit. Důraz je kladen na konceptuální rozpracování mezinárodních organizací a jejich historický vývoj. Druhým cílem je analýza vybraných případů významných mezinárodních organizací prostřednictvím souboru výzkumných otázek. První skupina otázek se zaměřuje na teoretické aspekty, jako je obecná povaha mezinárodních organizací a jejich struktury a procesy. Druhá skupina se soustředí na empirické, klasifikační otázky, které zkoumají historický vývoj a analyzují tři konkrétní organizace: Organizaci spojených národů (OSN), Světovou obchodní organizaci (WTO) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Kniha je určena především výzkumným pracovníkům, vysokoškolským pedagogům a doktorandům v oblasti mezinárodních vztahů, ale také široké veřejnosti, včetně studentů a odborné veřejnosti se zájmem o mezinárodní dění. Nabízí ucelený analytický rámec a poznatky o klíčových mezinárodních organizacích.

Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu nových středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly. Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu nových středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly.

Politologická studie přibližuje některé aspekty teoretického studia mezinárodních institucí. Skutečnost, že struktury různých mezinárodních institucí - a tedy jejich forma - se často velmi liší, představuje jednu z nejzajímavějších a nejpodstatnějších otázek současné mezinárodní politiky. Tato práce si klade za cíl prohloubit zatím nedostatečný výzkum této otázky. Vedle toho nabízí i první rozsáhlejší přehled teoretických přístupů k mezinárodním institucím publikovaný v ČR.

Kniha je první z řady analytických studií české zahraniční politiky, které bude vždy jednou za rok předkládat Ústav mezinárodních vztahů. Jednotlivé kapitoly sledují ideová a programová východiska pro zahraniční politiku, agendu a události zahraniční politiky za rok 2007, působení aktérů a přesah zahraničněpolitických otázek do mediálního a veřejného prostoru. Takto vytvořený koncept umožňuje všímat si vývoje ideového zázemí české zahraniční politiky, způsobů jejího výkonu, vývoje procesu tvorby zahraniční politiky i jejího odrazu v politice, médiích a veřejnosti. Jednotliví autoři se zaměřují na zcela konkrétní výsledky a dopady zahraniční politiky, které často díky jejich všednodennosti unikají zájmu médií či akademického prostředí. Dosažení vytčených cílů je umožněno jednotícím analytickým rámcem, který kombinuje policy i politics analýzu s klasičtějším přehledem zahraničněpolitických vztahů. Díky této knize se do českého prostředí dostává první ze série pravidelných hloubkových analýz, jež může sloužit veřejným činitelům, výzkumným pracovníkům, pedagogům, studentům i širší veřejnosti jako zdroj informací a jako základ pro dlouhodobější reflexi české zahraniční politiky.