Martin Čapský Knihy

Mezinárodní výstavní projekt Gotické Madony na lvu, plánovaný na rok 2014, představuje pro Muzeum umění Olomouc klíčový kulturní počin v oblasti starého umění. Výstava se zaměří na evropský vrcholně gotický sochařský fenomén zobrazení Panny Marie stojící na lvu, který se poprvé objevil kolem poloviny 14. století. Tento motiv symbolizuje vítězství nad zlem a hříchem a předchází pozdějším zobrazením Madony na hadovi či půlměsíci, používaným až do baroka. Nejvíce Madon na lvu se dochovalo ve Slezsku a Pomoří, což vedlo k pojmenování varianty měkkého stylu 14. století „Sloh madon na lvu“ (Löwenmadonnenstil). Výstava bude jedinečná tím, že poprvé spojí sochy Madony na lvu z Polska, Německa, Rakouska a Francie. Klíčovým exponátem bude Klosterneuburská madona na lvu, identifikovaná jako dílo Mistra Michelské madony z doby kolem roku 1345, což naznačuje český původ tohoto fenoménu, možná iniciovaný císařem Karlem IV. Výstava, včetně reprízy v Rakousku (Bergbau- und Gotikmuseum Leogang), otevře nové možnosti bádání a rozšíří znalosti o evropském sochařství 14. století. K výstavě bude vydán dvojjazyčný česko-německý katalog od předních evropských odborníků.

Devátý díl série konferenčních sborníků z řady „Korunních zemí“ je zaměřen na zemské stavy a pokusy o kodifikaci jejich vztahu k panovníkovi, který vyvrcholil schválením prvního zemského zákoníku, kodexu šlechtického práva – Vladislavského zřízení zemského – v roce 1500. Právě k vladislavské době, kdy byla moc panovníka omezena a následně v českých zemích oslabena i jeho nepřítomností a kdy si zemské stavy budují pozici reprezentantů zájmů celé země, je vztažena většina studií obsažených v knize. Jednotlivé kapitoly se věnují jak právě zmíněnému Vladislavskému zřízení, tak roli Karlštejna jako místa uchování nejdůležitějších státoprávních písemností (detailní pohled je věnován Registru desíti truhlic). Další kapitoly se zabývají vývojem a stavem zemských privilegií v jednotlivých zemích Koruny – na Moravě, ve Slezsku, Dolní a Horní Lužici.

Biografie opavského vévody Přemka, posledního z významných knížat této vedlejší přemyslovské větve.

Hejtmanská správa ve Slezsku na pozadí specifické územně správní struktury země. Hejtmanský úřad v politice posledních Přemyslovců. Hejtmanský úřad v politických aspiracích pozdně středověké Vratislavy. Úřad zemského hejtmana v proměnách středověkého Opavska. Dolnolužický zemský fojt mezi králem a stavy na prahu novověku (1490-1620). Úřad moravského zemského hejtmana v 15.-17.století.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.