Když čtyři důchodci slaví výhru v loterii, teče alkohol proudem. Závratná radost však netrvá dlouho. Pár hodin po bujaré oslavě je totiž jeden ze seniorů nalezen mrtvý. Byl ubodán zezadu přímo ve svém bytě. Případu se ujímá komisař Münster, neboť Van Veeteren si vzal na rok volno a věnuje se poklidné práci v antikvariátu. Nikdo z jeho kolegů však nevěří, že by dokázal s vyšetřováním jen tak přestat. A opravdu, brzy se na něj Münster obrací s prosbou o radu, protože případ je čím dál záhadnější. Po nějaké době se k činu přizná vdova po zavražděném. Van Veeteren si je však jistý, že ta žena lže...
Dva těžce zranění lidé byli přijati na pohotovost v nemocnici v Gotheburgu. Jedna z nich je hledaná vražedkyně Lisbeth Salanderová s kulkou v hlavě, která potřebuje okamžitou pomoc, druhá osoba je Alaxander Zalaščenko, starší muž, kterého Lisbeth napadla sekerou.
Ve třetí části trilogie Millenium Lisbeth Salanderová osnuje pomstu - proti muži, který ji chtěl zabít, a což je důležitější, proti vládním institucím, které jí málem zničily život. Nic nebude tak jednoduché, jak se to jevilo ze začátku, někdo tentokrát sleduje ji. Také se musí zbavit obvinění z vraždy, které jí visí nad hlavou.
Podle úspěšného vzoru minulých knih potřebuje pomoc novináře Mikaela Blomkvista.
Konec přínáší pro Lisbeth šanci zbavit se tíživé minulosti a naději, že pravda a spravedlnost zvítězí.
Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je však přesvědčen o její nevině...
Když bylo Antemu Valdemaru Roosovi dvanáct let, spáchal jeho otec sebevraždu. Valdemar od té doby vytrvale volil v sázkové kanceláři stejnou kombinaci čísel. Nyní už je mu téměř šedesát a moudrá slova, která praví, že „trpělivost růže přináší“, se ukazují být pravdivá: Roos vyhraje dva miliony korun. Aniž by něco řekl rodině, podá v práci výpověď a koupí si malý domek v lese. Místo, kde může být sám sebou. Jednoho dne ale zmizí a po jeho stopách se musí vydat inspektor Gunnar Barbarotti…
Ve Švédsku je parné léto a vrchní komisař Van Veeteren už se nemůže dočkat dovolené. V té době se vyšetřování zaměří na tajemnou a značně podezřelou náboženskou sektu. Jedna z jejich členek, dívka na prahu dospělosti, je nalezena mrtvá v lese nedaleko letního tábora skupiny. Byla brutálně znásilněna a uškrcena. Objevení jejího těla telefonicky oznámil anonymní volající. Členy sekty Čistý život vede Oscar Yellinek, charismatická, ale obezřetně hlídaná postava s mesiášským komplexem. Členové sekty Čistý život nebrání vyšetřování události, ale rozhodli se o celé věci zcela mlčet, čímž matou a rozčilují Van Veeterena a jeho kolegy...
Jednoho srpnového večera roku 2001 zavolá na stanici v Ystadu člověk, který prý viděl na jezeře Marebo hejno hořících labutí.
Kurt Wallander se k jezeru vydá, aby zjistil, co se stalo. Bere s sebou i dceru Lindu, která právě dokončila policejní akademii ve Stockholmu a má nastoupit k ystadskému policejnímu sboru. U jezera žádné stopy nenajdou, ale za pár dní udeří zvířecí sadista znovu a brzy začnou mizet i lidé. Za záhadných okolností se ztratí také Lindina kamarádka z dětství Anna. Otec a dcera Wallanderovi se pouštějí společně, a přece každý po svém, po stopách vedoucích až do guayanské džungle a ke křesťanskému soudnému dni. Lindina policejní kariéra může být ohrožena dřív, než vůbec začala.
Příběh podivuhodné lásky je osmá kniha oblíbeného švédského spisovatele a hudebníka Carla-Johana Vallgrena (nar. 1964). Stala se jeho nejčtenějším a nejúspěšnějším dílem: ve Švédsku se jí od prvního vydání v roce 2002 prodalo přes 300 000 výtisků a byla přeložena do dvou desítek jazyků.
Jedné bouřlivé zimní noci roku 1813 se v nevěstinci ve východopruském Královci současně narodí dvě děti. Zatímco jedno je hezká a zdravá holčička Henrieta, to druhé, pokřtěné Hercule Barfuss, se narodí hluchoněmé a znetvořené: je to trpaslík, jeho tělesné postižení mu však plně vynahrazují výjimečné duševní schopnosti, kterými normální lidé nedisponují. Obě děti vyrůstají spolu a pojí je hluboký cit, ale po nějaké době se musejí proti své vůli rozejít. Ne však navždy, Hercula čeká dlouhá cesta po tehdejší Evropě, cesta, na níž hledá ztracenou lásku a smysluplný život a zároveň zažije řadu zvratů, dobrodružství a protivenství, jako je vystupování v panoptiku zrůd, pobyt v jezuitském klášteře či bezmála osudové střetnutí s orgány inkvizice. Příběh podivuhodné lásky, obsahující prvky pikareskního, milostného a gotického románu, je příběhem věčného zápasu dobra a zla a vítězství lásky nad lidskou degradací. Jeho autor za něj ve své vlasti získal nejvyšší možné ocenění – Augustovu cenu.
Brutta giornata per Janek Miller: i postumi di una sbornia colossale, i ricordi pochi e confusi e il cadavere della sua giovane e amatissima moglie, Eva, nella vasca da bagno. Fin troppo scontato il verdetto: colpevole. Sei anni, la pena. Ma il commissario Van Veeteren non è convinto della sua colpevolezza e insieme alla sua squadra scava nel passato di Eva. Un passato che nasconde molti segreti: un precedente matrimonio finito dopo la morte per annegamento del figlio di quattro anni, un padre violento, un gemello sparito in Canada, un antico fidanzato morto in circostanze strane.
Dějištěm zajímavého románu, který byl napsán podle historických reálií, je dánský královský dvůr a jeho tématem jsou mocenské intriky za vlády Kristiána VII.
„Struenseeho doba“ se nazývá období, v kterém na dvoře dánského krále Kristiána VII. působil německý lékař Johann Friedrich Struensee. Ke Kristiánovi byl povolán, když se naplno začalo projevovat královo šílenství. Mezi králem a jeho osobním lékařem se vyvinul úzký vztah plný důvěry, a tak se Struensee brzy stal nejvlivnějším mužem na dánské politické scéně. Byl přívržencem osvícenských myšlenek, které se snažil realizovat v praxi. Během dvou let bylo vydáno 632 revolučních dekretů, mezi které patřila například svoboda vyznání, neomezená svoboda tisku, reforma zdravotnictví a další. Struensee udržoval poměr s královnou Karolínou Matyldou a z tohoto vztahu se narodila dcera. Struenseeho moc a vztah s královnou byl trnem v oku dalším mocenským skupinám kolem krále, a tak byl Struensee pod záminkou připravované královraždy v roce 1772 odsouzen k smrti a popraven. Revoluce, kterou začal, byla rychle zrušena a vše se vrátilo ke starým pořádkům.
