Karel Hruška Knihy

Kniha obsahuje odborné rady, jídelníčky pro děti různého stáří a mnoho předpisů na pokrmy pro děti.

Již více než 1000 let trůní hrdý Pražský hrad na hoře vysoko nad střechami města. Mocná knížata, králové a císařové tam nahoře sídlili se svými honosnými dvory a rozhodovali tu o osudech české země. Poněkud stranou od paláce se však až do dnešních dnů zachovala i prazvláštní ulička: Zlatá ulička. V jejích roztomilých, pestrých domečcích žili dříve hlavně prostí a chudí lidé. Maličké domky mají často jen jedinou místnost! Před mnoha staletími je obývali střelci, kteří střežili hradní brány. Staré pověsti vyprávějí i o takřečených alchymistech, kteří se ve stísněných sklepích domků snažili najít recept na to, jak uměle vyrobit zlato – jim vděčí ulička za svá různá jména jako „Zlatá ulička“, „Ulička alchymistů“ nebo také „Zlatnická“. Asi před padesáti lety opustili Zlatou uličku její poslední obyvatelé. Prázdná však tato ulička není: do řady domků, které lidé opustili, se nastěhovala všelijaká zvířátka: kočičky, vrabci, chrousti, světlušky a právě malý opičák Fips, o kterém vypráví tento příběh. Nádherně ilustrovaná kniha pro děti od 3 let.

Tento výbor z díla Rudolfa Kalčíka je prvním souborným vydáním autorových povídek z různých sbírek, které mu získaly velikou popularitu. Obsahuje povídky s historickými vojenskými náměty, doplněné povídkou O zapomenutém sirkaři, knižně dosud nepublikovanou

Proslulý geolog a sibiřský průzkumník profesor Lichačov se stal ve stockholmské emigraci za I. světové války předmětem zájmu a intrik západoevropských kapitalistických podnikatelů, kteří jej chtěli získat pro své plány. Jejich záměrem bylo vykořistit nerostné bohatství Sibiře. Dobrodružný rámec příběhu ukazuje dramatický úsek ze života Sibiře a představuje rázovité postavy lovců, vyhnanců, mladých revolucionářů, starověrců, pravoslavných popů, dělníků, sedláků i carských úředníků. Kniha obsahuje kompletní čtyři části (které před tím vycházely samostatně): Útěk, Káťa, Polja, Akimov.

Soubor třiceti šesti válečných reportážních povídek, napsaných na základě autorovy přímé účasti v 1. jízdní armádě, se stal záhy po svém vydání v r. 1924 nejkritizovanější a zároveň nejproslulejší knihou I. Babela. Buďonnyj ji označil za pomlouvačné "babské žvásty" a Gorkij, který mladého autora od samých počátků podporoval, ho musel vzít pod ochranu před zuřícím maršálem. Ale už od této chvíle se kolem Babela utvářela atmosféra, která později skončila jeho násilnou smrtí. K základnímu cyklu Rudé jízdy jsou připojeny povídky s ním bezprostředně spjaté.

Josef Hora vytvořil ke 100. výročí úmrtí autora Máje sbírku hluboce zažitých a jemně vybroušených básní reflexivních. Mají máchovský rytmus, ušlechtilý rým, melodickou fonetiku, mnohde s přímými ozvuky z Máje. Forma všech šestnácti básní je shodná, tvoří ji čtyři čtyřveršové sloky.

Patnáctiletý Billy Casper je kluk, jakých se ještě dnes po ulicích severoanglických průmyslových měst potulují tisíce: neúplná rodina mu už dávno přestala být skutečným domovem, do individualisticky soutěživého školního prostředí se nedokáže zařadit a ví jen, že o kariéru ve společnosti, která jej beztak už vystrčila ze svého středu, nemá zájem. Od svých vrstevníků a vyhlídek na bezútěšnou budoucnost se vzdálí až ve chvíli, kdy v mláděti poštolky, které získá, nalezne věrného druha a tvora stejně nepoddajného a toužícího po svobodě a volnosti ...

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.