Karel Hruška Knihy

Čtyři novely o utrpení židovského obyvatelstva za 2. světové války, jejichž životní cesta jednoznačně vedla do plynových komor koncentračních táborů. Jsou otřesným svědectvím o utrpení židovského obyvatelstva za 2. světové války. Zároveň jsou dokumentem o morálních lidských kvalitách těchto lidí, kteří mnohdy stáli před vážným mravním rozhodnutím, ať již šlo o mladého chlapce vracejícího se z koncentráku a váhajícího mezi pomstou a odpuštěním nebo starého profesora, který se měl rozhodnout k dobrovolné smrti.

Kniha obsahuje odborné rady, jídelníčky pro děti různého stáří a mnoho předpisů na pokrmy pro děti.

Tento výbor z díla Rudolfa Kalčíka je prvním souborným vydáním autorových povídek z různých sbírek, které mu získaly velikou popularitu. Obsahuje povídky s historickými vojenskými náměty, doplněné povídkou O zapomenutém sirkaři, knižně dosud nepublikovanou

Soubor třiceti šesti válečných reportážních povídek, napsaných na základě autorovy přímé účasti v 1. jízdní armádě, se stal záhy po svém vydání v r. 1924 nejkritizovanější a zároveň nejproslulejší knihou I. Babela. Buďonnyj ji označil za pomlouvačné „babské žvásty“ a Gorkij, který mladého autora od samých počátků podporoval, ho musel vzít pod ochranu před zuřícím maršálem. Ale už od této chvíle se kolem Babela utvářela atmosféra, která později skončila jeho násilnou smrtí.

Proslulý geolog a sibiřský průzkumník profesor Lichačov se stal ve stockholmské emigraci za I. světové války předmětem zájmu a intrik západoevropských kapitalistických podnikatelů, kteří jej chtěli získat pro své plány. Jejich záměrem bylo vykořistit nerostné bohatství Sibiře. Dobrodružný rámec příběhu ukazuje dramatický úsek ze života Sibiře a představuje rázovité postavy lovců, vyhnanců, mladých revolucionářů, starověrců, pravoslavných popů, dělníků, sedláků i carských úředníků. Kniha obsahuje kompletní čtyři části (které před tím vycházely samostatně): Útěk, Káťa, Polja, Akimov.

Děj dobrodružného románu o hledání staré cesty napříč Saharou se odvíjí na konci dvacátých let tohoto století. Autor líčí obtížnou expedici, jejíž účastníky ohrožují lupiči a útrapy, a podává dramatický obraz Sahary.

Cyklus, uvedený básní Zastřená tvář ze sbírky Domov (1938) byl napsán a vydán v r. 1936 k stému výročí Máchovy smrti. Hora v něm dává zaznít těm otázkám, které vzrušují jeho vlastní mysl. Nalézá přitom styčné body mezi svým a Máchovým básnickým charakterem. Proti hrůze z časua prchavosti života staví lidské dílo, tvůrčí čin.

Patnáctiletý Billy Casper je kluk, jakých se ještě dnes po ulicích severoanglických průmyslových měst potulují tisíce: neúplná rodina mu už dávno přestala být skutečným domovem, do individualisticky soutěživého školního prostředí se nedokáže zařadit a ví jen, že o kariéru ve společnosti, která jej beztak už vystrčila ze svého středu, nemá zájem. Od svých vrstevníků a vyhlídek na bezútěšnou budoucnost se vzdálí až ve chvíli, kdy v mláděti poštolky, které získá, nalezne věrného druha a tvora stejně nepoddajného a toužícího po svobodě a volnosti…

V románu o cti, nepočestnosti a lásce se Václav Erben vrací do doby krále Jiříka z Poděbrad, tedy do druhé poloviny patnáctého století, kdy se obyvatelstvo české země stále ještě vzpamatovávalo z politického, hospodářského a morálního kolapsu předchozích časů. Ačkoliv autor vytvořil toto dílo již před čtrnácti lety, zdá se nám, jakoby v historické metafoře hovořilo i k dnešku. Vypráví se zde o proměně charakteru rytíře Bartoloměje - zpočátku veskrze poctivého postaršího muže najímaného nejvyšším mincmistrem Království českého k dopravě a ochraně pregencního stříbra a mincí, zasílaných z kutnohorského Vlašského dvora do Prahy - v člověka podvodně připraveného o majetek. Potom se však sám dá rovněž na nepočestnou cestu (když se děj přesune do penězokazecké dílny v koněpruských jeskyních u Berouna) - a hle! Namísto aby byl zákonem přísně potrestán, čeká ho na samém konci jmenování: stane se - přestože nekalým způsobem zbohatlý - zástupcem nejvyššího hofmistra, čili druhým nejvýznamnějším mincovním úředníkem království. Trpce ironicky laděný příběh poutá plastičností obrazů tehdejšího života ve městě, na venkovské tvrzi, i kresbou přírody, neotřelou barvou slov, a možná že především kontrastem racionálně promýšlených finančních transakcí s hlasem srdce: stárnoucí hrdina se zpočátku lásce brání, nakonec se však dočká i opožděného otcovství...

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.

Celý román je vlastně popisem stavů člověka, který žije s vědomím, že zanedlouho zemře. Mladý inženýr zjišťuje, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Zbývá mu několik týdnů přinejlepším měsíců života. Jak využít tento čas co nejlépe? Jak se rozloučit s milovanou ženou, s přáteli? Je vůbec v lidských silách radovat se ještě z něčeho s takovouto vyhlídkou? Je možné zůstat statečný?

Z Lopatinových zápisků. Román ve třech novelách.

Kniha o osobách i událostech kolem Mnichova roku 1938 a dalších událostech.

Román o ruském dramatikovi A. S. Gribojedovi dokresluje to, co nevyplynulo z jeho satirické komedie Hoře z rozumu. Zachycuje hrdinův život po porážce děkabristů, jeho osudy v Persii, kde z carova pověření hájil osudy ruského státu jako vyslanec a kde v troskách vyslanectví nalezl smrt.

Jedná se o vybraný soubor básní bulharsko-makedonského autora, ktervý vychází ze skutečných zážitků. Jedná se o válečnou, revoluční poezii. Básně jsou antipolem pozůstatku symbolusmu. Jsou v nich mlhavé abstrakce, prudké kontrasty, napjatý expresivní text. Ukazuje v nich jak je svět opravdový, drsný, vnějšími formami antiestetický. Mluví z něj majestát dělnické třídy, je v něm vzrušení doby, o dějinách budoucnosti a minulosti. Mám svojí vlast Mám svojí vlast - a nad tou ve dne modravá obloha se naklání. Večerní lampiony hvědné zhasání nad ní zrána svítání. Když se však v noci vracím tiše ve stínu mlčících střech bez světel, cítím, jak u mé rodné chýše v tmě na srdce mně míří nepřítel. Ty, maminko, vždy učilas mě, abych měl každého jak tebe rád. Rád bych miloval, matko šťastně - kdybych byl svobodný a neměl hlad.

Realistický a kritický pohled na současnost. Autor si pro svůj záměr vybral prostředí exportního oddělení fiktivního podniku, pracujícího na zakázku pro socialistický i kapitalistický svět, a zalidnil je postavami nejrůznějšího typu, sociálního původu, stupně vzdělání, věku, soukromých i politických osudů. S nimi pak roztáčí kolotoč každodenních příběhů, dějů a vztahů, v němž nechybí boj o udržení nebo získání vyššího postavení za jakoukoliv cenu, neurvalý zápas s konkurenty, intriky, zneužívání moci pro osobní zájmy, nezákonné obohacování na úkor společnosti atd. Je to obraz života - syrový, bez idealizace a heroizace, mnohotvárný a složitý...

Román moskevského spisovatele a novináře má autobiografické rysy. V první části líčí život ve vysokoškolské koleji v turkmenském Ašchabádu a soužití několika studentů poznamenaných válkou. Druhá část sleduje jejich osudy až do přítomnosti.

Výbor z české poezie k 30. výročí národně osvobozeneckého boje a osvobození Československa. Préniový výtisk pro čloeny ERB klubu.

Již více než 1000 let trůní hrdý Pražský hrad na hoře vysoko nad střechami města. Mocná knížata, králové a císařové tam nahoře sídlili se svými honosnými dvory a rozhodovali tu o osudech české země. Poněkud stranou od paláce se však až do dnešních dnů zachovala i prazvláštní ulička: Zlatá ulička. V jejích roztomilých, pestrých domečcích žili dříve hlavně prostí a chudí lidé. Maličké domky mají často jen jedinou místnost! Před mnoha staletími je obývali střelci, kteří střežili hradní brány. Staré pověsti vyprávějí i o takřečených alchymistech, kteří se ve stísněných sklepích domků snažili najít recept na to, jak uměle vyrobit zlato – jim vděčí ulička za svá různá jména jako „Zlatá ulička“, „Ulička alchymistů“ nebo také „Zlatnická“. Asi před padesáti lety opustili Zlatou uličku její poslední obyvatelé. Prázdná však tato ulička není: do řady domků, které lidé opustili, se nastěhovala všelijaká zvířátka: kočičky, vrabci, chrousti, světlušky a právě malý opičák Fips, o kterém vypráví tento příběh. Nádherně ilustrovaná kniha pro děti od 3 let.

Toto ojedinělé kartografické dílo zobrazuje souvisle oblast velké Prahy a středních Čech v jednotném měřítku 1 : 20 000. Na 142 mapových stranách je zobrazeno území o rozměrech 80 x 55 km s následujícím ohraničením – od Slaného, přes Velvary, Kralupy n.Vltavou, Veltrusy, Neratovice, Kostelec nad Labem, Brandýs nad Labem-Starou Boleslav, Lysou nad Labem, Milovice, Sadskou, Poříčany, Český Brod, Kostelec nad Černými Lesy, Čerčany, Poříčí a Týnec nad Sázavou, Štěchovice, Mníšek pod Brdy, Zdice, Beroun, Lány, Nové Strašecí, Stochov, Kladno až po Zlonice. Mapa zohledňuje správní uspořádání a členění obcí, platné od počátku roku 2005. V mapě jsou dále zobrazeny nové příměstské obytné soubory se jmény ulic a nová obchodní a zábavní centra, jakož i síť městské a příměstské dopravy se všemi zastávkami. Rozsáhlý rejstřík obsahuje přes 16 000 hesel a obsahuje všechny existující názvy ulic ve městech a obcích.

V publikaci naleznete anglický a český překlad původně německé povídky. Nejsou zcela identické a bude jistě zajímavé porovnat, jak si který z překladatelů s původním německým textem pohrál. Nicméně čeština Vám jistě pomůže tam, kde Vám bude angličtina připadat nesrozumitelná. Věříme, že si z obou překladů mnohé odnesete a kromě čtení samotného se přiučíte i něčemu novému v anglickém jazyce. V publikaci také naleznete jazykové komentáře.

Dvě povídky z raného Rilkova tvůrčího období vyšly česky pouze jednou, v roce 1908 v Ottově nakladatelství. Rilke v nich popisuje prostředí, které důvěrně zná, totiž Prahu konce 19. století a problém, který se ho osobně dotýká: vztahy mezi Čechy a Němci. Důvody neshod a neporozumění vidí Rilke na straně radikálních Čechů a především studentů. Nový český překlad je součástí dvojjazyčného, česko-německého vydání, doplněného pro studijní účely gramatickým a lexikálním komentářem pod čarou. Pro středně pokročilé.

Podle kritického vydání spisů B.N. v Knihovně klasiků vychází jako jubilejní svazek Světové četby její dílo nejslavnější a nejvýznamnější, jež je zároveň jedním z pokladů české literatury vůbec, jak krásně napsal Zdeněk Nejedlý: "Co jest vlastně Babička?... Jistě, že to jest báseň, ale jest to i vzácný obraz našeho venkova v době předbřeznové; jest to rozkošný obrázek Ratibořického údolí se všemi podrobnostmi, ale jistě i kniha životní moudrosti pro každého z nás, nechť jsme jakéhokoliv věku, stavu i smýšlení... Babička jest dokonalá kniha životní moudrosti, objímající celý svět a dokonale jej sjednocující. Tím se stala nejvzácnější mezi všemi českými knihami." Vydáno k 100. výročí vydání "Babičky"

This popular book is published as part of the Adapted Czech Prose series for students of Czech as a foreign language. It presents a brief portrait of Jan Neruda, six of his adapted tales and brief details of the house signs of old Prague. Also included is a set of grammatical and lexical exercises for each text, a Czech-English-German-Russian Glossary and a key to the exercises.

contains 19 fairytales translated from German

„Alles, was über dieses Buch gesagt werden kann, ist nur tastendes Nebenher. Man muß es selbst nachlesen, Zeile für Zeile, wie hier aus einem oft lieblichen Zusammensein von Ironie und Pietät die drohende Strenge des letztes Gerichts auftaucht. Mit diesem Buch nun wächst er vollends in die Nähe großer, zeitlos-prophetischer Kunst, eines Dante, eines Hölderlin. Was einer stammelnden Generation versagt blieb, woran sie sich ekstatisch verblutete: in diesen Fragmenten tritt es als künstlerische Vollendung in unsere Tage.“ Hans Sahl, in: Das Tagebuch (Januar 1927) „… so entsteht dieselbe Atmosphäre des Grauens und der Qual, die im Prozeß (grauenhafter, spukhafter) zu spüren war. Fragt man mich aber, welches der beiden Werke , schöner‘ ist, so muß ich bekennen: das Schloß. Denn in diesem Werk ist der große Erzähler Franz Kafka der Märchendichter, den seine kleineren früheren Werke ahnen ließen. Es gibt zauberhafte Seiten in diesem Märchen-Roman, seltsam humoristische Seiten, die ein Grauen und ein Lachen zugleich im Leser erwecken.“ Ludwig Winder, in: Bohemia (Januar 1927)

Erzählungen: - Metzengerstein - Eine Geschichte aus Jerusalem - Stelldichein - Berenice - Morella - König Pest - Eine nicht unallegorische Geschichte - Ligeia - Das System des Doktor Teer und Professor Feder - Eleonora - Das ovale Portrait - Die Maske des roten Todes - Die Augengläser - Du bist der Mann - Die Sphinx - Hopp-Frosch - Von Kempelens Erfindung Phantastische Fahrten: - Das Manuskript in der Flasche - Die unvergleichlichen Abenteuer eines gewissen Hans Pfaall - Ein Sturz in den Malstrom - Die längliche Kiste - Der Elch - Die Domäne von Arnheim - Landors Landhaus Der Geist des Bösen: - Der Untergang des Hauses Usher - William Wilson - Der Mann in der Menge - Die Grube und das Pendel - Das verräterische Herz - Der schwarze Kater - Eine Erzählung aus den rauhen Bergen - Das vorzeitige Begräbnis - Mesmerische Offenbarung - Der Kobold der Perversion - Die Tatsachen im Fall Valdemar - Das Faß Amontillado Detektivgeschichten: - Die Morde in der Rue Morgue - Das Geheimnis um Marie Rogets Tod - Der Goldkäfer - Der entwendete Brief Gedichte und Prosa: - Schatten - Eine Parabel - Schweigen - Eine Fabel Gedichte: - Tamerlane - Der Rabe - Ulalume - Annabel Lee

V den svých třicátých narozenin se prokurista velké banky Josef K. probudí a ke svému překvapení zjistí, že dva neznámí muži vnikli do jeho bytu, aby jej zatkli, protože je obžalován pro neznámé provinění před záhadným soudem. Začíná rok trvající proces, v němž se průměrný úředníček musí utkat s neviditelným mocenským aparátem, s dusivou byrokracií, z níž pozná jen nejspodnější příčky, s přezíravostí okolí... To vše v něm vzbudí sice nejasný, ale nutkavý pocit vlastní viny. Kdo jej soudí a proč? ptá se čtenář společně s protagonistou románu a přesto - nebo snad právě proto - že tato otázka zůstává až do poslední stránky bez odpovědi, je Kafkův Proces jedním z nejvýznamnějších literárních obrazů odrážejících atmosféru pohnutého dvacátého století....

Povídky, které napsal Franz Kafka (1883-1924) na Hradčanech, ve Zlaté uličce čp. 22, vyšly pod titulem Venkovský lékař knižně již za jeho života. Kafka ve svých krátkých textech stále znovu evokuje zčásti iracionální, zčásti nevyzpytatelný, vždy však znepokojivý a tísnivý svět, jemuž lze jen stěží uniknout. Jednou vyvolá řetězec nešťastných událostí chybné zazvonění lékařského zvonku, jindy se zjeví jacísi podivní kočovníci, vůči nimž je bezmocný i sám císař. Mluvící šakali nebo stěží definovatelný Odradek unášejí čtenáře do surreálna. Existuje nějaké východisko z tohoto znepokojivého světa? Dveřníkova odpověď v příběhu o usilovné touze „po zákoně“ zní: „Je to možné, ale ne teď.“

Der Gedichtband Larenopfer (1895) des erst zwanzigjährigen Rainer Maria Rilke (1875–1926) ist ganz seiner Heimatstadt Prag gewidmet. Wie ein poetischer Fremdenführer geleitet er den Leser durch die „Goldene Stadt“, blickt vom Hradschin hinab auf ihre Türme, Kuppeln und Paläste, erinnert an ihre Geschichte und gedenkt ihrer Bewohner. Während im ausgehenden 19. Jahrhundert die nationalen Spannungen im Land beständig zunehmen, bilden das tschechische, das deutsche und das jüdische Volk im Larenopfer noch eine selbstverständliche Einheit – so lebt in Rilkes Gedichten eine Stadt fort, wie es sie heute nicht mehr gibt.

Text und Kommentar in einem Band. In der Suhrkamp BasisBibliothek erscheinen literarische Hauptwerke aller Epochen und Gattungen als Arbeitstexte für Schule und Studium. Der vollständige Text wird ergänzt durch anschaulich geschriebene Kommentare.

Das dunkle und verwinkelte alte Amsterdam dient Gustav Meyrink (1868–1932) als Kulisse für die mystischen und unheimlichen Bilder dieses Romans. Einer Gruppe von Freunden erscheint immer wieder ein „Grünes Gesicht“, das beklemmende Visionen eines hinter den alten Häusern lauernden Ereignisses weckt. Als irgendwann eine rätselhafte Tagebuchrolle auftaucht, nimmt das Phantom Gestalt an. „Er ist kein Gespenst, und wenn er auch einmal zu dir kommen wird wie ein Gespenst, so fürchte dich nicht, er ist der einzige Mensch auf Erden, der kein Gespenst ist. Auf der Stirne trägt er eine schwarze Binde, darunter ist das Zeichen des Ewigen Lebens verborgen.“

Der Glöckner von Notre-Dame trug seinem Schöpfer Victor Hugo (1802–1885) den Ruf ein, der „Shakespeare“ des Romans zu sein. Das Werk besteht als bedeutendster Roman der französischen Hochromantik – es hat bis heute nichts von seinem Glanz eingebüßt. Hugo führt den Leser in das Paris des 14. Jahrhunderts, in die Stadt der Diebe, Krüppel und Mörder, der Gestrauchelten und der Frommen. Vor dem Hintergrund der mittelalterlichen Stadt ersteht dem faszinierten Leser die Silhouette der stolzen Kathedrale Notre-Dame de Paris, mit der untrennbar die Gestalt des tragischen Quasimodo verbunden bleibt.

Ein Wassermann in der Moldau und sprechende Tiere, fliegende Dämonen, Diebesgesindel und barmherzige Menschen, dazwischen immer wieder die alttestamentarischen Könige Salomo und David –aus diesem bunten Garn ist der Stoff jüdischer Märchen und Legenden gewoben. Voll hintergründiger Lebensweisheit und getragen vom tiefen Glauben an eine höhere Gerechtigkeit, eröffnen sie jung und alt mannigfaltige Einblicke in die jüdische Kultur und Weltsicht. So höre denn, wer Ohren hat: „Es gab einst einen König im Perserlande.“