Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.
Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval, doplnil o cca sto rukopisných stránek, v nichž zohlednil vývoj poznání dané problematiky až do současnosti a v některých dílčích aspektech korigoval své závěry.
Profesor Detlef Brandes, známý a všeobecně uznávaný německý historik specializující se mj. na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje ve své práci kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky bohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939–1945. Oč zdrženlivější je ve svých explicitních hodnoceních, o to více promlouvají uváděná fakta. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává nepřekonána. Tento její význam podtrhuje i autorův mimořádný přínos pro současné, tj. třetí české vydání díla.
Přijímání uprchlíků a poskytování jim azylu jsou témata, která dnes hýbají Evropou i celým světem. V předkládaných příspěvcích se setkáme s otázkami, které známe ze současných diskusí. Vidíme, že novinkou není rozlišování mezi uprchlíky politickými a ekonomickými, že zákazy a omezení jejich pracovních možností i požadavky na zajištění přednosti pro domácí uchazeče se opakují v závislosti na dané hospodářské situaci přijímajícího státu. A tomu všemu tehdy i dodnes tvoří rámec problémy financování ubytování a zaopatření uprchlíků. Vzpomínání na společné dějiny zatěžuje německá válečná a okupační minulost a následné vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. V příspěvcích předkládané publikace je však v zásadě tématizována pozitivní stránka česko-německých vztahů. Publikované příspěvky byly diskutovány na konferenci Česko-německá a Slovensko-německé komise historiků konané v roce 2014 v Řezně.
Ve své nejnovější práci Detlef Brandes zkoumá opatření nacistického Německa týkající se českého obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava, zahrnující rasové hodnocení, asimilaci a přesídlování. Cílem bylo germanizovat okupovaný prostor. Autor popisuje události mezi lety 1938–1945 a sleduje dlouhodobé cíle Třetí říše, které měly být dokončeny po vítězství na východě, a to jak v Protektorátu, tak v Říšské župě Sudety.
Na základě podrobného studia dokumentů Brandes ukazuje, že význam Protektorátu pro německý zbrojní průmysl vyžadoval opatrnější germanizační politiku než v Polsku, kvůli obavám z českého odporu. Germanizační opatření byla často skryta, zahrnovala vyvlastňování, restrikce ve školství a rasové hodnocení maskované lékařskými prohlídkami. Rasová kategorizace měla určovat obyvatelstvo vhodné k asimilaci, zatímco „rasově nestravitelní“ měli být po válce přesunuti na východ.
Brandes také dokumentuje, jak Češi měli postupně ztratit kulturní identitu, což zahrnovalo zavření vysokých škol a redukci středních škol, s důrazem na němčinu. Nacistická správa podporovala etnické Němce a profitovala z arizace židovského majetku. Kniha poskytuje cenné informace o vyvlastňování a odsunu českého obyvatelstva, a ukazuje na dlouhodobé nacistické záměry násilné selekce a asimilace, které měly vliv na pozdější rozhodnutí československé exilové vlády.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců. Detailním způsobem analyzuje postoje jejich vůdčích politických reprezentantů, kteří usilovali o připojení Sudet ke třetí říši, mimo to však zároveň zkoumá postoje reprezentantů obecní samosprávy i obyčejných Němců žijících v Sudetech, jejichž názory se mnohdy od radikálních nacionalistů lišily, ve svém důsledku však nedokázali zabránit eskalaci napětí, jež vyvrcholila podepsáním mnichovské dohody a jejím akceptováním tuzemskými politickými stranami a mocenskými institucemi.
Velká Británie a její spojenci Československo, Polsko a Jugoslávie mezi Mnichovem a Teheránem Studie věnovaná konfrontaci politiky tří exilových vlád v Londýně (československé, polské a jugoslávské) od počátku války po konferenci v Teheránu.
Autor základní práce o dějinách protektorátu (Češi pod německým protektorátem, PROSTOR 1999) se tentokrát věnuje stejnému časovém úseku z hlediska jednoho speciálního problému. Sleduje vznik a vývoj myšlenky nuceného přesídlení německého obyvatelstva ze dvou států sousedících s Německem až po její provedení po skončení druhé světové války. Brandes se kriticky vyrovnává s veškerou dostupnou literaturou, studuje zveřejněné i nezveřejněné plány, dokumenty a projevy české, německé, sudetoněmecké, ale i britské, americké a sovětské provenience, názory státníků, historiků, politických analytiků, exilových vlád a odbojových hnutí. Snaží se zodpovědět otázku, proč vyhnání německé menšiny považovali za správné či nezbytné i nepochybně demokratičtí politici, jako byli Beneš, Sikorski, Mikołajczyk, Churchill či Roosevelt.
Rozsáhlá práce známého a všeobecně uznávaného německého historika, který se mj. specializuje na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky pohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává dodnes nepřekonána.
Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945.
Rozsáhlá práce známého a všeobecně uznávaného německého historika, který se mj. specializuje na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky bohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává dodnes nepřekonána.
