Michal Matoušek Pořadí knih

Autor shrnuje své zkušenosti se psaním, publikováním na internetu, českými nakladateli i vydáváním knih nákladem vlastním.

Jako když se mění lokál je šachový titul méně obvyklého typu. Varování: knížka není souhrnem dat, využitelných v tréninkovém procesu. Její „studium“ nezvýší čtenářovu „praktickou sílu“… "Ale třeba vám s ní bude hezky.

Zajímalo vás někdy, co stojí za příběhy, které v knížkách nacházíte? Zda autorova či autorčina invence, jejich zkuše-nost, pýcha, frustrace, touha vrátit si do života, co v něm bylo a už není, nebo hlavně čistá radost? – Na pozadí těch otázek sedm vypravěčů v románu Michala Matouška předkládá sumář české zkušenosti posledních padesáti let. Kniha je jazykově i stylisticky suverénní. Dopřává si například, aniž by zabředala, postupy ženského čtiva, jakož i jiných „pokleslých žánrů“; dá se však číst i jako osobní vyznání pezii; určitě rozesměje a určitě také dojme.

Jde o knihu nemající v historii české literatury obdoby. Takřka stovka autorů naplnila tuto reprezentativní publikaci esejemi, básněmi, povídkami, písničkovými texty, baladami a novinářskými reportážemi. Žánrově nevyhraněná kniha v prestižním kabátku potěší všechny, kteří rádi čtou a nabídne jim originální možnost, seznámit se s tvorbou začínajících i zkušených autorů. O úvodní slovo se postaral český spisovatel Petr Doležal a je vedeno, jak jinak, než v neošokingovém stylu. Pro své čtenáře přidal na závěr knihy i ukázku ze své současné literární tvorby.

Bezdomovectví je dnes žádané téma; knížka Michala Matouška však nejde tomuto zájmu jednoznačně vstříc. Zdá se být spíš ojediněle upřímnou zpovědí člověka, kterého život postavil tváří v tvář sociálnímu vyloučení v jeho skutečných podobách a který s ním zápasí, jak umí. Knížka otevírá otázky, odpovědi ponechává čtenářovi. Pohybuje se na pomezí literatury a publicistiky; vypráví, částečně i shrnuje autorovy zkušenosti s lidmi bez přístřeší. O sociální práci říká: "Je vyčerpávající, špinavá, zajímavá, často bezvýsledná, někdy nebezpečná a inspirující." - Autor se nestylizuje do role apoštola milosrdenství ani nemá ambice spasit blahoslavené chudé. Ode dna je inteligentní, vtipné, stylisticky suverénně podané zamyšlení nad chudobou, která má vždy nějaké konkrétní příčiny, vždy nějaké konkrétní podoby, nikdo proti ní není zcela imunní a společnost si s ní přes všechna sebevědomá prohlášení neví rady.