Proč modelovat budoucnost světa, když nám vlastní život protéká mezi prsty? Čestný a bezúhonný bruselský úředník se plánovaně ztratí v časovém oknu své služební cesty do Asie. Jeho osobní život je prázdný, ten pracovní má absurdní náplň, přesto odhodlaně vyráží odhalit okolnosti pokoutných zakázek. Vše se však obrací proti němu, prohrává i ve zcela banálních záležitostech – dostat se v noci do hotelu, připojit se k internetu, dovolat se domů, najít chvilku klidu na toaletě. Jean-Philippe Toussaint nás celou tou tajemnou, kafkovskou nepohodou provází, jen abychom s ním mohli dospět k tomu, co je mezi životem a smrtí nejpodstatnější.
V horské vesnici na konci světa, ztrácející se pod závějemi sněhu, beze stopy zmizí Marie Chazottesová. Utekla? Někdo ji unesl? Zabil? Záhada narůstá, když začnou postrádat i dalšího souseda, a ani ten nebude poslední. Situaci přijíždí zachránit nepočetná rota četníků v čele s kapitánem Langloisem. Tajemný Langlois se však ve vesnici nečekaně zjeví znovu, o mnoho let později, a bude mít na mušce starého vlka. Do třetice ho poznáme ještě v jednom souboji, velmi osobním a ryze společenském. Blaise Pascal kdysi vysvětlil, proč nesmíme dopustit, aby král jen lelkoval – a Giono jeho tezi rozvíjí v koncertu o třech napínavých větách.Jeden z nejslavnějších románů francouzského autora Jeana Giona vznikl v roce 1946, přesto i dnes zaujme jako ambiciozní literární experiment, v němž autor spojil detektivní žánr s filozofickým traktátem a podmanivými popisy panenské přírody. Poetické obrazy neukazují jen drsnou horskou krajinu, ale také lidskou krutost: i smrt může být krásná a fascinující, pozorujeme-li ji s odstupem, ve scenérii, kde rudá krev zlehka potřísnila běloskvoucí sníh.
Když tajemník Švédské akademie udílel Patricku Modianovi Nobelovu cenu za literaturu, nazval ho Marcelem Proustem naší doby. Modiano se ve své tvorbě věnuje tématům paměti, ztráty, identity a hledání a všechna jeho díla jsou variací na stejnou zkušenost: jeho vlastní. Rodokmen je vzácnou příležitostí odhrnout závoj fikce a nahlédnout příběh, jenž stojí na počátku těch ostatních. V těchto poutavých pamětech Modiano vypráví o svérázném životě svých rodičů za německé okupace, o svém dětství v domácnosti plné cirkusových umělců a gangsterů poválečné Paříže i o dospívání, kdy pro něj bylo zásadní seznámení s matčiným přítelem Raymondem Queneauem. I když Modiano přiznává, že na paměť se nedá vždy spolehnout, s bolestnou jasností si vybavuje nejpalčivější momenty svého mládí, včetně smrti svého desetiletého bratra. Modianovy vzpomínky na prvních jedenadvacet let jeho života v Paříži jsou opravdovým darem pro čtenáře jeho románů, k nimž nabízejí jedinečný klíč.
„Michel Houellebecq se stal marketingovým produktem, značkou. Jeho názor má cenu, chtějí po něm, aby se vyjadřoval ke kdečemu… Je vidět, vystupuje jako moudrý muž, naparuje se, baví své publikum svým číslem starého smutného šaška. Pořád má ovšem i čas psát.“
Novinář Denis Demonpion nabízí aktualizovanou a rozšířenou verzi životopisu původně vydaného v roce 2005. Michel Houellebecq je významným spisovatelem, jeho knihy vycházejí po celém světě, vznikají filmové, divadelní, rozhlasové adaptace. Jeho romány i básně se dnes studují v akademickém prostředí. Ačkoli si pěstuje pověst nepříjemného a nepřístupného společníka, je laureátem Goncourtovy ceny a před časem se stal nositelem Řádu čestné legie. Tyká si se současným francouzským prezidentem i s jedním z jeho předchůdců. To vše považoval Demonpion za důležité: text doplnil o nové poznatky a vydal znovu. Český čtenář může číst Houellebecqovy prózy v překladech od roku 2004. Teprve nyní vychází kniha o něm – o tomto francouzském fenoménu současnosti.
Na březích japonské řeky Kusagawa leží chudá vesnice. Je domovem muže s výjimečným talentem. Rybář Kacuró ovládá umění lovu nesmírně vzácných kaprů. Zásobuje jimi císařský dvůr a díky tomu zajišťuje obživu pro celou vesnici. Jednou však při práci utone v rozvodněné řece. Na dalekou a náročnou cestu ke dvoru se s posledním úlovkem musí vydat mladá a nezkušená vdova Mijuki... Román od nositele Gouncourtovy ceny přináší působivé, historicky věrné líčení Japonska 12. století, v celé jeho krutosti i kráse.
Analýza bibliografického korpusu francouzsky psaných beletristických knih, které vyšly v českých překladech v rozmezí let 1989 až 2013, ukazuje některé známé skutečnosti, ale i nečekané zajímavé detaily.
Snaží se najít odpovědi na otázky typu: Jak známe francouzskou literaturu? Čeho si na ní ceníme? Máme možnost si česky přečíst všechny důležité knihy francouzských autorů? Zdá se, že čeští čtenáři vyhledávají především dobrodružné příběhy, ať už jim je poskytují romány z 19. století, anebo díla současná. Literatura s komerčním potenciálem převažuje – ale jak se daří nakladatelům odhadnout, které knihy půjdou na odbyt? Nestačí vsadit na to, že se kniha stala bestsellerem ve Francii.
Obecně se vyplatí vydávat tituly napsané na základě historických událostí, společenské romány, detektivky nebo sci-fi.
Na řadu ovšem přicházejí i erotické novely autorů jako Apollinaire nebo Musset, popřípadě Simenon, pro hloubavější povahy raději Malý Princ.
Absolutní „francouzskou jedničkou“ je však u nás dlouhodobě Jules Verne.
Dokud se tančí, ještě není tak zle – tragikomický román, který se stal literární senzací nejen ve Francii.“
„Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce nikdy neříkal jedním jménem déle než dva dny po sobě. I když se jí některá jména omrzela dříve a jiná později, tenhle zvyk měla ráda.“ Příběh poněkud extravagantní rodiny vypráví chlapec, který objevil otcův deník, v němž zaznamenal, jak se bláznivě zamiloval do jeho matky. Do ženy milující tanec a zábavu, ale se sklony k šílenství. Humorný i dojemný příběh uchvátil nejprve Francii a nyní dobývá svět.
„Otec mi vyprávěl, že než jsem se narodil, lovil mouchy, a lovil je harpunou.“ Tak začíná neuvěřitelné vyprávění o krajně neobvyklé rodině a jejím mazlíčkovi Mademoiselle Superfétatoire, což je exotický druh ptáka z čeledi jeřábovitých. V nepořádné domácnosti se často pořádají večírky, při nichž se pijí litry vína a flambují humři, zatímco rodiče hlavního protagonisty tančí na melancholickou píseň Niny Simoneové, nazvanou Mr. Bojangles. Ta prostupuje celým románem, jenž jinak líčí velký a tragický milostný příběh. Pětatřicetiletý Olivier Bourdeaut napsal svou knihu během sedmi týdnů poté, co v životě „ve všem ostatním selhal“, jak sám prohlásil. Z debutového románu dyslektického spisovatele se ve Francii stala taková senzace, že se jeho čtenáři nahlas smějí a pláčou v pařížském metru.
Katka Krátkozraká žije s tatínkem v desátém pařížském obvodě a touží stát se tanečnicí. Jenže nosí brýle. Nevýhoda? Kdepak! Když si je totiž sundá, ocitá se v jiném světě, jemnějším a přívětivějším. Tam s tatínkem často utíkají. Ale čím se vlastně tatínek živí? Proč od nich odešla maminka? A uvidí ji Katka ještě někdy? Patrick Modiano se v příběhu pro děti i dospělé vrací ke svým typickým tématům: zkoumání lidské paměti, identity a plynutí času.
Ve svém románu s poněkud záhadným názvem Možnost ostrova se autor vypořádá s celým lidským pokolením – dílo se odehrává ve stádiu vrcholného úpadku světa, těsně před zánikem západní civilizace na Zemi a po něm. V karikatuře „současnosti“ se odehrává tragikomický příběh Daniela1, cynického zbohatlíka, který je ponořen do svého vnitřního světa a kterého ze všeho nejvíc zajímá úspěch u žen a pochybná kariéra. Smrtelnou ránu mu zasadí jeho milenka, o čtvrt století mladší Esther, pro kterou je sex pouze potřebou a která Daniela1 brzy nahradí daleko mladšími muži…
