Classic / British English This great story is set against the background of the French Revolution. Two men -- one French, one English, but very similar in appearance -- are in love with the same woman. The three of them, like the people of France, are faced with the dangers of life at a time when the guillotine never rests.
Charlotte Brontë vypráví příběh osiřelé Jany Eyrové, která vyrůstá v domě své bezcitné tety a snáší osamělost a kruté zacházení. Zlá teta ji po jednom incidentu pošle do internátní školy, kde je s dívkami špatně zacházeno – jsou nuceny žít v zimě, téměř bez jídla, jsou fyzicky trestány, musí se mýt v ledové vodě. Janin už tak smutný osud je tak najednou ještě krutější. Toto nepříliš šťastné dětství však posiluje její přirozenou nezávislost, sílu a ducha, které se ukážou jako nezbytné, když najde zaměstnání jako vychovatelka u zadumaného pana Rochestera. Jak se její city k Rochesterovi postupně prohlubují, Jane odkrývá strašlivé tajemství panství Thornfield Hall, které ji nutí se jednou provždy rozhodnout. Má zůstat s Rochesterem a žít s následky, které by to mohlo přinést, nebo se řídit svým přesvědčením, i kdyby to znamenalo opustit muže, kterého miluje? Román vyobrazující ženskou honbu za rovností a svobodou si již ve své době získal spoustu obdivovatelů a slavil velké úspěchy u čtenářů i kritiků. Na tehdejší poměry je velice pokrokový a nekopíruje pouze prvky romantismu, ale objevují se v něm i nové, realistické a gotické motivy.
Klidná a mateřská paní Ramsayová a tragický, absurdní pan Ramsay tráví společně se svými dětmi a různými hosty dovolenou na ostrově Skye. Ze zdánlivě triviálního odložení návštěvy nedalekého majáku Wolfová vytváří znamenitou a dojemnou studii složitého vnitřního napětí i pozoruhodné soudržnosti rodinného života a konfliktu mezi mužským a ženským principem. Zdroj: www.kosmas.cz
Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách! „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…