Román mistrně zachycuje vnitřní monology jednotlivých osob, nesdělitelnost jejich prožitků a úsilí, ztvárnit prchavé okamžiky života ať uměleckým dílem, ať činorodou účastí na životě všech. Rámec děje tohoto nejvyzrálejšího autorčina díla tvoří prázdninový pobyt rodiny londýnského profesora a jeho četných přátel ve starém domě u moře.
Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách!
„Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“
Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…
An epic story of love, sacrifice and redemption amidst horrific violence and world changing events, interweaving one family's intensely personal drama with the terror and chaos of the French Revolution.