Gustav Novotný Knihy

Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 17. a 18.4.1996.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.-25. května 2006

F. Bilovský (1876–1956), rodák z Držovic u Prostějova, vystudoval právní nauky na české univerzitě v Praze, kde ho ovlivnil Albín Bráf. Po sedmi letech jako soudce občansko-správních agend na severní Moravě v roce 1906 opustil soudcovskou kariéru a stal se konceptním úředníkem moravského zemského výboru v Brně, kde dosáhl titulu vrchního zemského rady. Jako blízký spolupracovník Jana Vaci a Kuneše Sonntaga se zaměřoval na české zemědělské školství a legislativu. Během první světové války organizoval Zemský úřad pro zprostředkovávání práce v Brně a po válce se podílel na přestavbě zemědělského výzkumu. Po odchodu z výboru učil na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde se významně podílel na jejím vzniku. Byl jmenován profesorem právních nauk a zemědělské politiky, řídil ústav a zastával funkce rektora a děkana. Jako významný představitel agrární politiky působil až do destruktivního procesu po únoru 1948. Zanechal cenné publikace, které jsou stále relevantní pro studium historie zemědělství a družstevnictví. Monografie, která zpracovává jeho životní osudy, vychází z dosud nevyužitých archivních pramenů a obsahuje textové přílohy vztahující se k jeho činnosti.

Monografie je věnována osobnosti lékaře, který se výrazně podílel na formování moravské lékařské vědy (hlavně chirurgie) v první třetině 20. století. Jeho nekonvenční činy, nejen v oblasti medicíny, ve své době vzbudily značný ohlas doma i v cizině, přesto však byl po své předčasné smrti v roce 1930 prakticky zapomenut. Některé z jím navržených lékařských nástrojů a léčebných postupů byly a jsou užívány, jeho skutečný přínos však nebyl nikdy ani shrnut, ani oceněn. Publikace ukazuje osobnost a dílo Jaroslava Bakeše v dobových souvislostech. Sleduje nejen rodinnou tradici, ale především životní dráhu Jaroslava Bakeše od narození přes studia až po samostatné působení jako lékaře, ředitele nemocnice v Třebíči a primáře v Brně. Bakešův význam tkví nejen v oblasti samotné medicíny, ale také v jeho rozvinutém sociálním cítění, které s inspirací v cizině, zejména ve Švédsku, vedlo ke zřízení Domu útěchy (dnešní Masarykův onkologický ústav), místa, které od roku 1935 poskytovalo nemocným v posledním stadiu chorob (původně TBC a rakoviny) důstojné přístřeší a péči.