Mistr Jan Hus patří mezi nejvýznamnější postavy české a evropské historie. Fascinující příběhy jeho duchovního zápasu a lidské tragédie patří k základním kamenům náboženské reformace, která přinesla křesťanskému světu převratné impulsy. Do Husových posledních dramatických šesti let promítá F. J. Čečetka celý kazatelův život v poutavém historickém románu.
Historický román ze série autora o význačný osobnostech a událostech české historie. přibližuje románovou formou události tehdejší doby a život Jiřího z Poděbrad
výbor ze spisů Klostermannových pro mládež, jehož se spisovatel také účastnil svými návrhy (upravil F.J.Čečetka), obsahuje kapitoly: * „Pod Rábským hradem" (z první části „Červánků") * „Dvojí černý čin" (z první části „Červánků"); * „Má přijímací zkouška do primy" (z Otavana); * „Osudné velikonoce v Sušici 1859" (jsou také v „Červáncích", dříve v Plzeňském Obzoru 1893); * „Babr" (otištěno před tím v časopise „Mladá stráž" roč. 1.); * „Svalený balvan" (z „Robinsona na Otavě"); (*) * „Dřevorubci" (z knihy „Ze světa lesních samot"); * „Bouře" (z téže knihy); * „Kůrovec" (z knihy „V ráji šumavském"); * „Les hoří" (z téže knihy); * „Schovanec" („V srdci šumavských hvozdů"); * „Vánoce pod sněhem" („V srdci šumavských hvozdů"); * „Pod sněhem" (z knihy „Skláři"); * „Stará teta" (z knihy „Hostinný dům / Bílý samum"); * „Bílý samum" (úryvek ze stejnojmenné knihy); * „Chuchláci" („Domek v polední ulici"); * „Do Vídně" (z knihy „Kam spějí děti"); * „Z cest" (z knihy „Ve světlech a stínech Babelu"); * „Vojta Kudrna" (povídka „Šupák“ z knihy „Pošumavské rapsodie") * „Na cestě k domovu" (z knihy „Urvané listy"); * „Mlhy na Blatech" (úryvek ze stejnojmenné knihy); * „Lov Bezdrevi" (z knihy „Snímky lidí a věci"); * „Kousek cukerinu" (z knihy „Z dobrého srdce"); * „Čaroděj" (z knihy „Odyssea soudního sluhy"); * „Cesta ze školy" (úryvek z knihy „Suplent"); * „Divoké včely" (z knihy „Zmizelá osada").
Tento titul je upraveným vydáním původní knihy Karla Klostermanna s názvem Klostermann mládeži - výbor ze spisů Karla Klostermanna s četnými obrázky, která vyšla v roce 1923 v nakladatelství Josefa R. Vilímka v Praze v úpravě F.J. Čečetky.
Petr Jan Brandl (něm. Peter Johann Brandl, on sám se psal Petrus Brandl; 24. října 1668 Praha – 24. září 1735 Kutná Hora) byl český malíř, jeden z hlavních představitelů vrcholného baroka v Čechách.
Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.
Císařovna Marie Terezie vyhostila Židy z Prahy a do roku 1745 měli opustit Čechy. Usadili se tedy v Libni a na Židovských Pecích u Olšan. Vyhoštění vyvolalo ostré protesty Anglie a Holandska i českých stavů. Tři roky nato musela císařovna ustoupit a povolila Židům pobyt na deset let. Její syn Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví a toleranční patent (1781), povolující všechna náboženství. Skončila doba temna, zakládaly se manufaktury, lidé šli za prací do měst, tvořily se předpoklady k vzniku národního hnutí. Do této doby umístil autor začátek svého historického románu Žid Baruch. Skvěle vykresluje tíživou atmosféru doby i pražského ghetta (Josefov).
Jedná se o znovuvydání knihy, která patří mezi základní díla o Královéměstecku. Po statistickém přehledu tehdejšího soudního okresu Královéměsteckého následuje historická část věnovaná historii tamního regionu. Druhá rozsáhlá část se věnuje konkrétním obcím, městečkům a městům. V těchto kapitolách určených jednotlivým aglomeracím lze získat informace o historii obce, památkách, počtu osídlených domů, počtu obyvatel, konkrétních poddanských povinnostech, školství, veřejné správě. Kniha je bohatě ilustrována (více jak 100 dobových vyobrazení). Jednotlivé obce: Báň Nová a Stará - Běrunice - Běruničky - Břístev - Černá Hůra - Číhary - Činěves - Deblice - Dlouhopolsko - Dobšice - Dubečno - Dvořiště - Dymokury - Hejlovec - Hlínov - Chotěšice - Chroustov - Kamilov - Kněžice - Kněžičky - Komárov - Kopičák - Ledečky - Lhota Viničná - Libněves - Malá Strana - Malá Strana u Vyklek - Městec Králové - Mutinsko - Nouzov - Nouzůvek - Nová Ves - Nové Zámky - Novohrady - Nový - Nový Dvůr - Obora - Opočnice - Podmokly - Poušť - Rusko - Sádka - Skochovice - Slavíkov - Sloveč - Stříhov - Svidnice - Šlibovice - U Jakuba - Velenice - Vinice - Vlkov - Vosek - Vrbice - Vykleky - Záhornice - Žantov - Žehuň Zaniklé osady a tvrze: Bačalky - Beňovice - Bezdíkov - Bolice - Habrovník - Húska - Mastnice - Mezilesí - Na dvořišti - Na kostelu - Na ladech - Na pískách - Na zámečku - Nepokojnice - Sedliště - Sedlištky - Štítary - Vančice - Voděrady
Petr Jan Brandl (něm. Peter Johann Brandl, on sám se psal Petrus Brandl; 24. října 1668 Praha – 24. září 1735 Kutná Hora) byl český malíř, jeden z hlavních představitelů vrcholného baroka v Čechách.
Druhý díl trilogie popisuje události roku 1775. Robota, panská zvůle, náboženský útlak a hladomor dohání sedláky ke vzpouře proti vrchnosti. Cílka Maršálová, vojačka z prvního dílu, se na venkově zapojí do příprav povstání. Mladý sedlák Chvojka je na Pardubicku zvolen selským císařema jeho houfy táhnou na Chlumec. Další zástupy táhnou na Prahu. Začala selská vojna.
Historický román ze série autora o význačný osobnostech a událostech české historie. přibližuje románovou formou události tehdejší doby a život Jiřího z Poděbrad