René Descartes Knihy

Ve svých dopisech se Descartes dotýká centrálních otázek vlastní filosofie, takže korespondence tvoří doplněk četby jeho stěžejních prací. Dva z dopisů (otištěné též v českém vydání Descartových "Principů filosofie") představují vzhledem k tradičním výkladům Descarta překvapivou formulaci Descartova distancovaného postoje k metafysice. Čtenář se tak na základě četby korespondence může seznámit s tím Descartem, který upřednostňuje žitou zkušenost před výlučně racionálními próté-filosofickými stanovisky, rozvinutými nejslavněji v jeho "Meditacích o první filosofii". Korespondence může oproti až nekriticky tradovanému obrazu Descarta motivovat změnu přístupu k jeho dílu a celkovou proměnu stanoviska k Descartově úloze při konstituci novodobého myšlení.

Součástí Descartovy Rozpravy o metodě byly tři „eseje“, které ilus­trovaly Descartovu metodu. Jedním z nich je slavná Geometrie, zá­kladní dílo novověké matematiky, první revoluce od vzniku řecké geometrie. Český překlad J. Fialy je pořízen podle původního fran­couzského znění a doprovází jej faksimile prvního latinského pře­kladu podle vydání z roku 1683.

V posledním Descartově spisu z roku 1649 je vztah mysli a těla tematizován jak v rámci klasifikace jednotlivých afektů, tak i z hlediska tradičního cíle morální filozofie, kterým je ovládnutí tělesných vzruchů pomocí pevných rozumových úsudků. Originalita Descartova pojetí lidské emocionality v porovnání s touto tradicí pak spočívá nejen v tom, že pro každé z duševních hnutí nalézá vlastní definici a specifické uplatnění, ale především v tom, že poukazuje k možnosti prospěšného využití i škodlivých a těžko zvládnutelných afektů, z nichž můžeme s patřičným odstupem čerpat totéž potěšení, jako by se jednalo o představení na divadle.... celý text

Rozprava o metodě, vrcholné dílo Reného Descarta, byla vydána roku 1637 v Leidenu. Roku 1656 byla v Amsterdamu přeložena z francouzštiny do latiny. Plný titul knihy zní Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách (francouzsky Discours de la méthode pour bien conduiresa raison, et chercher la verité dans les sciences). Její první vydání bylo anonymní, protože Descartes měl obavy ze záporných reakcí na své revoluční názory, které v knize popsal; v době procesů s Galileem Galileim a dalších byly takové obavy namístě. Původně byla kniha vydán společně s dalšími spisy pod titulem Plán všeobecné vědy schopné povznést naši povahu na nejvyšší stupeň dokonalosti, potom Dioptrika, Meteory a Geometrie, Descartes se zde vyznává ze svých poznatků a své poutě za nimi. Ve spisech následujících po samotné Rozpravě pak čtenářům ukazuje, jak metodu využít v praxi. Spisek o geometrii je prvním výkladem o kartézské soustavě souřadnic. Rozprava vyvolala poměrně rozmanité reakce, výměny názorů a diskuze se o ní vedly po celé Evropě. Jejím důsledkem bylo např. zakázání Descartových přednášek v Holandsku či vyvolání soudního procesu proti němu.

První české vydání slavné Descartovy diskuse s jeho současníky, kteří se kriticky vyjádřili k jeho spisu Meditace o první filosofii, je doplněno novým českým překladem Meditací. Tento svazek obsahuje šest souborů námitek, jež Descartovi k jeho knize sepsalo několik významných myslitelů (např. Th. Hobbes, P. Gassendi či A. Arnauld). Přeložili V. Glombíček, T. Marvan a P. Zavadil.

Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze. V latinském originále se souběžným českým překladem.

Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákonu lomu světla a jeho důsledcích. Francouzko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.