Peter Balko je slovenský prozaik a básník, který ve své tvorbě prozkoumává existenciální témata s osobitým jazykovým citem. Jeho styl se vyznačuje hlubokou introspekcí a schopností zachytit komplexní lidské emoce. Balko se zaměřuje na hledání smyslu v každodennosti a na vnitřní světy svých postav. Jeho dílo je ceněno pro svou originalitu a syrovou upřímnost.
Co mají společného záhadné umrtí spisovatelů, hřbitov psacích strojů, ukradené rukopisy a tajemný symbol Ø? Strhující nový román je o psaní a síle fantasie. Tichomír Bez pátrá po otci – spisovatel zmizel a stopa vede z tajemné Cerové vrchoviny přes Bratislavu na místo, odkud se nikdo nevrací – na Østrov...
Směsice surovosti a něhy, fantazie a kruté skutečnosti, historických i rodinných událostí, které spojuje magické jméno města Lučenec – Lošonc, v němž se prolínají národy, kultury, osudy, vztahy: minulost a přítomnost. První próza talentovaného „zapisovače“ do sešitků je zkrátka skvělá. Celá je napsaná kouzelným rukopisem jakoby ještě chlapeckým, ale reflexe a vnímání je už dospělé, mužské. Tato ostrá dvojpólovost vytváří napětí, které nedovolí odložit knihu, dokud ji nedočtete. Všechno je to přesné, zářivé, a přece tajemné. Jako sám život. (Mila Haugová) Autor získal Cenu čtenárů Anasoft litera, Cenu Jána Johanidese, Cenu Nadace Tatra Banky, připravuje se překlad do němčiny v nakladatelství Zsolnay Verlag.
Hravosť, originalitu a zážitkovosť ponúkajú čitateľom zostavovatelia antológie literatúra bodka sk prozaik Peter Balko a básnik Peter Prokopec. Mladí autori vybrali prozaické texty 15 súčasných slovenských autorov, ktoré ich najviac oslovili a veria, že si získajú ďalších nadšencov. V antológii nájdete texty Ballu, Agdu Bavi Paina, Ivany Dobrakovovej, Mily Haugovej, Moniky Kompaníkovej, Václava Kostelanského, Daniela Majlinga, Dušana Mitanu, Václava Pankovčína, Jána Púčeka, Stanislava Rakúsa, Ruda Slobodu, Mareka Vadasa, Pavla Vilikovského a Martina M. Šimečku
Po dvoch knihách poézie, skúmajúcich hĺbku ľudskej existencie a zaradenosť človeka v spoločnosti, sa Peter Prokopec (1988) predstavuje v básnicky netypicky praktickej a pragmatickej situácii. V knihe s dráždivo nejednoznačným názvom Reality (2023) sprevádza čitateľa príbehom hľadania a upravovania bytu pre seba a svoju rodinu. Básnická zbierka prostredníctvom drobných, ale presných pozorovaní zaznamenáva jednotlivé fázy celého procesu a odkrýva poetický potenciál aj na tých najnečakanejších miestach. Zdanlivá banálnosť náhle ustupuje, keď si uvedomíme, že ide o životné rozhodnutie, pretože toto miesto bude raz skrýšou, útočiskom a všetkým, čo čakáme od slova domov. Konceptuálny rozmer knihy, ktorá skúša možnosti civilnej, civilizačnej a mestskej poézie, podporuje minimalistický dizajn výtvarníčky Márie Čorejovej, ktorá do ilustrácií ukryla reálny pôdorys bytu, stojaceho v centre príbehu.
In Peter Balkos warmherzigem Debütroman erleben wir die Abenteuer von Tom Sawyer und Huckleberry Finn an der ungarisch-slowakischen Grenze. Leviathan, schüchtern und ängstlich, wird durch die mutige Kapia zu neuen Abenteuern inspiriert. Ihre Freundschaft wird jedoch durch ein harmloses Kussereignis auf die Probe gestellt.
Metrofóbia je básnickou zbierkou troch autorov, ktorých básne spája pocit osamotenia v modernom veľkomeste. “Keď sa autori rozhodnú vydať zbierku básní, každý vlastnú, no v spoločnej knihe, buď ide o antológiu, alebo manifest. Pôvodne plánovaný názov projektu – Trikolóra, ktorý pretrval vo výtvarnom spracovaní Ani Ostrihoňovej, skôr svedčí o tom druhom, lebo tieto individuálne poetologické vklady vytvárajú synergický emblém akcentujúci zabudnuté humanistické ciele súčasnej západnej civilizácie. Ale výsledný efekt tohto literárneho počinu, napokon, vystihuje jeho finálny názov; je to strach zo stavu, kam dospela novodobá industriálna spoločnosť, napriek žoviálnemu heslu Veľkej francúzskej revolúcie, do sveta, ktorý sa bojí poézie.” Peter F. ‘Rius Jílek