Sophie van der Stap Pořadí knih

Madame de Grenelle ist blind, zurückgezogen lebt sie in der Pariser Rue du Désir. Ausgerechnet in ihrer jungen, von den Männern umschwärmten Nachbarin Tara findet sie eine Vertraute. Sie wiederum ist Tara eine willkommene Ratgeberin in Liebesdingen. Und so versuchen die beiden ungleichen Freundinnen zu ergründen, was sie denn ausmacht, die wahre Liebe …

Filosofisch essay, mede aan de hand van de eigen ervaringen van de schrijfster, over de vraag wat een goed leven inhoudt en of je ook op een andere manier dan je gewend bent, zinvol kunt leven. Een spirituele zoektocht naar de grenzen en vrijheden van onze eigen individualiteit.

Sophie ist 21, als bei ihr ein besonders aggressiver Krebs festgestellt wird. Voller Trotz sagt sie der Krankheit den Kampf an – und gewinnt ihn schließlich. Ihre Freundin hingegen, die ebenfalls erkrankt ist, kann nicht gerettet werden. Wie soll Sophie, die mit dem Tod gerungen und einen geliebten Menschen verloren hat, nun weiterleben? Sie tritt die Flucht nach vorn an – und begibt sich auf eine Reise um die Welt, auf der Suche nach einem neuen Leben. Sie bricht auf nach Buenos Aires, Rio, Lhasa und Hongkong, versucht, alle Träume auf einmal zu leben – und stellt am Ende fest, dass die Antwort auf ihre Frage nach dem Lebenssinn nicht in der Ferne zu finden ist, sondern nur in ihr selbst.

Jedenadvacet let – čas večírků, randění, studia, cestování a poznávání světa. Alespoň do té doby, než Sophie, místo přednášky ve škole, poslouchá v ordinaci doktora K, proč se poslední dobou necítí ve své kůži – má rakovinu. Konec legrace? Skoro. Krásné a veselé studentce se přes noc zredukuje život na pobyt v nemocnici. Mezi jejími zdmi neobjeví jen svět bílých plášťů, upovídaných sestřiček a sexy doktorů, ale také společných pokojů, vypadaných vlasů a tužek na obočí. Aby si zachovala alespoň část „normálního" života, a zpočátku hlavně proto, aby zakryla ztrátu vlasů v důsledku chemoterapie, pořizuje si paruky. S každou z nich získává trochu jinou identitu, o něco víc lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, stává se jiným člověkem. Sophie (hlavní postava a současně autorka) svou obtížnou cestu přirovnává k odysseovské pouti do rodné Ithaky. Na své pouti k uzdravení sbírá nesmírně cenné zkušenosti, učí se zvládat vlastní strach a vylepšovat vztahy s druhými lidmi. Všechno si pečlivě zapisuje. Píše o své pouti. O příhodách, které zažívá skrytá za svých devět paruk. Píše články do časopisu. A postupně vzniká kniha. Tato kniha. Sophiin příběh je svěže upřímný, se smyslem pro absurdno. Přiměje vás k úsměvu, když to nejméně čekáte. Především je to však příběh o dívce, která odmítá být pouze pacientkou s rakovinou.