Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.
Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.
Česká politika 1989-1997.
Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Čtivě psaný text je vystavěn na důkladné analýze klíčových událostí a zlomových momentů od zhroucení komunistického režimu do takzvaného \"sarajevského atentátu\". Čtenář má možnost nahlédnout do nitra Občanského fóra, hlavního aktéra přechodu k demokracii z přelomu osmdesátých a devadesátých let, sledovat zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace, česko-slovenských vztahů, stejně jako zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Plastické zachycení tehdejší politiky dokreslují dobové fotografie zachycující specifickou atmosféru této unikátní etapy českých dějin.
Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky. Přestože tento fenomén silně ovlivňuje řadu let politický a společenský život v České republice, příliš se o něm neví a nebyl dosud podrobně analyzován. Pro správné porozumění politické situaci, v níž se nyní nacházíme, je to však nezbytné.
Tato průlomová práce nabízí zasvěcenou a důkladnou analýzu podnikatelských stran, přičemž důraz je kladen na strany působící dnes či v nedávné minulosti v České republice. Mapuje jejich zrod, vývoj, témata, s nimiž dokázaly oslovit voliče, i to, čím se tito voliči vyznačují. Zvláštní místo v analýze jednotlivých stran má stranická organizace a role lídra-zakladatele v ní. Podle velikosti finančních, mediálních a dalších zdrojů lídra i podle jeho rozhodnutí, zda vytvořit územní struktury a členskou základnu, či ne, nabízí inovativní typologii těchto stran.
Zachycuje tak politický fenomén, který dnešní Českou republiku významně ovlivňuje, a zasazuje jej do širších souvislostí proměny současné politiky v západních demokraciích.
Publikace se věnuje nástupnickým formacím bývalých komunistických stran. Sleduje pokusy těchto stran o transformaci ve strany sociálně demokratického typu. Sledovány jsou nejenom vnitřní procesy, probíhající v těchto stranách (štěpení, ideologické, organizační a personální inovace), ale rovněž je přihlíženo ke kontextu celkového politického vývoje konkrétní země a zejména vývoje daných stranických systémů.
Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali. Zdaleka nejde jen o jejich prezidentskou roli, všichni tři i předtím tvořili moderní českou historii. Jejich činy a rozhodnutí často stály u zlomových okamžiků a určovaly politické směřování. O málo postavách polistopadového vývoje se vede už přes třicet let tak intenzivní polemika jako o každém z nich.
Text této knihy je unikátní, protože zblízka sleduje osudy Havla, Klause a Zemana souběžně. Nabízí tak nejenom příležitost pochopit, co stálo v pozadí jejich kroků, ale také tuto trojici z různých úhlů srovnávat. Zvláštní pozornost je věnována jejich vzájemnému stýkání a potýkání, jež se silně obtisklo do posledních desetiletí české politiky. Kniha dále detailně a otevřeně přibližuje odlišný charakter vůdcovství, které ztělesňovali v klíčové době politické a ekonomické transformace. Nevyhýbá se ani osobním a rodinným charakteristikám, intimním vztahům, jež je ovlivňovaly. Atmosféru jejich životů dokreslují dobové fotografie.
V předkládané knize se jednotliví autoři pokoušejí charakterizovat vztah významných českých politických stran k etnické problematice. Pozornost výzkumu byla zaměřena na období po listopadu 1989, protože až pád režimu umožnil svobodnou formulaci a prosazování stranických názorů v pluralitním spektru. V příspěvcích jednotlivých autorů čtenář nalezne jak obecnější teoretické modely vztahu státu k etnickým menšinám a jejich odezvu ve státní politice, tak i konkrétní pohledy na to, jak české politické strany vnímají např. tzv. romskou otázku, fenomén „tradičních menšin“ či „nových etnických menšin“ a s tím spojený potenciál pro vznik tzv. antiimigrantských stran v ČR. V knize nechybí ani shrnutí všech obecných poznatků výzkumu vztahu českých politických stran k etnickým menšinám.
Už více jak dvě desetiletí uplynula od pádu železné opony a proměny komunistických diktatur v demokracie. Dnes státy západní a střední Evropy sdílejí společný politický prostor Evropské unie. Vytváří to fascinující příležitost pro analýzu podobností a rozdílů mezi nimi. Tato kniha se zaměřuje se zaměřuje na problematiku politických stran, které jsou pro fungování demokracie mimořádně důležité. Společně nastiňuje západoevropské strany a jejich středoevropské protějšky, což zahrnuje detailní analýzu stranických aktérů v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Jednotlivé kapitoly komplexně mapují sociální demokraty, zelené, krajní levici, konzervativce, liberály nebo krajní pravici. Čtenář tak může sledovat původ, ideologii, proměny a mezinárodní vazby jednotlivých stran v evropské perspektivě. Svým obsahem text odpovídá na velkou výzvu v oblasti výzkumu politických stran a stranických systémů po nalezení nových srovnávacích rámců, před kterou stojí současná politická věda.
Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz
Žádný politik kromě Václava Havla nezanechal tak výrazný otisk v české polistopadové politice jako Václav Klaus. Jeho kariéra je pozoruhodným obrazem schopnosti získat moc, strategického myšlení a silné vůle v politickém boji. Klaus vyvolává silné emoce, ať už odpor, nebo sympatie, a jeho vliv přesahuje hranice České republiky, což tvoří fenomén Václav Klaus. Zajímavé je, že se často ukazuje, že má pravdu v otázkách, které budí největší vášně. Kniha známého brněnského politologa se zaměřuje na Klausovu politickou kariéru, mapuje jeho vzestup po sametové revoluci, strategii, která mu zajistila dominantní postavení v devadesátých letech, jeho vládu, politické pády a prezidentské působení. Pozornost je věnována klíčovým momentům, jako byla Klausova role při dělení Československa a kupónové privatizaci. Zohledněn je i vztah k Václavu Havlovi a Miloši Zemanovi. Kniha přináší zasvěcený pohled na Klausovo myšlení, včetně jeho kritiky Evropské unie a boje proti registrovanému partnerství, a nabízí čtivé shrnutí více než dvou desetiletí české polistopadové politiky, v jejímž rámci se jeho kariéra utvářela.
Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter.
Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech.
Málokterý politik vyvolává tak silné emocionální reakce jako Miloš Zeman. Dělá to cíleně a baví ho to. Má jak četné vášnivé odpůrce, tak nadšené příznivce. Silné nejsou jen vyvolané vášně, silný je také jeho životní a hlavně politický příběh odehrávající se přímo na stránkách této knihy. Od mládí a studentských let až po současné prezidentství. Text poutavě zachycuje všechny zásadní momenty a kroky, kterými ovlivnil českou politiku, jakými jsou například jeho výrazné vystoupení v roce 1989 nebo uzavření Opoziční smlouvy s Václavem Klausem o necelou dekádu později. Pozornost je věnována také záležitostem méně známým a možná i zapomenutým, například jeho futurologickým intelektuálním vizím či tomu, že začátkem devadesátých let minulého století hlásal liberalismus a brojil proti populistům. Jeho politické kroky, vítězství i debakly, pobyt ve zdánlivém ústraní na Vysočině i návrat do vysoké hry, kontroverzní výroky a činy, hradní ekipa, kterou kolem sebe shromáždil, včetně svérázného mluvčího, to vše názorně vysvětluje a dokládá, proč je právě on vytrvale „u vesla“.
Podtitul: Opoziční smlouva a česká politika 1998–2002.
Jak vznikla Opoziční smlouva? Jaká byla role Václava Havla, Miloše Zemana, Václava Klause, Josefa Luxe či Jana Rumla? Z čeho se zrodila krize v České televizi a jaké byly její důsledky? Existují zahraniční analogie Opoziční smlouvy? Vedlo spojenectví ČSSD a ODS z let 1998–2002 k deformaci či tunelování demokracie? Proč se česká politika barbarizovala?
Čtivá práce známého politologa je pokračováním jeho předchozí knihy Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997. Autor zde mapuje důležitý předěl v dějinách české politiky, spojený s kontroverzní Opoziční smlouvou, a nabízí pronikavou analýzu klíčových událostí této doby. Text doplňují dobové fotografie, které dokreslují specifickou atmosféru let 1998–2002.
Publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s širokou a z hlediska současné politiky klíčovou problematikou demokracie. Překládaná práce se na rozdíl od klasických knih zabývajících se danou problematikou snaží propojit teorii demokracie s praktičtěji orientovanými otázkami současné demokratické praxe. Proto se vedle kapitol věnovaných antickým kořenů demokracie, filosofickým východiskům klasické i současné liberální demokracie či vztahu demokracie k republikanismu objevují i kapitoly věnované současným demokratickým politickým systémům, problematice přechodů k demokracii po pádu autoritativních a totalitních režimů či politickému extremismu jako potenciálnímu ohrožení současných liberálních demokracií.
Jak vznikla Opoziční smlouva? Jaká byla role Václava Havla, Miloše Zemana, Václava Klause, Josefa Luxe či Jana Rumla? Z čeho se zrodila krize v České televizi a jaké byly její důsledky? Existují zahraniční analogie Opoziční smlouvy? Vedlo spojenectví ČSSD a ODS z let 1998–2002 k deformaci či tunelování demokracie? Proč se česká politika barbarizovala? Čtivá práce známého politologa je pokračováním jeho předchozí knihy Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997. Autor zde mapuje důležitý předěl v dějinách české politiky, spojený s kontroverzní Opoziční smlouvou, a nabízí pronikavou analýzu klíčových událostí této doby. Text doplňují dobové fotografie, které dokreslují specifickou atmosféru let 1998–2002.
Slovensko prošlo v průběhu posledního půldruhého století velmi dynamickým vývojem. Během něho se zde vystřídaly rozmanité politické režimy a současně se měnila podoba politických stran a politické obce. Této zajímavé problematice se věnuje tato kniha. Využívá přitom bohaté škály teorií a konceptů, které nabízí současná politologie a to od teorií demokratizace a demokracie, přes koncepty nedemokratických a hybridních režimů až po teorie stran a stranických systémů. Největší část knihy pojednává o éře po roce 1989. Pozornost je v ní zaměřena zejména na slovenský přechod k demokracii, semidemokratický režim v éře Vladimíra Mečiara, vývoj a podobu stranického systému a aktuální problémy konsolidace slovenské demokracie.
Problematika slovenské politiky se v českém prostředí těší stále značnému zájmu. Ten je primárně dán jak společným vývojem obou zemí po většinu 20. století, tak nepřeberným množstvím živých osobností, rodinných a jiných vztahů a kontaktů s naším východním sousedem.
Předkládaná publikace se zaměřuje na slovenský politický vývoj v prvním desetiletí slovenské nezávislosti a na aktuální podobu klíčových prvků politického systému. Představuje také poměrně klikatou cestu, kterou slovenská demokracie v posledním desetiletí urazila.
Struktura knihy vychází ze snahy poskytnout čtenáři na relativně omezeném prostoru plastický a srozumitelný obraz slovenské politické reality.
Tato kniha představuje doposud nejrozsáhlejší a nejucelenější zachycení politických stran na Slovensku po roce 1989. Na základě bohatých faktografických údajů autor přibližuje jejich historii a ideově-politickou orientaci. Čtenář má tak mimo jiné možnost sledovat průběh a příčiny úspěchu Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara na začátku 90. let 20. století i pozdější voličský úpadek této formace, podobu a důvody nepřirozených spojenectví vytvářených mezi slovenskou pravicí a levicí po značnou část polistopadové éry nebo zvláštnosti vývoje a politického profilu Směru Roberta Fica. Nechybí ani pohled na pozadí vzestupu a pádu „televizní“ Aliance nového občana mediálního magnáta Pavla Ruska či na klikatou cestu a nacionalistickou agendu krajně pravicové Slovenské národní strany. Výklad o jednotlivých stranách je propojen s analýzou jejich identity a je zasazen do srovnávacího rámce politických stran současné Evropy.
