Lubomír Kopeček Knihy

Publikace autorů z Masarykovy univerzity v Brně představuje koncentrovaný pohled na současnost a minulost české politiky. Zachycuje klíčové vývojové trendy posledních desetiletí a století a také analyzuje, jak politiku a politický systém ovlivňuje dědictví z komunistické i předkomunistické éry. Autoři tím výrazně reflektují skutečnost, že v dramatických změnách sametové revoluce a následných letech je možné najít řadu souvislostí, které pomáhají vysvětlit dnešní stav naší politiky.

Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.

Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Čtivě psaný text je vystavěn na důkladné analýze klíčových událostí a zlomových momentů od zhroucení komunistického režimu do takzvaného "sarajevského atentátu". Čtenář má možnost nahlédnout do nitra Občanského fóra, hlavního aktéra přechodu k demokracii z přelomu osmdesátých a devadesátých let, sledovat zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace, česko-slovenských vztahů, stejně jako zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Plastické zachycení tehdejší politiky dokreslují dobové fotografie zachycující specifickou atmosféru této unikátní etapy českých dějin.

Česká politika 1989-1997. Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Čtivě psaný text je vystavěn na důkladné analýze klíčových událostí a zlomových momentů od zhroucení komunistického režimu do takzvaného \"sarajevského atentátu\". Čtenář má možnost nahlédnout do nitra Občanského fóra, hlavního aktéra přechodu k demokracii z přelomu osmdesátých a devadesátých let, sledovat zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace, česko-slovenských vztahů, stejně jako zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Plastické zachycení tehdejší politiky dokreslují dobové fotografie zachycující specifickou atmosféru této unikátní etapy českých dějin.

Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš. To jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky. Přestože tento fenomén silně ovlivňuje řadu let politický a společenský život v České republice, příliš se o něm neví a nebyl dosud podrobně zmapován. Tato průlomová práce nabízí zasvěcenou a důkladnou analýzu podnikatelských stran, přičemž důraz je kladen na strany působící dnes či v nedávné minulosti v České republice. Mapuje jejich zrod, vývoj, témata, s nimiž dokázaly oslovit voliče, i to, čím se tito voliči vyznačují. Zvláštní místo v analýze jednotlivých stran má stranická organizace a role lídra-zakladatele v ní. Podle velikosti finančních, mediálních a dalších zdrojů lídra i podle jeho rozhodnutí, zda vytvořit územní struktury a členskou základnu, či ne, nabízí inovativní typologii těchto stran. Kniha také zasazuje tyto strany do širších souvislostí proměny současné politiky v západních demokraciích

Publikace se věnuje nástupnickým formacím bývalých komunistických stran. Sleduje pokusy těchto stran o transformaci ve strany sociálně demokratického typu. Sledovány jsou nejenom vnitřní procesy, probíhající v těchto stranách (štěpení, ideologické, organizační a personální inovace), ale rovněž je přihlíženo ke kontextu celkového politického vývoje konkrétní země a zejména vývoje daných stranických systémů.

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali. Zdaleka nejde jen o jejich prezidentskou roli, všichni tři i předtím tvořili moderní českou historii. Jejich činy a rozhodnutí často stály u zlomových okamžiků a určovaly politické směřování. O málo postavách polistopadového vývoje se vede už přes třicet let tak intenzivní polemika jako o každém z nich. Text této knihy je unikátní, protože zblízka sleduje osudy Havla, Klause a Zemana souběžně. Nabízí tak nejenom příležitost pochopit, co stálo v pozadí jejich kroků, ale také tuto trojici z různých úhlů srovnávat. Zvláštní pozornost je věnována jejich vzájemnému stýkání a potýkání, jež se silně obtisklo do posledních desetiletí české politiky. Kniha dále detailně a otevřeně přibližuje odlišný charakter vůdcovství, které ztělesňovali v klíčové době politické a ekonomické transformace. Nevyhýbá se ani osobním a rodinným charakteristikám, intimním vztahům, jež je ovlivňovaly. Atmosféru jejich životů dokreslují dobové fotografie.

V předkládané knize se jednotliví autoři pokoušejí charakterizovat vztah významných českých politických stran k etnické problematice. Pozornost výzkumu byla zaměřena na období po listopadu 1989, protože až pád režimu umožnil svobodnou formulaci a prosazování stranických názorů v pluralitním spektru. V příspěvcích jednotlivých autorů čtenář nalezne jak obecnější teoretické modely vztahu státu k etnickým menšinám a jejich odezvu ve státní politice, tak i konkrétní pohledy na to, jak české politické strany vnímají např. tzv. romskou otázku, fenomén „tradičních menšin“ či „nových etnických menšin“ a s tím spojený potenciál pro vznik tzv. antiimigrantských stran v ČR. V knize nechybí ani shrnutí všech obecných poznatků výzkumu vztahu českých politických stran k etnickým menšinám.

Už více jak dvě desetiletí uplynula od pádu železné opony a proměny komunistických diktatur v demokracie. Dnes státy západní a střední Evropy sdílejí společný politický prostor Evropské unie. Vytváří to fascinující příležitost pro analýzu podobností a rozdílů mezi nimi. Tato kniha se zaměřuje se zaměřuje na problematiku politických stran, které jsou pro fungování demokracie mimořádně důležité. Společně nastiňuje západoevropské strany a jejich středoevropské protějšky, což zahrnuje detailní analýzu stranických aktérů v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Jednotlivé kapitoly komplexně mapují sociální demokraty, zelené, krajní levici, konzervativce, liberály nebo krajní pravici. Čtenář tak může sledovat původ, ideologii, proměny a mezinárodní vazby jednotlivých stran v evropské perspektivě. Svým obsahem text odpovídá na velkou výzvu v oblasti výzkumu politických stran a stranických systémů po nalezení nových srovnávacích rámců, před kterou stojí současná politická věda.

Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz