Memoáry ženy jednoho z největších rusky píšících moderních básníků Osipa Mandelštama, zavražděného v roce 1938 v komunistickém koncentračním táboře, jsou vedle děl Solženicynových nejsilnějším a nejotřesnějším záznamem z kalvárie, jíž v Sovětském svazu prošli lidé, kteří smýšleli jinak, než kázali režimní běsové. Naděžda Jakovlevna Mandelštamová (1899–1980), vzdělaná, hrdá a nepoddajná kronikářka bezpříkladného duchovního útlaku i vzdoru, usvědčovatelka konformistů a zrádců a uchovatelka manželova uměleckého odkazu, byla majákem svobodného myšlení v sovětském mocenském táboře a obě její knihy, které v jednom svazku vyšly v České republice poprvé, jsou pomníkem i živým dokladem lidí a člověka.
Naděžda Mandelštamová Knihy
18. říjen 1899 – 29. prosinec 1980






First published by Collins and Harvill Press in 1971.
Hope Against Hope recounted the last four years in the life of the great Russian poet, Osip Mandelstam, and gave a hair-raising account of Stalin's terror. Hope Abandoned complements that earlier masterpiece, and in it Nadezhda Mandelstam describes their life together from 1919, and her own after Mandelstam's death in a labour camp in 1938. She also sets out his system of values and beliefs, and provides striking portraits of many of their contemporaries including Boris Pasternak and their champion till his own downfall, Nikolai Bukharin, as well as an astonishingly candid picture of Anna Akhmatova.