Pokus zbořit mýtus o "ukrutném bratrovrahovi" a překonat jednostranné (v podstatě ahistorické) hodnocení knížete. Prostředí a život raněstředověkých Čech. Počátky české státnosti. Sjednocení země za vlády Boleslava I., rozšíření rodových držav, svéprávný vztah k říši a počátky správní soustavy.
Práce představuje na 250 pravěkých až raně středověkých opevněných míst hradišť známých z území Čech. V rámci jednotlivých hesel je věnována pozornost popisu terénního umístění i dodnes viditelných pozůstatků fortifikací, u nalezišť archeologicky zkoumaných jsou do textu zahrnuty i výsledky terénních výzkumů. Výkladovým heslům o jednotlivých lokalitách předcházejí kapitoly přibližující způsob stavby pravěkých opevňovacích systémů, vývoj vzhledu fortifikací, ale i dějiny archeologického výzkumu hradišť. Text ilustruje na 350 obrázků: plány hradišť, rekonstrukce opevnění, významné nálezy, letecké záběry.
Kolektiv předních archeologů přináší ve velkoformátové knize ucelený přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Velké Prahy v základních etapách dávných lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s lokalizací v dnešní uliční síti a s popisem situací a uvedením nálezů. Úvodní studie se zabývají přírodními podmínkami (Václav Cílek) a dějinami pražské archeologie. Knihu doprovází na 1 200 ilustrací.
Sonda do života a smrti dávných Slovanů Autor poutavým způsobem líčí archeologický průzkum některých slovanských mohyl v jižních Čechách, zejména u Kožlí na Písecku.
Kniha je věnována jednomu z nejbohatších a nejpozoruhodnějších hrobových nálezů české archeologie - hrobu knížete z 9. století, který byl objeven v roce 1864 v cihelně u Kolína. Závěrečná část knihy pojednává o "hrobech králů" - nejslavnějších velmožských hrobech raně středověké Evropy.
Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – kniha shrnující více než pětitisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.
Druhý svazek volné trilogie mapuje léta krize a obnovy přemyslovského státu od dob panování Boleslava II. až po až po sesazení knížete Jaromíra (9721012). Také tentokrát nás autor zasvěceně provede po desítkách historických míst v Čechách, na Moravě, ale i za hranicemi, ať již to budou hradiště, dvorce, kláštery či bojiště spojené s postavami Přemyslovců. Popis lokality je vždy zasazen do poznatků archeologie i historických pramenů, ale i do dnešní podoby místa včetně přístupu po turistických trasách. Text doprovází ilustrační i faktografická obrazová dokumentace.
Monografie se zabývá místy posledního odpočinku českých panovníků a prezidentů; není jen průvodcem po knížecích a královských pohřebištích, zprácovává i téma pohřební výbavy a rituálů panovnických pohřbů. Roli hlavního pohřebiště českých panovnických osobností hrál Pražský hrad s chrámem sv. Víta, v případě habsburské dynastie rodová hrobka při kapucínském klášteře v blízkosti vídeňského Hofburgu. Těmto ústředním místům věnuje publikace zaslouženou pozornost. Tradice pohřbívání panovníků na Pražském hradě však byla v průběhu staletí několikrát přerušena a čtenář se tak může seznámit i s dalšími lokalitami, kde spočinuly ostatky předních mužů a žen českého království (např. Vyšehrad, klášter sv. Anežky, klášter na Zbraslavi). Osudy tělesných pozůstatků českých knížat, králů a prezidentů byly často komplikované (přestavby kostelů a hrobek, snaha o přemístění na důstojnější místo, v novější době archeologické průzkumy); rovněž tyto peripetie publikace sleduje. Dostatek prostoru autoři věnovali i hrobové výbavě, zejména pohřebním insigniím a textiliím. Závěrečná kapitola přibližuje okázalé obřady panovnických pohřbů - zde nechávají autoři promlouvat především historické prameny.
První část knihy vypráví o pramenech archeologického poznání, jejich charakteru, podobě i třídění. Druhý oddíl je komentovanou archeologickou topografií, průvodcem po raně středověkých jižních Čechách s jejich hradišti, mohylovými pohřebišti, ale i dalšími nalezišti. Třetí část tvoří historicko-archeologické vyprávění zasazující jihočeský raný středověk do souvislejších i širších úvah. Na závěr je připojen stručný katalog raně středověkých nalezišť.
Kniha našich dvou předních znalců slovanského období je monumentální archeologickou syntézou celého raně středověkého období od příchodu Slovanů v polovině 6. století až na práh vrcholného středověku. Poprvé v takové šíři jsou představeny především hmotné prameny našich dějin v klíčové etapě jejich vývoje, pozornost je však věnována i některým dalším tématům (společnost, náboženství atd.). Nedílnou součástí knihy je rozsáhlá obrazová dokumentace.
