François Gautier

François Gautier se narodil v Paříži v roce 1959. Začátkem osmdesátých let začal na volné noze v Indii pro různé publikace a nakonec skončil jako korespondent v jižní Asii, pro Ženevské „Journal de Geneve“, pak jeden z nejlepších mezinárodní noviny v Evropě. V roce 1993 přešel do Figaro, jednoho z předních francouzských novin, pro který pracoval výhradně osm let. Začal také psát pravidelné sloupce pro indické noviny, nejprve v Blitz Bombay, poté v Hindustan Times, později přišel sloup „Ferengi“ v Indian Express, poté sloupec „French Connection“ v Pioneer a pravidelné příspěvky pro Outlook, Rediff, New Indian Express, Dainik Jagran atd.

François napsal několik knih: „Un autre Regard sur l'Inde“ (Editions du Tricorne, Ženeva-Paříž), která byla třikrát přetištěna a za kterou byl v květnu 2000 pozván do nejprestižnější francouzské televize Bouillon de Culture literární program; „Arise O India“ (Har Anand, 1999), „Západní novinář o Indii“ (Har Anand, 2001), „Indické sebezapření“ (Edice Auroville Press, 2001), „Swami, mine hindou et PDG“ (Edice Delville) , Paříž, 2003, prodáno 8 000 kopií), „Sri Sri Ravi Shankar, Guru of Joy“ (India Today Book Club, 2003; 11 dotisků, 30 000 prodaných kopií). „La Caravane IntÈrieure“ (Les Belles Lettres, Paříž, 2005), „Nová historie Indie“ (Har Anand, 2008)

François je nyní šéfredaktorem pařížské La Revue de l'Inde a ředitelem sbírky knih o Indii u stejného vydavatele. François je ženatý s Indem z Dillí, Namrity a kyvadlovou dopravou mezi Pondichery, Bangalore a Dillí.

François je spolu se svou manželkou Namritou také zakladatelem společnosti FACT - India, která pořádá výstavy a pověřuje filmy dokumentující porušování lidských práv v jižní Asii. Mezi nimi: výstava o perzekuovaných menšinách v Bangladéši, další o kritické situaci Kašmírů Pandits (která byla ukázána na americkém kongresu v roce 2005), film o traumatu z roku 1947 a další o svědectví bombových útoků na Bombaj z roku 2006.