Edita Štěříková Pořadí knih

Nová kniha historičky Edity Štěříkové nás tentokrát přivádí do jiných končin, než jsme u pobělohorských exulantů většinou zvyklí, a to do Nového světa. Johann Böhner pocházel z německé rodiny na Šumpersku, roku 1731 odešli do proslulého Herrhnutu hraběte Zinzendorfa. Odtud se později vydal s ostatními herrnhutskými misionáři zvěstovat evangelium indiánům v Georgii, poté černým otrokům na třech ostrovech v Karibském moři. Misií na karibských ostrovech strávil 42 let, což bylo naprosto výjimečné; tamní podnebí a nebezpečné cesty lodí si mezi misionáři vybíraly vysokou daň na jejich zdraví a životech, málokdo z nich tam přežil 10 let. Autorka nás seznamuje nejen se životem J. Böhnera, ale též s organizací misijního života, ohlasem mezi otroky i jejich pány, s politickou situací i zákulisím – politickým i církevním. Připomíná současný kritický pohled na křesťanství a na křesťanskou misii obzvlášť, avšak zdůrazňuje, že mnohé ze současných názorů na lidskou důstojnost pocházejí od apoštola Pavla v praktickém uskutečnění v životech herrnhutských misionářů.

Jan Jeník (1748–1827) byl svérázným, pietistickým kazatelem luterského exulantského sboru v Berlíně. Sloužil se stejnou horlivostí jak Čechům, tak Němcům. Vynikal neochvějnou biblickou vírou, pokorou a skromností. Na srdci mu leželi chudí a opuštění, ale vážili si ho také lidé učení a vysoce postavení. Byl tak výraznou osobností, že lidé, kteří jej osobně poznali blíže, o něm s velkým nadšením vyprávěli ještě řadu desetiletí po jeho smrti.

O historii exulantské kolonie Friedrichův Hradec (založené v roce 1752 v krašejovském lese) už historička Edita Štěříková v různých souvislostech psala, např. v dnes již rozebrané monografii Pozváni do Slezska. Podnětem ke vzniku této drobnější monografie bylo zpřístupnění starších pozemkových knih Friedrichova Hradce. Tyto knihy jsou i zajímavým pramenem genealogickým a umožňují nám o něco bližší pohledy do života exulantské obce po stránce hospodářské a demografické, především však vhledy do života hradeckých hospodářů.

V letošním roce vzpomínáme nejen 600. výročí upálení mistra Jana Husa, nýbrž i 70. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Jak ukazuje nová práce badatelky Edity Štěříkové, obě výročí, ač jsou od sebe vzdálena pět set třicet let, mají přímou historickou souvislost a také společné vyznění: Víra a osobní přesvědčení mají vysokou cenu. Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země. V druhé části knihy autorka sleduje červenou nit táhnoucí se od M. Jana Husa přes konfesionalizaci a náboženskou emigraci až k reemigraci a přesvědčivě nastiňuje velkolepou koncepci tohoto období našich národních i evropských dějin, jehož hodnocení zůstává dodnes živou a nedořešenou otázkou.

Velmi výjimečná kniha, která nás seznámí s životy křesťanských žen z území Česka, Moravy a Slezska kvůli pronásledování od katolíků se svými rodinami uprchly směrem Sasko (dnes součást Německa) a některé z nich sloužili i ve vzdálených zemích, například v severoamerickém Grónsku nebo ve středoamerických ostrovech v Karibiku. Dozvíme se o tom, co všechno je v životě potkalo a že život vlastně není peříčko.

Autentický životní příběh jednoho z obyčejných řemeslníků, kteří kvůli své víře opustili rodinu, živnost i vlast, aby mohli svobodně následovat Ježíše Krista. Strhující osobité vyprávění krejčího Jana Jílka nenechá nikoho bez odezvy v srdci. Jílkova oddanost Kristu, jeho čisté srdce a jednoduché vyznání, kterého se nevzdal ani tváří v tvář vyhrůžkám mučení a smrti, inspiruje i současníky k osobní statečnosti, k hledání pravdy a životu v opravdovosti.

Matouš Stach : 1711-1787 : grónský misionář, exulant z Mankovic / Jedinečné dílo renomované historičky o osobnosti Matouše Stacha, exulanta z Moravy. Po dramatickém útěku z rodných Mankovic kvůli pronásledování pro víru se dostává do Herrnhutu a odtud odjíždí jako první misionář do Grónska, kde rozvíjí misijní činnost obnovené Jednoty bratrské. Životní příběh Matouše Stacha inspiruje dnešní křesťany k následování Pána Ježíše kamkoli on jde, povzbuzuje k odvážné víře, která se nedá odradit ani nebezpečím ani dlouhým neúspěchem.

Christian David patří mezi největší moravské osobnosti, přesto je dosud znám a obdivován více ve světě než v České republice. Prostý tesař se stal smělým následovníkem Ježíše Krista a pro jeho víru, odvahu a vytrvalost se evangelium rozneslo do končin země. Stal se zakladatelem bratrské osady Herrnhut v Horní Lužici, spoluzakládal obnovenou Jednotu bratrskou, známou také pod názvem Moravská církev - Moravian church. Davidův životní příběh dosud inspiruje věřící i nevěřící k praktickému životu v prosté odevzdanosti Bohu v čisté důvěře a lásce. Jsem velmi rád, že se vůbec poprvé dostává k českému čtenáři tak hodnotná kniha o Christianu Davidovi. - David Loula

Činnost Jednoty bratrské v polském Lešně a počátky polské větve této církve.

Zelów : česká exulantská obec v Polsku / Další z obsáhlých prací věnovaných dějinám české náboženské emigrace. Renomovaná historička podává dějiny Zelova z exulantského, českého pohledu, jak jej umožňuje především farní archív evangelického reformovaného sboru v Zelově, sbírky zelovských rodáků a dosavadní polská literatura. Součástí knihy jsou seznamy rodin, které přišly do Zelova před rokem 1820, seznamy zelovských farářů, kazatelů, starších a kantorů, jakož i seznamy českých rodin v Zelově v r. 1945.