Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Publikace českých religionistů, teologů, filozofů a dalších odborníků přibližuje koncept milenialismu (očekávání apokalyptického dějinného zlomu) ve třech abrahamovských náboženstvích, ale také v moderním sekulárním západním myšlení apod.
Kolektivní monografie nazvaná Konec tohoto světa. Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženství: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autoři se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu. Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace.
Sborník lze označit za symbolické bilancování dvacetiletého působení Bedřicha Noska jako vědce, hebraisty a především pedagoga. Mezi pětadvaceti příspěvky nalezneme jak studie a laudatia od jeho kolegů z HTF (prof. Lášek, prof. Kučera) a spolupracovníků z ŽM a katedry hebraistiky (doc. Šedinová), tak i příspěvky od jejich žáků, kteří se již stihli zapsat do dějin české hebraistiky a judaistiky, jmenovitě dr. Holubová a dr. Boušek. Za pozornost ale stojí i příspěvky "nejmladší" generace budoucích vědců, doktorandů judaistiky, religionistiky a hebraistiky (Ivan Kohout, Marek Vinklát a Markéta Rubešová). Židovská studia nemají ani po dvaceti letech svobody na růžích ustláno. O to více je třeba ocenit ty, kteří svým entusiasmem, pílí a kvalitou předkládaných prací ukazují, že judaistika a hebraistika v České republice bude mít důstojné pokračovatele, a to i díky odborné a pedagogické práci Bedřicha Noska.
Fenomenologická studie o tradici židovské mystiky a dějinách bádání o ní je zásadním příspěvkem k diskusi o tomto tématu. Na základě důkladné práce s prameny se autorovi otevírá možnost sledovat vývoj kabaly a prolínání jejích proudů od středověku až po 19. století. Dokládá, že řada motivů, které se plně rozvinuly až v rámci kabaly, je přítomno již v rabínské literatuře a představuje svéráznou reakci židovských protorabínských kruhů na gnózi. V dalších kapitolách si všímá i obratu, který znamenalo vypovězení Židů ze Španělska, a role kabaly při formování chasidismu.