Tomáš Sobek Pořadí knih

Publikace se věnuje normativním zdrojům práva a morálky.

Čtrnáct autorů. Jedna kniha. Inspirovali jsme se angloamerickým stylem psaní textů a vydáváme pro vás první český handbook o právní filosofii. Autorský kolektiv pod vedením Tomáše Sobka a Martina Haply byl specificky vybrán tak, aby každý z autorů napsal kapitolu o oblasti, které se dlouhodobě věnuje. Výsledkem je kniha, která je v současnosti nejúplnějším a nejkomplexnějším pojednáním o právní filosofii na českém trhu.

Publikace je kolektivní monografií zabývající se právní etikou. První část knihy se věnuje významným etickým teoriím a pojmům, které jsou relevantní pro právní myšlení. Čtenář zde najde základní informace o etice ctnosti, utilitarismu a kantovské etice. Pojednává také o teorii přirozeného práva, lidských právech, autonomii jednotlivce a lidské důstojnosti. Druhá část knihy se týká aplikované etiky, zaměřuje se na etiku právnických profesí. Komplexně je tu zpracovaná etika soudců, advokátů, notářů, státních zástupců a také soudních exekutorů. Dále se zde probírá profesní etika ve vztahu k médiím, profesní etika jako předmět právnického vzdělávání a etika vědecké práce. Poslední kapitoly se zabývají praktickým významem etických kodexů právnických profesí. Monografie tak shrnuje pestrou paletu aktuálních témat s ambicí oslovit nejen právní teoretiky, ale i praktikující právníky. Je přáním autorského kolektivu, aby přispěla k prohloubení výzkumného zájmu o celou oblast, jakož i poskytla mnoho podnětů k reflexi etických problémů, kterým musí příslušníci právnických profesí čelit ve své každodenní praxi.

Kniha se zaměřuje na tzv. právní welfarismus. To je směr právního myšlení, podle kterého jedinou výchozí hodnotou je dobrý život. Tzv. hodnoty práva (např. svoboda, spravedlnost, rovnost) lze pak chápat jako osvědčené nástroje dobrého života ve společnosti. Liberální stát, na rozdíl od státu totalitního, nediktuje lidem, jak mají žít, ale uznává pluralitu různých koncepcí dobrého života. Jenomže ani liberální právní myšlení se nakonec neobejde bez tematizování toho, co je hodnotný lidský život, resp jaký život je pro člověka důstojný.

Publikace představuje aktuální obraz tradičního instrumentária juristické metodologie a zároveň kriticky hodnotí jeho použitelnost v současném systému práva při jeho praktické aplikaci. Je tvořena sedmi příspěvky, jejichž tematické zaměření rozděluje práci na tři pomyslné části. První část je věnována výkladu základních otázek, které tvoří jádro metodologie právního myšlení, jako je role pojmu práva nebo účelu práva. Druhou část publikace pak utváří výklad role základního instrumentária právního myšlení, právních pravidel a principů. Autoři také vysvětlují metodologické přístupy při řešení konkrétních problémů, jako je střet norem, či uplatnění analogie ve výkladu práva. Závěrečné příspěvky reagují na některé otázky role etiky v současném právním myšlení a podrobně se věnují právnímu welfarismu. Publikace je určena odborné veřejnosti i všem zájemcům o právně filozofické a právně teoretické otázky.

Publikace se orientuje na význam etiky v právním myšlení. Autor obhajuje morální pluralismus, který reflektuje fenomén tzv. rozumné morální neshody, tedy neústupné názorové neshody v morálních záležitostech mezi rozumnými a dobře informovanými osobami. Jestliže existuje pluralita rozumných koncepcí morálky, která z nich je právně relevantní? Má právník morálně myslet v pojmech kantovské etiky, utilitaristické etiky, etiky ctnosti či nějaké jiné etiky? V knize je podrobně analyzován historický vývoj právního myšlení od školy právní exegeze, historické školy právní přes zájmovou jurisprudenci, školu volného práva, nacistickou teorii přirozeného práva, hodnotovou jurisprudenci, americký právní realismus až k demokratickému pozitivismu. Autor se také věnuje etickým otázkám v konkrétních právních odvětvích, zejména v teorii smluvního a trestního práva. Argumentuje, že právníci by se měli vyhýbat dvěma extrémům, totiž hodnotově slepému formalismu na jedné straně, ale na druhé straně i moralismu, který má protiliberální ambici vnucovat občanům silou veřejné moci nějakou partikulární morálku. Účelem práva v liberální demokracii není sjednocovat způsob života ve společnosti podle jedné koncepce dobra, ale naopak umožnit, aby spolu mohly v míru a prosperitě koexistovat rozmanité koncepce toho, co je správný život.

Co je normativním základem platnosti práva? Není platnost práva v konečném důsledku založena na fikci? A není morálka jenom společensky užitečný mýtus? A co svobodná vůle? Není to jenom iluze? Je psychopat morálně odpovědný za své jednání? Jednají lidé podle svého morálního charakteru, nebo podle okolností svého života? Existuje vůbec něco takového jako morální charakter člověka? Jakou roli hraje intuice v morálním myšlení? A jakou roli hraje v myšlení právním? Je soudcovské rozhodování založeno na intuici, nebo na logickém úsudku? Je právní formalismus vždy škodlivý? Byli nacističtí soudci opravdu zákonní pozitivisté? Není to jenom Radbruchův mýtus? A co je to vlastně právní pozitivismus? Má každá právní otázka jedinou správnou odpověď? Těmto a dalším otázkám se věnuje kniha Nemorální právo. (Převzato z anotace na obálce knihy.)