Flannery O. Connor

Flannery O’Connorová se narodila 25. března 1925 v Savannah ve státě Georgia a vyrůstala jako jedináček. Svoje dětské krédo později popsala jako: „Nechte mě být, nebo vás kousnu!“ Její rodiče pocházeli ze starých katolických jižanských rodin. Matka Regina byla značně panovačná žena, která určovala život celé domácnosti. Otec Edward zemřel na dědičnou nemoc O’Connorů lupus (imunitní systém těla napadá vlastní zdravé buňky), když jí bylo patnáct let. Dochoval se obrázek, na němž devítiletá Flannery nakreslila mámu, jak ji a tátu u stolu napomíná: „Nehrb se, Mary Flannery. A ty, Ede, se narovnej taky.“ K čemuž připsala: „Někde jsem četla, že se jeden narovnával tak dlouho, až z toho umřel.“ S jistou nadsázkou lze říci, že už zde nacházíme styl budoucí slavné spisovatelky – pointu související se smrtí.

Po studiu na dívčí pedagogické akademii, kde svými kresbami přispívala do školního časopisu (na jedné z nich se studentka ptá knihovnice: „Máte, prosím, nějaké knihy, které učitelé nedoporučují?“), odešla na Iowskou státní univerzitu. Tam začala také její spisovatelská tvorba. Spolužáci prohlašovali, že jejímu jižanskému nářečí vůbec nikdo nerozumí, a někteří učitelé po ní chtěli, aby své povídky psala spisovnou angličtinou a nepoužívala pouze krátké věty. Marně.

V roce 1951 u ní lékaři zjistili již zmíněnou dědičnou rodinnou chorobu, na kterou zemřel její otec. Sama Flannery se toho již delší dobu obávala, přesto ji vidina bolestivé a nevyhnutelně se blížící smrti zasáhla. Odstěhovala se na farmu Andalusie v Milledgevill, kde až do konce svého života žila se svou matkou a kromě psaní se věnovala také chovu pávů. V roce 1957 se vydala na cestu do Evropy, během níž navštívila rovněž Lurdy. Po návratu na zvědavé dotazy odpověděla, že se sice neuzdravila, ale, jak si všimla, měla nejhezčí berle ze všech. Flannery O’Connorová umírá 3. srpna 1964 ve věku třiceti devíti let, její matka ji přežila o třiatřicet let.