Flannery O. Connor Knihy

Tajemství a mravy, soubor přednášek a esejů věhlasné jižanské prozaičky Flannery O’Connorové, který po její smrti sestavili její přátelé Robert a Sally Fitzgeraldovi, působí i dnes jako pronikavá sonda odhalující nešvary spisovatelů, čtenářů i učitelů literatury. O’Connorová se sžíravou ironií kritizuje čtenářský vkus, který se od přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy její texty vznikaly, nijak nepozvedl, vtipně vysvětluje začínajícím autorům, čeho se mají při psaní povídek a románů vyvarovat, a na příkladech ukazuje, že se učitelé literatury nejvíce ze všeho bojí literatury samé. Kniha, z níž v jednom ze svých sporadických rozhovorů citoval i Cormac McCarthy, je jedním ze zásadních amerických literárněvědných textů a to, že jeho autorka nebyla profesí literární teoretička, je jen ku prospěchu věci: jednotlivé texty se vyznačují stejnou živostí podání a ostrým, průrazným stylem jako autorčiny prózy.

Flannery O'Connorová se ve své první povídkové sbírce představila jako výrazný jižanský hlas a výstižně pojmenovala typická místní témata: uzavřenost vesnické komunity, silnou, až fanatickou náboženskou víru a z ní vyplývající paradoxy, kazatelství, xenofobii. Sbírka obsahuje její nejznámější povídku "Dobrého člověka těžko najdeš", v níž sériový vrah narazí na středostavovskou rodinu na cestách. Sbírka vychází česky poprvé v úplné, originální podobě.

Může Kristus vytetovaný na zádech obrátit svého nositele na pravou víru? Ani v druhé povídkové sbírce Flannery O’Connorové nechybí její oblíbená témata: víra či nevíra a důsledky z toho plynoucí, rodinné rozbroje, rasové postoje, mezilidská nepochopení a nedorozumění, otázky vykoupení či poznání světa – to vše autorka opět podává v dokonalém absurdním tvaru. Flannery O’Connorová sbírku dokončila těsně před smrtí v roce 1964 a jejího vydání se nedočkala. Název úvodní povídky i celé sbírky pochází z citátu francouzského filozofa a náboženského myslitele Pierra Teilharda de Chardin o cílené evoluci směřující do bodu Omega. Sbírka vychází česky poprvé v úplné, originální podobě.

Hazel Motes se vrací z války domů na americký Jih, a jelikož je přesvědčen, že jedinou cestou, jak se vyhnout hříchu, je „nemít duši“, zakládá Církev bez Krista. Jeho nápad okopíruje jistý Hoover Shoats, který si založí konkurenční Svatou církev Krista bez Krista, aby na ní bohapustě vydělával. Hazel ve svém nitru bojuje se silnou láskou a zároveň nenávistí k Bohu a vydává se za Hooverem, aby si s ním vyřídil účty. Louhem vypálené oči, maniak v gorilím převleku, miniaturní mumie ukradená z místního muzea, auto, které jezdí bez benzinu, oleje i vody v chladiči, a „moudrá krev“ duševně chorých, kteří někdy vidí víc než ti „normální“ – Flannery O’Connorová ve svém prvním románu předkládá dokonalý, hořce groteskní pohled na americkou podnikavost.

Contains letters written by Flannery O'Connor.

Featuring thirty-one stories, this collection includes twelve previously unpublished works by O'Connor that were not part of her two lifetime collections, "Everything That Rises Must Converge" and "A Good Man Is Hard to Find." The anthology showcases her distinctive voice and keen observations of human nature, offering readers a deeper understanding of her literary contributions and the themes she explored throughout her career.

This is the complete collection of stories from one of the most original and powerful American writers of the 20th century. Including 'A Good Man is Hard to Find' and 'Everything That Rises Must Converge', this collection also contains several stories only available in this volume.

Interviews with the author of Wise Blood, A Good Man Is Hard to Find, and Everything That Rises Must Converge

Flannery O’Connor was among the greatest American writers of the second half of the 20th century; she was a writer in the Southern tradition of Eudora Welty, William Faulkner, and Carson McCullers, who wrote such classic novels and short stories as Wise Blood, The Violent Bear It Away, and “A Good Man is Hard to Find.” She is perhaps as well known for her tantalizing brand of Southern Gothic humor as she is for her Catholicism. That these tendencies should be so happily married in her fiction is no longer a surprise. The real surprise is learning that this much beloved icon of American literature did not set out to be a fiction writer, but a cartoonist. This seems to be the last well-kept secret of her creative life.