Tento historik se primárně zaměřuje na komparativní studia fašismu a pokrývá širokou škálu témat z historie 20. století. Jeho výzkum a výuka se vyznačují hlubokým zájmem o složité historické jevy a jejich vzájemné souvislosti. Prostřednictvím svých prací nabízí čtenářům pronikavý pohled na klíčové momenty moderních dějin. Jeho přístup kombinuje precizní analytické metody s širokým historickým přehledem.
Rozsáhlá kolektivní monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě (Severní a Jižní Amerika, Asie) mezi dvěma světovými válkami. Opomenuty nejsou významné meziválečné fenomény – v první řadě komunismus, fašismus a nacismus, jež se na konci třicátých let podílely na zkáze evropského kontinentu a na zavlečení světa do zničující války.
Sir Oswald Mosley byl v britské a v menší míře též v evropské politice přítomen prakticky po celé dlouhé století. Byl při většině klíčových událostí meziválečného období a udržoval styky s nejvýraznějšími osobnostmi své doby – Benitem Mussolinim, Adolfem Hitlerem a Franklinem D. Rooseveltem, stejně jako s Nevillem Chamberlainem nebo Winstonem Churchillem. „Proslavil“ se však zejména jako zakladatel a vůdce nejvýznamnějšího britského fašistického hnutí – Britské unie fašistů. Mosleyho životopis provede čtenáře nejen jeho životem, ale plasticky vykreslí i pohnuté britské a evropské dějiny minulého století.
Britskou unii fašistů (BUF) založil Sir Oswald Mosley 1. října 1932. I když byla největší britskou fašistickou stranou, nikdy se nepřiblížila významu svých německých a italských protějšků a po zákazu britské vlády v červnu 1940 ukončila svou činnost. Přesto vzbuzuje značný badatelský zájem, neboť ideologové BUF dokázali vyvinout ucelenou ideologii a racionální politický program, založený na směsi Lamarckovy genetické teorie, Spenglerových úvah o úpadku Západu, Nietzscheho vitalismu a Shawovy vize "nového člověka".
Ústředním tématem ideologie BUF byl mýtus o znovuzrození. Černokošiláři byli přesvědčeni, že "éra demokracie" skončila a jejich země potřebuje znovuzrození prostřednictvím korporativního státu. Starou, zkorumpovanou demokracii chtěli nahradit kvalitativně lepším fašistickým systémem založeným na vůdcovském principu. Mosleyho muži se viděli jako elitu, která měla vést národ zpět na výsluní. Monografie analyzuje fašistický mýtus o znovuzrození v ideologii a propagandě BUF, poukazuje na aktivismus a entusiasmus členů hnutí a dokládá, že víra v tento mýtus byla u mnoha z nich autentická. Kapitoly popisující fašistickou symboliku demonstrují, jak hluboce byli Černokošiláři "ponořeni" do myšlenek fašismu a jak silná byla jejich víra v nevyhnutelnost radikálních řešení. Tyto detaily dokazují, že politický aktivismus fašistů přesahoval běžnou demokratickou praxi a že fašismus byl mnohem nebezpečnější, než se může zdát.
