Nicolai Lilin Knihy

S Nikolajem zvaným Kolyma, literárním alter egem italského spisovatele ruského původu Nicolaie Lilina, se čeští čtenáři mají možnost setkat už potřetí. Kolymova pikareskní epopej pokračuje vyprávěním o návratu z čečenské války a snaze začlenit se do „normálního“ života a zabít či alespoň umlčet „vraždící monstrum“ v sobě. Překonat předsudky postsovětské společnosti, nedůvěřivý či přímo nepřátelský postoj okolí i vlastní pochyby se však ukáže jako nečekaně obtížný úkol, který vystaví Kolymu další zásadní životní zkoušce.

Kniha Nicolaie Lilina, volně navazující na jeho prvotinu Sibiřská výchova, je fascinujícím portrétem čečenské války, v jejímž ohni se ocitá Lilinův autobiografický vypravěč Kolyma poté, co je nedobrovolně odveden na vojnu a kvůli pokusu o útěk za trest přidělen k záškodnickému oddílu. Válka není v autorově podání nahlížena z odstupu, v širších politických a dějinných souvislostech, ale perspektivou pohledu vojáka, jehož jediným cílem je přežít. Lilin se nevyhýbá líčení krutostí, jichž se dopouštěli vojáci na obou stranách, názorně ukazuje tupou poslušnost vojáků i špinavou hru vojenských štábů, pro které nemá lidský život žádnou cenu, ať už jde o život nepřátel, vlastních vojáků či bezbranných civilistů. Jeho nelítostný obraz čečenského konfliktu, provázeného nebývalou brutalitou a masovým porušováním tradičních konvencí vedení války, je strhující četbou i naléhavým svědectvím, jež dalece překračuje obvyklé hranice žánru válečné literatury.

Čtyřicátník Aljoša je zkušený nájemný vrah, který by rád odešel do důchodu. Jeho zaměstnavatel, mocný boss a ruský politik Rakov, ho ale vydírá. Navenek bezcitný Aljoša se ocitá před těžkou volbou, protože jeho posledním úkolem má být likvidace mladé ženy. Ač se v životě neřídí běžným mravním kodexem, nečekaně se v něm probouzí duše čtenáře velkých děl světové literatury, jež ho učily věřit v sílu lidskosti, ve svět, kde nevládnou jen peníze a kde i osobní prohra může být vítězstvím. Aljoša, který se od dětství podřizoval zločineckému kodexu a později zákonům džungle, ztrácí své dosavadní jistoty. Vydává se sice na misi do Milána v doprovodu svého nástupce Ivana, démony sužovaného veterána z čečenské války, ale zároveň zjišťuje, že přestává platit pravidlo, podle něhož láska do světa zabijáků nepatří... Další z knih mistra silných příběhů těží z jeho přímočarého stylu a schopnosti plastického vykreslení postav i podmanivé atmosféry.

Autobiografický příběh Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem podněsterské komunity Urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Moldavska, svými kořeny však dodnes tkví v sibiřském prostředí a tamním způsobu života. Lilinovo vyprávění, rámované popisem autorovy vojenské služby v Čečensku, tvoří spontánní sled epizod z doby vlastního dětství a dospívání v podněsterském Benderu a čtenáře postupně zasvěcuje zejména do zákonů a zvyků místní sibiřské zločinecké enklávy. Ve vzpomínkách na to, jak dostal svůj první nůž, byl poprvé uvězněn nebo se zúčastnil skutečného boje, nás tak autor postupně zasvěcuje do zvláštní soustavy hodnot urcké komunity, jež navzdory zločinnému životnímu stylu vyznává nemalý počet originálních mravních zásad...

Nel settembre 1999, la Federazione Russa annuncia l'inizio della seconda operazione antiterroristica in Cecenia e nelle zone limitrofe del Caucaso del Nord. L'autore racconta le esperienze dei giovani soldati russi durante il servizio militare obbligatorio e quelle dei civili, intrappolati tra due eserciti nemici. Con uno stile diretto, Lilin svela la vera faccia della guerra, quella che sfugge ai film e ai documentari, e che si percepisce solo in parte nei reportage e nei racconti di osservatori di pace. Descrive la guerra in modo che il lettore possa viverne l'orrore e l'assurdità, esplorando le contraddizioni intrinseche al conflitto. Il libro si propone di essere apolitico e neutrale, affrontando temi di vita e morte, ingiustizie e atti di onestà quotidiana in Cecenia. Attraverso le sue pagine, emergono le sensazioni e la perdita di equilibrio che caratterizzano l'essere umano nel caos, oltrepassando i confini dell'etica e della morale. Non si tratta di un saggio storico, ma di un romanzo basato su eventi e vite reali. Nicolai Lilin, nato nel 1980 a Bender, in Transnistria, si trasferisce in Italia nel 2003 e nel 2009 pubblica "Educazione siberiana".

Nicolai Lilin ricostruisce la vita sorprendente e la folgorante ascesa politica di Vladimir Putin, da una misera casa popolare nel quartiere criminale di Leningrado alla poltrona presidenziale del Cremlino. Con il suo tipico stile potente che ti cattura e non ti lascia andare fino alla fine, Lilin indaga non solo la storia ma anche l'animo di Putin. Come in un romanzo ne racconta le origini, ne descrive le trasformazioni, ne ricorda i talenti che lo hanno portato a diventare il personaggio che conosciamo: temuto, amato, discusso e divisivo. Un ragazzo a cui la strada ha insegnato a essere spietato e ambizioso. Un giovane uomo affascinato dalle avventure delle spie sovietiche che sogna di lavorare nel KGB. Un uomo che vive dal di dentro la carneficina politica degli anni di Eltzin e che il vecchio Boris chiama all'ultimo accanto a sé. Un presidente che, giunto al Cremlino, deve fare i conti con un Paese in ginocchio e un apparato amministrativo obsoleto e corrotto. Intanto, i terroristi islamici occupano una parte del Daghestan, proclamando il "califfato islamico del Caucaso". Santificato o detestato, Putin è comunque oggetto di un culto della personalità che non ha eguali nel mondo contemporaneo. Ma chi è davvero il nuovo zar di tutte le Russie?

È stato educato da un'intera comunità criminale a diventare una contraddizione vivente, cioè un «criminale onesto». Ha imparato l'arte del coltello e quella del tatuaggio. È finito in carcere, ha combattuto per la sopravvivenza nelle carceri della sua città e poi in Cecenia, cecchino in un reparto d'assalto. Ha visto da vicino il sistema sconcertante di poteri ombra che governano la Russia, assoldato alla difesa di un oligarca nostalgico. Ha conosciuto l'amore intenso e il dolore atroce, la violenza, la sete di vendetta e il pentimento. «Piede scalzo» è cresciuto. Incisa nei tatuaggi e nelle cicatrici del corpo e dell'anima si porta addosso la sua storia. La stessa che Nicolai Lilin ha messo nei suoi libri e che oggi si può leggere tutto d'un fiato: con una scrittura ruvida e diretta, illuminata da sorprendenti squarci d'ironia. Tra storia e leggenda, autobiografia e immaginazione, Trilogia siberiana ci regala la cronaca di un percorso emotivo di drammatica intensità.

Ismail, impulsivo e curioso, e Andrej, più maturo e riflessivo, sono due amici cresciuti in un pacifico villaggio del Caucaso, dove musulmani e cristiani convivono in armonia grazie a un antico patto. Tuttavia, la loro vita cambia quando Konstantin, un agente dei servizi segreti, sceglie il loro paese come base per traffici di droga, alleandosi con un terrorista locale. I due adolescenti devono ora proteggere gli oggetti sacri che simboleggiano la loro promessa di pace, affrontando la violenza e il caos che li circondano. La loro missione diventa una lotta per salvaguardare il legame che li unisce e, con esso, il cuore del loro villaggio. Mentre si confrontano con le brutalità del mondo, si preparano a una rivelazione inaspettata che cambierà tutto. L'autore, cinque anni dopo il suo precedente lavoro, offre un romanzo avvincente, mescolando storia e favola, dove brutalità e meraviglia coesistono. Ogni personaggio, con la propria storia, contribuisce a un racconto che esplora le profondità dell'animo umano, mostrando sia il lato più misero che quello più splendente. La narrazione invita a riconoscere queste dualità per trovare la salvezza.

"La vita di un ragazzo siberiano educato da un'intera comunità criminale a diventare una contraddizione vivente, e cioè un «criminale onesto». Le avventure di strada, le giornate al fiume, gli scontri tra adolescenti guerrieri. E soprattutto il sapere dei vecchi, che portano l'esistenza tatuata sulla pelle e trasmettono con pazienza e rigore il loro modo di capire il mondo. La Transnistria, terra di tutti e di nessuno, crocevia di traffici internazionali e di storie d'uomini. In un universo che non assomiglia a nessun altro, dove la ferocia e l'altruismo convivono con naturalezza, una vita fuori dall'ordinario raccontata da chi l'ha vissuta con uno stile intenso ed espressivo."