Vojtěch Janoušek

Narozen 13.7.1897 ve Slatinicích u Olomouce. Získal středoškolské vzdělání na gymnáziích v Prostějově a v Olomouci. V letech 1918–1923 studoval dějepis a zeměpis na FF UK v Praze a brněnské univerzitě. Jeho zájem o regionální historii podnítili učitelé a historici Julius Glűcklich a Rudolf Urbánek. V letech 1922–1949 ( s výjimkou válečných let) působil V. Janoušek jako středoškolský učitel na prostějovské reálce. V letech 1946–1949 byl jejím ředitelem. V roce 1949 byl na úřední zásah ze školských služeb propuštěn.

Jeho záběr v regionální historii byl poměrně široký – dějiny obcí, vývoj selského stavu na Moravě, průmyslové podnikání, dělnické hnutí, dějiny škol a spolků. Z této oblasti publikoval v regionálním tisku a vlastivědných sbornících (např. Selský archiv, Vlastivěda střední a severní Moravy, ročenky prostějovského muzea, Kulturní kalendář).

Vrcholnými pracemi jsou monografie Okres plumlovský (1932) a Dějiny Prostějova. Prostějovský okres (1938) vydané v rámci Vlastivědy moravské. Dějiny Prostějova zpracoval nejednotně, je zde řada chyb a nedostatků, přesto je třeba vyzvednout Janouškovo nadšení, píli a bádání v archivech. Významná byla také jeho práce v oblasti popularizace historie, osvětové činnosti a didaktice dějepisu. Byl dlouholetým členem Kuratoria prostějovského muzea a metodikem pro kronikářskou práci. V letech 1953–1957 byl kronikářem města Prostějova a od roku 1962 spolupracoval s Ústavem pro historickou vlastivědu UP v Olomouci při přípravě Historického místopisu Moravy a Slezska.

Vojtěch Janoušek zemřel 11. března 1969 v Prostějově.