Philippe Claudel Knihy

Do horské vesnice krátce po válce přijde záhadný cizinec – a místním se nelíbí, že odhaluje jejich černé svědomí. Když je nato zavražděn, pověří úřady jednoho z místních, Brodecka, navrátilce z koncentračního tábora, aby celou věc vyšetřil. Takový je v nejvyšší stručnosti a největším zjednodušení námět světově proslulého románu Philippa Claudela. Jeden z nejlepších a nejsvéráznějších francouzských komiksových tvůrců Manu Larcenet opatřil tuto předlohu stejně strhující výtvarnou podobou. Limitovaná edice s odlišnou variantou obálky s otevřeným hřbetem na plátnu (švýcarská vazba), jednotlivé kusy číslovány v dolním rohu, jak na boxu, tak na samotné knize.

Krátce po skončení války přichází do malé horské vesnice neznámý cizinec. Poté co svým chováním nastaví zrcadlo špatnému svědomí vesničanů a je za nejasných okolností zavražděn, pověří úřady Brodecka, jednoho z místních, aby o událostech sepsal oficiální zprávu. Brodeck, který sám strávil dva roky jako vězeň koncentračního tábora a je těžce poznamenán vzpomínkami na své ponížení, s úkolem souhlasí, současně však v paralelním vyprávění podává vlastní pohled na celý případ a jeho široké souvislosti. Jeho monolog se nepokouší o nic menšího než nalézt znovu smysl samotné existence.

Pan Linh opouští svoji vlast, zmítanou válečným konfliktem, a s hrstkou osobních věcí a malou vnučkou v náručí se vydává do Evropy, aby dívence, jež přišla o oba rodiče, nalezl nový domov a novou budoucnost. Teprve po několika dnech se v novém městě, jež ho děsí svým chladem a cizotou, odváží z ubytovny na ulici. Při jedné z procházek pak pozná pana Barka, osamělého vdovce, s nímž navzdory jazykové bariéře naváže přátelství. Poté co uprchlíky přestěhují do „Zámku“, který jeho obyvatelům není dovoleno opouštět, odhodlá se Linh i s vnučkou k útěku, aby se mohl opět s Barkem setkat… Podobně jako v Claudelově předchozím úspěšném románu Šedé duše, i do příběhu Vnučky pana Linha proniká zpovzdálí válečná vřava, dotvářející neklidnou atmosféru románu. Autorovo podmanivé vyprávění v dramatu lidských radostí i tragédií tentokrát výrazněji akcentuje především motivy lásky a přátelství, znovu však upoutá i Claudelovou nepřehlédnutelnou stylistickou bravurou.

V mrazivém ránu zimy roku 1917 je v severofrancouzském městečku, ležícím nedaleko frontových bojů první světové války, nalezeno tělo zavražděné desetileté dívky, dcery majitele místního hostince. Vyšetřování tragédie nikdy nedospěje k přesvědčivému závěru a případ dále komplikuje řada nejasností kolem jednotlivých aktérů včetně samotného vypravěče, bývalého policisty, jehož svědomí tíží vlastní nepřiznané provinění. Je pachatelem tajemný a do samoty uzavřený prokurátor Destinat, či mladý bretonský dezertér, na nějž se upře nelítostná pozornost vyšetřovatelů? A jaké tajemství skrývala mladá učitelka, nalezená nedlouho po vraždě v bytě oběšená? Rekapitulace celého příběhu, jehož melancholickou atmosféru výrazně dotváří všudypřítomný stín válečných hrůz...

Nenápadnému a skromnému Vyšetřovateli, který je pověřen úkolem zjistit ve Městě okolnosti série sebevražd mezi zaměstnanci gigantického Podniku, je zřejmé, že věci nepůjdou hladce. Na nádraží na něj nikdo nečeká, do Podniku je mu odepřen přístup, s absurdními překážkami musí bojovat i při pokusu ubytovat se v místním hotelu. Nic ve Městě neodpovídá běžným zvyklostem: nesnesitelné vedro střídá sníh a jasné nebe hluboká tma, večer jsou ulice liduprázdné, zato ráno se jimi šinou kolony aut a proudí lidské řeky, kterými se nelze prodrat. Nesnáze nekončí ani poté, co je Vyšetřovatel po mnoha peripetiích do Podniku konečně vpuštěn, ba právě naopak… Temně komický román na téma lidského údělu upomene na obdobně laděné prózy Kafkovy či Beckettovy a je novým dokladem šíře autorského záběru i vypravěčského mistrovství jednoho z předních francouzských prozaiků.

From the sizzling sharpness of freshly cut garlic to the cool tang of a father's aftershave; the heady intoxication of a fumbled first kiss to the anodyne void of disinfectant and death, this is a decadently original olfactory memoir. In sixty-three elusive episodes we roam freely across the countryside of Lorraine, North-East France, from kitchen to farm to a lover's bed. Recognising the bittersweet nostalgia of a scent that slips away on the summer breeze, Claudel demonstrates again his impeccable grasp of the personal and the universal, interweaved with a rare self-deprecating charm. This is an evocative patchwork at once earthy and ethereal, erotic and heart-breaking. Claudel permits us a glimpse of moments that have driven him to delight or despair, creating through the fading aromas of the past fragments of humour, insight and quite intangible beauty.

From the author of Grey Souls and Brodeck's Report: a chilling island fable of murder, exploitation and complicity

A collection of interconnected short stories meditating on Germany's past, present and future

A la mort de sa mère, le narrateur revient sur les lieux de son enfance, dans une petite ville du Nord inondée par la crue d'une rivière. Durant les trois jours qu'il passera là surgissent les figures disparues, celle de la mère bien sûr, jadis aimée plus que tout, et celle plus inquiétante du père absent dont la légende dit qu'il est mort dans une guerre lointaine. Roman poignant où, par petites touches, Philippe Claudel explore l'amour filial avec une extrême délicatesse et une surprenante réserve.

Ein bedeutender literarischer Autor Frankreichs erinnert sich an seine glückliche Jugend in 63 Düften. Dieses charmante Geschenkbuch ist eine Hommage an das ländliche Frankreich. Philippe Claudel erzählt seine Lebensgeschichte, die in Dombasle-sur-Meurthe, einem Dorf am Fuße der Vogesen, verwurzelt ist. Der Duft von Akazien weckt Erinnerungen an Frühlingsfahrten mit dem Fahrrad zu Freunden. Er genießt die Gerüche, wenn seine Großmutter einen mit Knoblauch gewürzten Hasenbraten zubereitet, und begleitet sie zum Waschplatz, wo er ins seifige Wasser springt. Onkel Dédés Pullover riecht nach Gauloises. Eine besondere Verbindung hat er zu seinem Vater, mit dem er an den Flüssen Meurthe und Digue angelt. Im Januar durchdringt der Duft von Schnaps aus einer abgelegenen Hütte die Luft, während im Frühjahr die Doldenblütler betören. Im Sommer fährt Philippe mit dem Fahrrad an den frisch gemähten Feldern zur Bäckerei, um Baguette zu kaufen. Nach einem Gewitter liegt der erdige Duft von Regen in der Luft. „Ich radele mit geschlossenen Augen und berausche mich am Duft der Blüten und der fiebrigen Freude, die der Frühling jedes Jahr mit sich bringt. Die Tage werden endlos sein, genau wie unser Leben.“