Jean-Claude Carrière Knihy

Přihlížíme právě soumraku knihy? Obstojí kniha jako nosič informací i do budoucna, nebo se stane jen luxusním dárkovým artefaktem? Na podobné otázky hledá odpověď Jean-Philippe de Tonnac, francouzský novinář a spisovatel, v rozhovoru, který vedl s proslulým italským medievalistou, sémiotikem a spisovatelem Umbertem Ecem a s francouzským scénáristou Jeanem-Claudem Carrierem. Oba myslitelé si nejprve kladou otázku, zda se změnou formy - to jest přechodem k e-bookům - změní i samotný pojem knihy, a rozvíjejí širší úvahy o archivaci dat, uchovávání osobních vzpomínek a funkcích knihy coby nositelky kultury. Na přetřes se však dostanou i nečekaně praktické otázky: dá se například číst e-book ve vaně?

Jak je na tom náš dnešní svět? Žijeme v epoše úpadku, nebo prosperity? Trvají dosud, či mají ještě na­ději opět se prosadit hodnoty jako dobrota, laskavost, soucit, nenásili? A co pro to my sami můžeme udělat? Kniha rozhovorů francouzského spisovatele a scénáristy s Jeho Svatostí 14, dalajlamou, duchovní a světskou hla­vou Tibetu, nabízí podnětnou konfrontaci dvou pohle­dů na celou škálu naléhavých témat současnosti od ekologie, přelidnění planety a kontroly porodnosti přes rasismus, xenofobii, náboženský fundamentalismus, dro­gy, AIDS, trest smrti atd. až po roli filmu a televize, zobrazování násilí a otázku cenzury. Čtrnáctidenní rozprava, vedená v únoru 1994 v indické Dharamsale, vyvrací představu o nesmiřitelné různosti dvou světů a v duchu buddhistické myšlenky "jednoty všech lidí" dosvěd­čuje naopak, že nejen v praktických názorech, ale i ve smyslu hlouběji duchovním mohou mít k sobě Západ a Východ někdy překvapivě blízko. Současný buddhis­mus, jak ho ztělesňuje moudrá postava 14. dalajlamy a jak o něm Carriére čtenářsky přístupnou formou podává výklad, se zde i přes některé, evropské tradici cizí prvky, jeví jako "věda o duchu", poskytující přinej­menším dvojí cennou lekci: myšlenkové otevřenosti a tolerance.

Divadelní hra francouzského spisovatele a scénáristy mnoha významných režisérů (napsal scénáře pro Luis Bunuel, Luis Malla, Philipa Kaufmanna...).

Úvahy o scénáristické tvorbě prokládá autor vtipnými postřehy, osobními reminiscencemi a vzpomínkami na slavné osobnosti světového filmu.

Vzpomínky francouzského filmového scenáristy Jeana-Clauda Carriera. Stejně jako konec let šedesátých jsou přesně určena i místa děje: New York,Paříž a Praha. Válka ve Vietnamu, hnutí hippies, pařížské povstání studentů v roce 1968 a konečně i srpnová invaze v Praze se tak dostávají do přímého kontextu a ozřejmují vzájemné ovlivňování zdánlivě nesouvisejících společenských událostí. Carriére, který je scenáristou filmové podoby Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí, se zamýšlí nad smyslem revoluce a totalitním režimem, jak jej měl příležitost poznat díky Miloši Formanovi. Přesah do obecné roviny činí z knížky vzpomínek čtivou knihu úvah o dějinách takřka nedávných.

Poslední, nerealizovaný scénář z konce tvůrčího období klasika surrealistické kinematografie.

Zatímco většina evropských zemí se probouzí z náboženského tmářství, Španělsko úpí v izolaci pod slabošským králem Carlosem II. a jeho ošklivou manželkou. Země setrvává v kleštích církve a neúprosné inkvizice. Svědomitě jí slouží i Lorenzo, mladý horlivý mnich. V temné dobové atmosféře tvoří svá vrcholná díla uznávaný dvorní malíř Francisco Goya. Portrétuje půvabnou mladičkou Ines, dceru bohatého madridského obchodníka, a jeho nedokončený obraz upoutá Lorenzovu pozornost. Mladý inkvizitor nemůže tušit, že v tu chvíli se jeho osud radikálně obrací. Lorenzo, vtažen do víru nečekaných událostí, začne hájit dívku nespravedlivě obviněnou z kacířství a ocitá se ve vnitřním sváru. Neustane v pomoci, ani když je Ines uvržena do vězení. Může vůbec v ponurých zdech žaláře ze těchto krutých podmínek vykvést láska mezi kacířkou a inkvizitorem? Anebo je to jen přízrak, který zmizí?

Skutečný příběh Martina Guerra, který nedlouho po svatbě opustí svůj domov, ženu a rodinu v malé vesnici na jihu Francie, aby se znovu objevil až po dvanácti letech, zatímco jiný muž, vydávající se za něho, mezitím zaujal jeho místo po boku jeho ženy a žil jeho životem, se stal legendou a dodnes zůstává oblíbeným námětem řady literárních i filmových zpracování. Soudní proces, kterým tento příběh skončil v roce 1560 v Toulouse, byl jedním z nejslavnějších procesů 16. století a v podání soudce Jeana de Coras se stal jedním z prvních novověkých "bestsellerů". Kniha Návrat pravého Sommersbyho se skládá ze dvou částí: literárního příběhu, jehož autory jsou Jean-Claude Carrière a Daniel Vigne, a historické studie americké historičky Natalie Zemon Davis, která podává vyčerpávající obraz celého průběhu soudního procesu, života a situace jeho hlavních protagonistů.