Hana Voisine-Jechová Pořadí knih

Kniha původně vyšla ve francouzštině v edici zaměřené na dějiny literatur různých národů. V českém kontextu se nejvíce blíží Přehledným dějinám literatury české Arne Nováka. Autorka literaturu rozdělila a periodizovala. Do kapitol Duchovní a estetický úsvit Českých zemí, Od Husitství k osvícenství, Od romantismu k osvícenství, Mezi dvěma válkami a Literatura po roce 1945. Dějiny Voisine-Jechové jsou psány živým jazykem, které je přibližuje zájemcům z řad středoškoláků i vysokoškoláků, zajímajícím se o literární historiografii, četné ukázky z literárních děl, jež poslouží i jakási mini čítanka, konkretizují a odlehčují rozsáhlý hutný materiál. Zajímavý je pohled na českou literaturu jako na produkt bipolární kultury, a to ze dvou zřetelů: jednak ji staví do dobových souvislostí s paralelní cizojazyčnou literaturou (psanou i latinsky a německy), která vznikla v našem "českém" prostředí, jednak ukazuje, jak od 15. století byla jedna část literatury ovlivněna duchem reformace, kdežto její druhá část lpěla na tradici katolické. Takže autorka překládá živý obraz dějin jež se větví, stojí proti sobě i se vzájemně proplétají.

Román Křižáci, který vycházel časopisecky v letech 1897-1900, je posledním velkým historickým dílem Sienkiewiczovým. Ve svém zpracování si zachovává všechny přednosti Sienkiewiczova skvělého spisovatelského talentu; k nesmrtelným postavám Trilogie přidává několik dalších mistrně vystižených a propracovaných typů, zasazených tentokrát do prostředí starého Polska jagellonského, a líčí jejich zápas s představiteli německého dobyvačného nástupu proti Slovanům. Tento román zřetelně ideologicky souvisí s novým vzplanutím boje Slovanů na obranu území proti porobení a vykořisťování cizím živlem, boje, který nebyl bojem národa proti národu, nýbrž bojem národa jednoho proti vykořisťovatelské vrstvě národa druhého. Není pochyb, že v tomto konfliktu nebyl pokrok na straně německého Řádu, který pod rouškou křesťanské ideologie přinášel na východ útlak feudálního systému, nýbrž na straně těch, kteří se mu postavili na odpor, stejně jako v době Sienkiewiczově nebyl šiřiteli pokroku němečtí fabrikanti a velkostatkáři, usilující zotročit slovanský lid pouty buržoasního kapitalismu, nýbrž ti, kteří se tomu vzepřeli.