Práce je součástí připravovaného pětidílného projektu přehledu českéh estetického myšlení, který má postihnout základní trendy a estetické koncepty rozvíjející se na našem území od nejstaršího období až po současnost.
Práce je součástí připravovaného pětidílného projektu přehledu českéh estetického myšlení, který má postihnout základní trendy a estetické koncepty rozvíjející se na našem území od nejstaršího období až po současnost. Tato část se zaměřuje na 30. léta 20. století.
Soubor textů dokumentuje autorčin zájem o umění, ale stejně tak o historii. Svým studiem a celým zaměřením vnímá, chápe a taky hodnotí umění vždy ve vztahu k dějinám. Právě v kontextu českých, či československých dějin sehrávalo umění vždy velmi významnou roli. Umění, nejen historickou situaci odráželo, a tak svým způsobem vytvářelo její obraz, ale umění v mnohém historii spoluvytvářelo. V sedmnácti celcích se autorka pokouší odpovědět na základní otázky tohoto vztahu, umění a dějin, artefaktu a historického faktu. Každý autor si většinou klade otázku o smyslu svého počínání, tedy proč něco píše. Odhlédneme-li otázku popularity, zbývají nám jen ty vznešené cíle, ty ideály pobývající kdesi na stále se vzdalujícím horizontu.
Text publikace reaguje na prudce se rozvíjející pojmovou základnu vědních oborů, jako je estetika, kulturologie, teorie umění a dalších příbuzných disciplín. Poukazuje nejen na nově vzniklé, ale i na významovou proměnu tradičních pojmů. Text si všímá také takových pojmů, které stojí na pokraji odborné terminologie s termíny užívanými v populárně vědních i čistě populárních textech. Reaguje tak i na výrazy a pojmy z obecně kulturního prostředí, které jsou užívány a frekventovány v různých médiích
