Josef Blüml Knihy

V padesátých letech minulého století prováděli v jihočeském Purkarci výzkum voroplavby známí národopisci Václav Šolc a Vladimír Scheufler. Spolupracoval s nimi bývalý vrátný vorů František Vondrášek. Inspirován zájmem etnografů o voroplavbu, Vondrášek v roce sepsal 1963 své paměti. Nyní vycházejí v autentickém znění, s četnými perovými kresbami podle Vondráškových vzorů, s dobovými fotografiemi a dvěma barevnými kolážemi, které úpravu knihy doplňují.

Kniha obsahuje podrobný životopis kulturního historika a etnografa Čeňka Zíbrta (1864-1932). Dále zevrubné vylíčení jeho studií na pražské univerzitě, v Německu a Rusku. Zvláštní pozornost autor věnuje Zíbrtovu pojetí kulturních dějin, které je obsaženo především v jeho univerzitních přednáškách. Knihu doplňuje fotografická příloha.

Soubor studií z cyklu zaměřeného na kulturněhistorické přiblížení přelomu 19. a 20. století, tentokrát oscilující kolem významného fenoménu tzv. sporu o Rukopisy. Kniha přibližuje stanoviska obou táborů: Masaryk (J. Blüml, J. Svobodová), J. Goll (B. Jiroušek), V. Tille (D. Blümlová) na straně odpůrců pravosti RKZ, revue Osvěta (J. Rauchová), J. Kalousek (B. Jiroušek), F. Bačkovský (H. Kábová) na straně obhájců. Rozpětí obou táborů zachycují originální textové přílohy, kupř. zápisky J. L. Píče ze zahraniční paleografické zkoušky Rukopisů nebo raná dramatická báseň Záboj z pera budoucího historika J. Šusty. Dobový kontext vzdáleně reflektující spory o Rukopisy dokreslují studie o německém prostředí v Čechách (kupř. Nové Německé divadlo od D. Růžkové) či z dějin užitého umění.

Soubor kulturněhistorických statí nabízí nejrůznější pohledy a metodologické přístupy k fenoménu moderny vymezené přelomem 19. a 20. století. Vedle syntetizujících statí Společenská modernizace a česká intelektuální elita (J. Štaif), Konzervativní rozbřesk moderny (M. Hlavačka), Česká literatura 19. století na cestě k modernosti (A. Haman) či Gotická duše moderny (L. Řezníková) lze v knize nalézt i interpretace osobností spjatých s modernou (J. Karásek, A. Breisky), či evropské komparace (Lotyšská básnická moderna, Česká moderna v Uhrách). Tematický celek dotváří přílohy – faksimile souvisejících dobových textů (Manifest české moderny) včetně parodií na modernu.

Kolektivní práce z cyklu sledujícího kulturní dějiny přelomu 19. a 20. století, tentokrát prizmatem společenského ruchu kolem reprezentativních výstav z devadesátých let 19. století, Jubilejní a Národopisné (faksimile prostorových plánků obou tvoří unikátní přílohu knihy). Vedle obecných informací (Výstavnictví v českých zemích od M. Hlavačky) jsou přítomny i studie sledující regionální reflexi vlny výstavnictví (Písek, Jindřichův Hradec, Sobotka) nebo specifické okruhy každodennosti s výstavnictvím související (kulinářská podoba Jubilejní výstavy, tvůrce zbraní K. Krnka a jeho úspěchy na výstavách, fejetony J. Nerudy k tématu a mnohé další).

Josef Šusta, který bývá považován za našeho nejuniverzálnějšího historika, ve své tvorbě obsáhl rozmanitá témata. Největší pozornost však věnoval období posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků (13.-14. století), které pojímal v širších středoevropských souvislostech. Autor se soustřeďuje na Šustovy celoživotní obecné úvahy o dějinách a historické vědě. Sleduje faktory, které historika ovlivnily (původ, rodný kraj, zahraniční studia, široký kulturní a umělecký přehled). Blüml upozorňuje i na některé osobnosti - v první řadě Jaroslava Golla, Josefa Pekaře a Maxe Dvořáka - které utvářely Šustův pohled na svět. Dočteme se také o vědeckém a profesním působení, odborných polemikách, okrajově i o jeho osobním životě. Poznámkový aparát, obsáhlý seznam literatury a pramenů.