Sebastian Brant byl alsaský humanista a satirik. Známý je především díky své slavné satirické básni "Loď bláznů". Prostřednictvím tohoto díla zkoumal lidskou pošetilost a společenské nešvary své doby s pronikavým vhledem a nadčasovou moudrostí. Jeho práce představuje významný příspěvek k literární satiře.
Die satirische Schilderung der Laster und Gepflogenheiten des Spätmittelalters wird in diesem Prachtband lebendig, der über 100 Narren auf ihrer Reise nach Narragonien begleitet. Sebastian Brant reflektiert gesellschaftliche und moralische Wirrungen und bietet einen kritischen Blick auf die damalige Welt. Die Neuauflage von Walter Hansen enthält alle 112 originalen Holzschnitte von Albrecht Dürer, die die Drucktechnik revolutionierten. Zudem werden Begriffe und Hintergründe in Marginalspalten erklärt, was den Lesegenuss erhöht und die Suche nach Erläuterungen erleichtert.
Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina a několika souborů překladů drobnějších (Sebastian Brant) jde zejména o dosud nevydaný obsáhlý svazek Brouskových překladů básní Friedricha Hölderlina. Brouskovy překlady Hölderlinovy poezie se objevily v několika časopiseckých otiscích v 60. letech a byly přijaty k vydání ve velké řadě Klubu přátel poezie nakladatelství Československý spisovatel v roce 1969. Již časopisecké ukázky naznačily, že jde o Brouskův básnický překlad životní. Kniha byla redaktorem Josefem Bruknerem dovedena do stránkových korektur, vydání se však po Brouskově odchodu do exilu nakonec neuskutečnilo. V 90. letech, kdy se objevily snahy Brouskovy překlady Hölderlina konečně po více než dvaceti letech vydat, byla jak stránková korektura knihy, tak překladatelovy rukopisy považovány za ztracené, a to i samotným překladatelem. Díky úsilí editorky Barbory Chybové se je nedlouho před básníkovou smrtí podařilo nalézt. Edice přináší i další Brouskovy překlady Hölderlina, do původního svazku nezahrnuté. Opatřena je podrobnými komentáři k dílu Brouskovu i Hölderlinovu. Svazek ukazuje Antonína Brouska jako mimořádného básníka, jehož překlady starší německé poezie, díla Hölderlinova i německé poezie moderní patří k důležitým hodnotám českého básnického překladu a české poezie vůbec.
Satira německého autora z roku 1494 obsahuje verše ostře a vtipně kritizující záporné lidské vlastnosti a je kuriozitou středověké evropské literatury.
Knížka vyšla poprvé v autorově domovině v souvislosti s masopustními oslavami – svátkem bláznů a pranýřuje především nesnášenlivost, domýšlivost, lenivost, hamižnost, a řadu dalších špatných lidských vlastností. Autor ve svém ojedinělém díle tlumočí touhu člověka po humoru jako koření života a lidská hloupost, ješitnost a řada dalších stínů na tváři takzvaného pána tvorstva ho provokuje k jejich zesměšnění. Knihu provázejí dřevořezby Albrechta Dürera.
