Knihobot

Sebastian Brant

    1. leden 1458 – 10. květen 1521

    Sebastian Brant byl alsaský humanista a satirik. Známý je především díky své slavné satirické básni "Loď bláznů". Prostřednictvím tohoto díla zkoumal lidskou pošetilost a společenské nešvary své doby s pronikavým vhledem a nadčasovou moudrostí. Jeho práce představuje významný příspěvek k literární satiře.

    Sebastian Brant
    Loď bláznů
    Antonín Brousek: Básnické dílo 2 / Překlady
    • Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina a několika souborů překladů drobnějších (Sebastian Brant) jde zejména o dosud nevydaný obsáhlý svazek Brouskových překladů básní Friedricha Hölderlina. Brouskovy překlady Hölderlinovy poezie se objevily v několika časopiseckých otiscích v 60. letech a byly přijaty k vydání ve velké řadě Klubu přátel poezie nakladatelství Československý spisovatel v roce 1969. Již časopisecké ukázky naznačily, že jde o Brouskův básnický překlad životní. Kniha byla redaktorem Josefem Bruknerem dovedena do stránkových korektur, vydání se však po Brouskově odchodu do exilu nakonec neuskutečnilo. V 90. letech, kdy se objevily snahy Brouskovy překlady Hölderlina konečně po více než dvaceti letech vydat, byla jak stránková korektura knihy, tak překladatelovy rukopisy považovány za ztracené, a to i samotným překladatelem. Díky úsilí editorky Barbory Chybové se je nedlouho před básníkovou smrtí podařilo nalézt. Edice přináší i další Brouskovy překlady Hölderlina, do původního svazku nezahrnuté. Opatřena je podrobnými komentáři k dílu Brouskovu i Hölderlinovu. Svazek ukazuje Antonína Brouska jako mimořádného básníka, jehož překlady starší německé poezie, díla Hölderlinova i německé poezie moderní patří k důležitým hodnotám českého básnického překladu a české poezie vůbec.

      Antonín Brousek: Básnické dílo 2 / Překlady
    • Satira německého autora z roku 1494 obsahuje verše ostře a vtipně kritizující záporné lidské vlastnosti a je kuriozitou středověké evropské literatury. Knížka vyšla poprvé v autorově domovině v souvislosti s masopustními oslavami – svátkem bláznů a pranýřuje především nesnášenlivost, domýšlivost, lenivost, hamižnost, a řadu dalších špatných lidských vlastností. Autor ve svém ojedinělém díle tlumočí touhu člověka po humoru jako koření života a lidská hloupost, ješitnost a řada dalších stínů na tváři takzvaného pána tvorstva ho provokuje k jejich zesměšnění. Knihu provázejí dřevořezby Albrechta Dürera.

      Loď bláznů