Per Olov Enquist Pořadí knih

Per Olov Enquist (1934-2020), švédský dramatik, prozaik a esejista, je dnes nejpřekládanějším a nejhranějším představitelem současného švédského divadla. Do výboru z jeho dramatické tvorby jsou – v kompletně zrevidovaných překladech – zahrnuty všechny divadelní hry, s nimiž se už mohli seznámit naši diváci: Noc tribádek, Ze života žížal, V hodině rysa, Obrázkáři, Blanche a Marie, Faidra, které demytizují a zároveň „polidšťují“ známé postavy skandinávské kultury, světové vědy či antické mytologie (například spisovatele Augusta Strindberga, Hanse Christiana Andersena a Selmu Lagerlöfovou, filmového režiséra Victora Sjöströma či objevitelku radia Marii Curie-Skllodowskou), a příběh o lásce a „kocourovi, který zemře, ale vstane z mrtvých“ V hodině rysa. Doplňují je dva tituly přeložené do češtiny poprvé: Magický kruh, odhalující nelichotivé pravdy o Komunistické straně Dánska, a autorská adaptace proslulého Čechovova dramatu Tři sestry, teď staré.

Zdá se mu, že by měl zrevidovat řeč, kterou ve sborovém domě pronesl na matčinu památku. Na břehu řeky stojí skupina umírajících přátel, kteří ho snažně prosí, aby jim vysvětlil, jak spolu všechno souvisí, například ta věc s láskou. A žena na Larssonovic statku. Ta na borovicové podlaze bez jediného suku. Má o ní napsat pravdu? Otcův poznámkový blok s vytrhanými stránkami, které byly spáleny a zmizely. A po mnoha letech se zničehonic vynoří. Otevírá se teď v příběhu štěrbina? Má opravdu tohle zahrnout do své vzpomínkové řeči? A stane se z toho milostný román, o kterém si myslel, že ho nikdy nenapíše? Nová kniha Pera Olova Enquista v mnoha ohledech začíná tam, kde skončil jeho román Jiný život. Pojednává o jeho matce a otci, o knihách a o tom, jestli nakonec půjdou složit dohromady věci, které opravdu něco znamenaly. Do popředí se dostává milostný příběh, který začíná setkáním patnáctiletého chlapce se starší ženou na borovicové podlaze Larssonovic statku.

Memoáry jednoho z nejuznávanějších švédských spisovatelů se počínají v malém zeleném domku v severním Švédsku, v provincii Västerbotten, a končí Enquistovým návratem — nejen zpět ke psaní, ale i symbolicky obratem k jinému životu. Per Olov Enquist, podobně jako August Strindberg, popisuje svůj život v er-formě. Po bezpečných dětských letech přichází neklidná dospělost, kdy Enquist tráví dlouhý čas v cizině a cestuje. Berlín, New York, Paříž, Kodaň. Díky hře Noc Tribádek se mu dostane mezinárodního věhlasu, v roce 1977 je dokonce uvedena na Broadwayi. Ale úspěch, který ho vymrštil k výšinám slávy, ho zároveň uvrhá stále hlouběji do propasti zoufalství. Obklopí ho neproniknutelná mlha a je sotva schopen napsat dopis, natožpak román. Dlouho a bezúspěšně se pokouší svým úzkostem unikat, nic se mu nedaří. Nakonec však přece jen cestu zpět k psaní najde.

Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny, a její asistentka Blanche jsou protagonistkami netradičního románu, příběhu dvou žen, které osudově poznamenaly jejich vztahy s muži - a radioaktivní záření. Autor, jako obvykle ve svých pracích, čerpá z autentického, dokumentárního materiálu, avšak jeho kniha není pouhou literaturou faktu. Historické události a osoby mu slouží jako základ, z něhož vychází k velmi osobnímu, básnivému eseji-románu o touze po lásce... Zdánlivě tedy pouze komentuje deníkové zápisy či vzpomínky konkrétní historické osoby - Blanche Wittmanové, pomocnice Marie Curieové a přítelkyně proslulého doktora Charcota, který s ní a na ní experimentoval při léčení hysterie pomocí hypnózy. Od samého začátku víme, s jakým nebezpečím si Blanche nevědomky zahrávala, když spolu s Marií Curieovou pracovala se smolincem a víme, jaké následky jí to přinese. Další nebezpečná hra se však vznáší nad příběhem, nad osudy všech postav: Hra s láskou, s krásou, fascinací tajuplnem, (které zde zosobňuje podivuhodné radioaktivní záření), také hra o lásku. Blanche se ve svých zápiscích snaží vědecky vysvětlit pravou podstatu lásky a spisovatel jde se svým příběhem daleko za a daleko nad: poznáváme myšlenkový svět přelomu století a zároveň se prodíráme záhyby lásky, kterou vědecky vysvětlit rozhodně nejde.

Humorně laděný příběh o dobrodružné výpravě dědečka a jeho vnoučat na Horu tří jeskyní. Kniha je určena dětem od 6 let. Šestiletou Mínu v noci v posteli kousl krokodýl, ale žádný dospělý jí nevěří a všichni říkají "Měj pochopení, musím se vyspat, ...", a tak Mína zavolá dědečkovi, který nikdy nezklame a má pro její problémy pochopení. Děda se rozhodne, že všichni odjedou na chalupu do Värmlandu, kde vykonají něco velkého, aby pak nějaký útok krokodýla vypadal proti tomu jako úplná prkotina ... a jak se ukáže, tak tím něčím velkým je expedice na Horu tří jeskyní.

Kniha známého švédského dramatika a spisovatele je věnována životu Knuta Hamsuna, jedné z nejrozporuplnějších a nejzajímavějších postav moderní norské literatury. Kniha, která se stala předlohou stejnojmenného filmu, opírající se o doložená fakta a znalost Hamsunova díla, se věnuje nejen jeho složitému osobnímu životu, ale především se snaží po svém osvětlit příčiny jeho postoje za 2. světové války. Podle Enquista byla hlavní příčinou Hamsunova antipatie k anglosaskému světu a především politická naivita a obdiv k pangermánským idejím, které ho vehnaly do řad norských nacistů. Autor z faktů skládá vlastní nekonvenční mozaiku s hlubokým pochopením pro temnější stránky lidské povahy a Hamsunovy kolaborantské aktivity zkoumá z hlediska jeho neuspokojivého osobního života. Kniha se originálním způsobem snaží pohlížet na všeobecně známé skutečnosti, přičemž čtenáři předkládá naléhavé otázky komplikovaného vztahu umělce k realitě a umění na jedné straně, a života a komplikovaného milostného vztahu na straně druhé.

Dějištěm zajímavého románu, který byl napsán podle historických reálií, je dánský královský dvůr a jeho tématem jsou mocenské intriky za vlády Kristiána VII. „Struenseeho doba“ se nazývá období, v kterém na dvoře dánského krále Kristiána VII. působil německý lékař Johann Friedrich Struensee. Ke Kristiánovi byl povolán, když se naplno začalo projevovat královo šílenství. Mezi králem a jeho osobním lékařem se vyvinul úzký vztah plný důvěry, a tak se Struensee brzy stal nejvlivnějším mužem na dánské politické scéně. Byl přívržencem osvícenských myšlenek, které se snažil realizovat v praxi. Během dvou let bylo vydáno 632 revolučních dekretů, mezi které patřila například svoboda vyznání, neomezená svoboda tisku, reforma zdravotnictví a další. Struensee udržoval poměr s královnou Karolínou Matyldou a z tohoto vztahu se narodila dcera. Struenseeho moc a vztah s královnou byl trnem v oku dalším mocenským skupinám kolem krále, a tak byl Struensee pod záminkou připravované královraždy v roce 1772 odsouzen k smrti a popraven. Revoluce, kterou začal, byla rychle zrušena a vše se vrátilo ke starým pořádkům.

Per Olov Enquist ke svému dramatu V hodině rysa sám napsal: „Je to hra o lásce chlapce a kocoura. A také o tom, že vzkříšení je možné... ale kdo by tomu věřil.“

Příběh muže, který se vydával za lékaře a magnetizéra a prostřednictvím svého lékařského úsilí a úspěchů získával moc nad lidmi. omán má několik časových, vzájemně se prolínajících rovin, které vytvářejí plastickou mozaiku nevšedního lidského osudu. Krásný jazyk, sugestivní atmosféra, tajuplný příběh - to vše jsou charakteristické rysy zajímavé a čtenářsky náročné knihy.

V románu, ve kterém se prolíná sen se skutečností, hledá autor odpověď na otázky lidského bytí. Hlavními postavami jsou tři dvojice, spojené nezrušitelným a neodvolatelným vztahem, vzájemnou rozporuplnou láskou. V románu se prolíná sen se skutečností a fikce s autentickými dokumenty. Autor ústy vypravěče hledá odpověď na otázky lidské existence.