Antal Stašek Knihy

Soubor povídek vyjadřuje autorovy sympatie k silným jedincům z venkova i města, kteří svádějí boj o lásku či hledají řešení v mezních situacích života. Vypráví o tragické lásce chudé vesnické dívky k zámožnému selskému synkovi (Francka), o vzdoru vesnického chlapce, který se pod vlivem zklamané lásky mění v osamělého buřiče (Švec Matouš), o duševním zápasu bývalého továrníka, kterého podnikatelská vášeň přivedla na mizinu (Dílo), o muži prchajícím z rušného města do klidu hor (Ubohý člověk), o vesnickém synkovi žijícím ve městě, který se vrací z města pro útěchu na venkov (Návrat), o synovi a otci, kteří se vymaňují z náboženského nazírání (Zámecký kaplan). Svazek uzavírá vzpomínková próza, v níž autor zpodobňuje kraj a lid svého dětství (Ze vzpomínek).

Svazek obsahuje v první části veršované práce z doby autorových literárních začátků (z let 1866-1886), z nichž cyklus Z krčmy horské je tu knižně otištěn vůbec poprvé. Ve druhé povídky (Švec Matouš, Dílo, Zámecký kaplan, Otřelé kolečko, Starý forman. Na paloučku, V příboji, Shledání) z rozmanitých období jeho tvorby, většinou vážného až chmurného rázu a námětově příbuzných zachycováním střetnutí a rozporů jednotlivce se stávajícím společenským řádem, jenž nutí k nespokojenosti i revoltě.

Kniha českého spisovatele obsahuje dvě povídky: Dvě horské dívky a Pan Šimon. Děj se odehrává v krkonošských a podkrkonošských vesničkách, vypovídá o životě obyčejných lidí v tvrdých horských podmínkách v 19. století. Spojuje je jednotný rámec, a tím je spiritismus, obcování s duchy, ke kterému se lidé uchylují z různých příčin a v různých životních etapách. Postavy z jednotlivých povídek se pak objevují na společných spiritistických schůzích.

Druhý díl povídkového souboru od českého spisovatele volně navazuje na předcházející. I zde jsou hlavním tématem osudy obyvatel Krkonoš a Podkrkonoší v 19. století. Všech sedm povídek (Martinec, Housa, Brabenec, Rytíř Boch, V stánku, Paní Stoupová, Voborský) rámuje spiritismus, obcování s duchy, různě nazírané a chápané z pohledu hlavních postav.

Román zachycuje události v letech 1847-1851. Hlavním hrdinou je švec Matouš Štěpánek. Matouš byl člověk bouřlivý k pánům, odmítal poslušnost, hrál divadlo, kde zesměšňoval vrchnost. Když byl ještě dítě a chodil do školy, byl drzý na učitele. Jednou ho učitel seřezal rákoskou a pověděl to doma. Otec se naštval a učitele zbil...

Čtyři básně napsané v letech 1872 - 1883 Bořek. - Varoń. - Z doby táborů. - Tmavé noci, světlí dnové.

Čtyři básně napsané v letech 1872 - 1883 Bořek. - Varoń. - Z doby táborů. - Tmavé noci, světlí dnové.

Staškův román (prvně r. 1890) zachycuje v širokém toku děje neklidný sociální kvas na konci minulého století v rušném a pestrém obraze života různých vrstev tehdejší společnosti malého města, rozjitřené sílícími rozpory.

Poslední próza Staškova vznikla ze zklamání nad sociální politikou období vzniku první republiky. Vyjádřil jí svou víru v revoluci vyprávěním o vzpouře podkrkonošských chuďasů na sklonku první světové války. Vedeni bolševikem, který přišel z Ruska, ustavili komunu, která nakrátko zvrátila soudobý společenský řád.

„Bylo to na počátku let osmdesátých devatenáctého století; na krkonošských horách šířilo se duchověrectví, lidé se jali promocí prostřednic obcovat se zásvětím a zakládali »sbory«. Nová víra ta zabloudila z ciziny nejprve do německého Trutnova; odtud přišla mezi český lid do okolí jilemnického, vysockého, semilského a dále do kraje. Učení to se jevilo jinak u Němců a jinak u Čechů. Německému lidu byl spiritismus jakousi zábavou, ukájením zvědavosti, pouhým citováním duchů, všetečným poptáváním na světské, pozemské malichernosti, pátráním a dotazováním nebožtíků, kdo tu neb onu věc ukradl, kdo spáchal ten nebo onen zločin. Ale lidu českému bylo duchověrectví náboženskou reformací, pojal je v sebe se vší vrozenou mu vznětlivostí, ba s plamennou vášnivostí, jako by mysticismus našich předků, starých Českých bratří, ožil a obrodil se v horském současném pokolení.“

Dějové bohatý román se odvíjí v devadesátých letech minulého století na malém městě a v Praze a vypráví o světě dělníků z továrny řízené německým kapitálem, bojujících proti útisku sociálnímu i národnostnímu. Ústřední postavouděje, zavádějícího do všech vrstev tehdejšíspolečnosti, je inženýr - vynálezce a snílek, který poctivě hledá cestu k sociální spravedlnosti a za své ideály platí štvaným životem a ztrátou milované ženy.

Antala Staška Sebrané spisy, sv.XVII - 7 povídek (Tarantovo zlato, Návrat, V příboji, Poslední noc, Když hlad a válka zuřily, Poznání, Shledání)

Dvousvazkové vydání. Blouznivci našich hor je soubor povídek spisovatele Antala Staška. Tématem je život v Krkonoších a spiritismus v našich horách na severu Čech a mimo jiné také postavením žen ve venkovském světě 19. století.

Přední dílo vesnické realistické prózy. Krásné vydání s ilustracemi Karla Oberthora.

Novela z autorova dvousvazkového souboru próz Blouznivci našich hor (1895), souboru, který spojuje mediánství-spiritismus lidu z Jizerských hor v 70. a 80. letech minulého století. Próza Pan Šimon je však tímto společnýmtématem jen rámována a hlavním jejím námětem je pestrý život syna správce návarovského velkostatku od jeho středoškolských a vysokoškolských studií a milostného bloudění až k uvědomělé úloze mluvčího zbídačovaného selského lidu

I pozdější Staškovy práce se vracejí k jeho oblíbeným životním typům, jako je politický psanec, dravý kapitalistický podnikatel nebo maloměstský reformátor, jenž ztroskotává (Zápasy, Bratři). Ne vždy se však autorovi podaří psychologicky látku zvládnout. Anotace vybrána z: http://svet-literatury.wz.cz/autori/stasek.htm

Tři delší povídky (Pozdní plamínky, Spoutaní, V příboji) zobrazují soukromá dramata citová i osudová na pozadí vření doby

Románová prvotina významného našeho prozaika (1843-1931) podává realistický obraz podkrkonošské vesnice padesátých let minulého století. Děj se soustřeďuje kolem dvojice inteligentů - kněze Petra Labského a učitele Jindřicha Duchoně - kteří se dostávají k působení na vesnici po životním ztroskotání. Zatím co však zklamaný a zatrpklý Petr Labský, typický hrdina romantismu, dostává se do rozporu s vesničany, dává ušlechtilý a obětavý učitel Jindřich všechny své síly do služeb lidu; avšak ani on nemá k lidu správný poměr, neboť jej nevidí jako dějinnou sílu a nositele společenského pokroku, nýbrž jen jako uhnětenou masu, k níž je nutno se snížit a pomáhat jí drobnou osvětovou prací. - Přestože román trpí ještě mnoha kazy, vlastními romantické epice, neztrácí ani dnes svou uměleckou hodnotu, neboť podává výstižné obrazy horalů, které charakterizoval již Neruda jako "řízné individuality, vzaté patrně ze samého života pohorských samotách". (převzato z www.antikvariat-isis.cz)

Třetí díl povídkového souboru od českého spisovatele volně navazuje na dva předcházející. I zde jsou hlavním tématem osudy obyvatel Krkonoš a Podkrkonoší v 19. století. A opět je rámuje spiritismus, obcování s duchy, různě nazírané a chápané z pohledu hlavních postav. a mimo jiné také postavením žen ve venkovském světě 19. století.

Jeden z najpresvedčivejších románov Antala Staška, ktorý rozvíja dva motívy hlavnej postavy rebelantského ševca Matúša, neskrotný hnev, ba nenávisť proti utláčateľom a rovnako neskrotná ľúbostná vášeň. Dejová osnova v účinnej umeleckej forme priblíži nám udalosti búrlivých revolučných rokov 1948-1949.