Úvahy o příčinách krize evropské společnosti a osudech evropské kultury jsou dnes stejně aktuální jako byly v roce vydání (1935). Tázání se po kořenech antihumanistických ideologií a totalitního amorálního státu neztratilo nic na své naléhavosti. Ani dnes nelze zapomínat na onu tradicí evropského myšlení o podstatných věcech, jejíž přehlížení vedlo nakonec ke katastrofám 20. století. A ani dnes se nelze beztrestně zbavovat jádra kultury. Přeložil Antonín Šimek.
Vedle vlastní historiografie a historiografie kultury se Huizinga zabýval i oborem, který bychom dnes mohli nazvat kulturní sociologií či kulturní morfologií, to jest zkoumáním postupného zrání a utváření kultury. Huizingovo historické zaměření a koneckonců i jeho zájem o středověk a počátek novověku jsou ostatně patrné i v knize, která se nyní oprávněně dostává českému čtenáři do rukou: v knize nazvané Homo ludens - hrající si člověk, člověk ve hře. Dvojjediné téma „hry a kultury“, které se stalo hlavním námětem Huizingovy práce, je téma rozhodně přitažlivé; už samo sebou, ve svém spojení i ve svém vnitřním vztahu vzbudilo zaslouženou pozornost a našlo si dost následovníků. Tím zajímavější, že od samého počátku a od svých prvních podnětů, ač to tak možná nebylo ani myšleno, nezaujalo ani tak historiky či historiky kultury, jako spíše dalo podnět k vážnému zamyšlení nad tím, jako roli hrála a hraje v lidském životě vlastně hra. Úryvek z doslovu Jiřího Černého „Člověk a hra u Johana Huizingy.“
Klasické a čtenářsky velmi úspěšné dílo nizozemského historika Johana Huizingy (1872–1945) je široce pojatým portrétem života v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí 14. a 15. století. Doba přelomu, v níž se o slovo začínají hlásit nové, renesanční formy, je bohatá na témata a obrazy, jejichž pestrosti autor s chutí využívá. Vedle forem a idejí uměleckých a náboženských zachycuje ideál rytířství, formy lásky, učení mystiků a každodenní život středověkého člověka. Ideální a reálné je tu často v napětí, oba póly jsou však u Huizingy vždy napájeny tímtéž duchem sklonku středověku: vášní, která je velmi živočišná a často velmi bizarní.
Významný nizozemský historik první poloviny 20. století vydal monografii o Erasmu Rotterdamském roku 1924. Tato práce o životě a díle slavného humanistického myslitele se opírá o část Erasmovy korespondence zpracovanou do roku 1524. Podkladem pro český překlad bylo nizozemské vydání z r. 1988. s přihlédnutím k poslednímu Huizingou revidovanému vydání z r. 1936. Publikace je opatřena bohatým obrazovým materiálem.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932. Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Jestliže pro pozdní středověk spatřoval ideál v burgundské rytířské kultuře, pak pro období 17. století vidí onen ideál v podobách měšťanské elitní kultury, obecně známé a vnímané prostřednictvím Vermeerových a Rembrandtových obrazů. Zlaté období nizozemské kultury Huizinga zkoumá ve světle dobových sociálních, ekonomických, politických i vojenských podmínek života, přičemž velký důraz klade i na poměry náboženské, tedy na soupeření kalvínství a luterství s katolicismem. Stejně jako v Podzimu středověku i v Nizozemské kultuře v 17. století představuje pro Huizingu hlavní zdroj poznání dobová literatura v podobě naučných a náboženských spisů, doplněných literárními díly uměleckými.
A Study of the Forms of Life, Thought, and Art in France and the Netherlands in the XIVth and XVth Centuries
Focusing on the Late Middle Ages, the book presents an aesthetic interpretation of this historical period as one marked by pessimism and decadence. The author, Huizinga, offers a comprehensive study of life in fifteenth-century France and Burgundy, drawing from often-ignored aesthetic and philological sources. His work serves as a counterpoint to Jacob Burckhardt’s analysis of the Italian Renaissance, positioning Huizinga's insights as a significant contribution to the understanding of medieval culture and society.
A classic work on the 16th century scholar and humanist. In addition to Huizinga's brilliant analysis, this remarkable biography includes 32 illustrations and letters drawn from Erasmus's vast correspondence with the greatest men of his era--those who would catapult Europe into the modern age.
A classic work on the 16th century scholar and humanist. In addition to Huizinga's brilliant analysis, this remarkable biography includes 32 illustrations and letters drawn from Erasmus's vast correspondence with the greatest men of his era--those who would catapult Europe into the modern age.
Exploring the theme of cultural history, this collection by Johan Huizinga delves into historiographic questions while examining notable figures like John of Salisbury, Abelard, Joan of Arc, Erasmus, and Grotius. Huizinga's insights offer a profound understanding of the interplay between culture and historical narrative, highlighting the significance of individual contributions to the broader cultural landscape.