George Akerlof Knihy

Jak lidská psychologie řídí ekonomiku. Ekonomické dění neurčují jen racionální lidské motivy, měřitelné proměnné či matematicky vyjádřitelné vztahy, v ekonomice působí též mocné psychologické síly, které duchovní otec této teorie, John Maynard Keynes, nazval animal spirits - živočišné pudy. Tyto pudy srozumitelně objasňují, jak působí takové jevy jako hospodářské krize, nezaměstnanost, míra úspor, výkyvy cen akcií či nemovitostí a chudoba menšin. Oba autoři patří do první stovky nejvýznamnějších světových ekonomů současnosti, George Akerlof je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2000, s J. Stiglitzem a M. Spencem), Robert Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a autorem několika bestsellerů (např. Irrational Exuberance, česky Investiční horečka, 2010, a The Subprime Solution). Podle autorů jsou živočišné pudy jednou z hlavních příčin současné krize, k jejímuž řešení je nutná aktivnější úloha státu.

Ve své provokativní a v mnoha směrech radikální, jasně, srozumitelně a čtivě napsané publikaci, plné přesvědčivých a výstižných příkladů ze života, její autoři, nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, zpochybňují klasickou tezi moderní ekonomie, tradovanou již od dob Adama Smithe, že neviditelná ruka trhu vždy přináší materiální blahobyt. Autoři na mnoha příkladech dokládají, že trh může být jak prospěšný, tak může člověku škodit, protože není imunní vůči využívání triků a pastí, jež z lidí dělají „dojné krávy“. Soustřeďují se na moderní způsoby podvodného jednání a psychologického nátlaku.

Provides an important way to understand human behavior, revealing how our identities - and not just economic incentives - influence our decisions. This title explains how our conception of who we are and who we want to be may shape our economic lives more than any other factor, affecting how hard we work, and how we learn, spend, and save.

Since Adam Smith, the prevailing belief in economics has been that free markets enhance our material well-being through an "invisible hand." However, Nobel Prize-winning economists George Akerlof and Robert Shiller challenge this notion in a compelling way, arguing that markets can also be harmful. They assert that sellers will exploit our psychological weaknesses and ignorance for profit, manipulating and deceiving us. Instead of being purely beneficial, markets are filled with tricks and traps that "phish" us as "phools." This work introduces a new perspective in economics, emphasizing that markets both provide and take away. Through numerous stories, Akerlof and Shiller illustrate how phishing impacts nearly every aspect of life. We often overspend and then struggle to meet our financial obligations. The financial system experiences cycles of boom and bust, and we find ourselves swayed by advertising. Money distorts our political landscape, and we frequently overpay for gym memberships, cars, homes, and credit cards. Pharmaceutical companies market drugs that may offer little benefit or even pose risks. The authors delve into the pervasive nature of manipulation and deception across these domains, explaining a paradox: despite unprecedented levels of material comfort, many lead lives of quiet desperation. The book also highlights individuals who resist economic trickery and suggests that increased knowledge, reform, and re

This work bridges a critical gap in the social sciences. It brings identity and norms to economics. People's notions of what is proper, and what is forbidden, and for whom, are fundamental to how hard they work, and how they learn, spend, and save.

Seit Adam Smith ist eine der zentralen Thesen der Wirtschaftswissenschaften, dass freie Märkte und freier Wettbewerb die besten Voraussetzungen für allgemeinen Wohlstand sind. Die Wirtschaftsnobelpreisträger George Akerlof und Robert Shiller argumentieren dagegen, dass Märkte nicht von sich aus gutartig sind und sich auch nicht immer die besten Produkte durchsetzen. Die Autoren behandeln in diesem Buch erstmals die zentrale Rolle von Manipulation und Täuschung in der Wirtschaft. Anhand von zahlreichen Fallbeispielen zeigen sie, wie wir verleitet werden, mehr Geld auszugeben, als wir haben; wie wir von Werbung stärker beeinflusst werden, als wir glauben; warum wir oft zu viel bezahlen und wie massiv die Politik durch Wirtschaft beeinflusst wird.