Constance Garnett Knihy

Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880. Tento literární epos je po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech považován za vrchol autorovy tvorby. Obsesivní touha po životě je společným jmenovatelem psychopatických postav, otce Fjodora a bratrů Ivana, Dmitrije, Aljoši. Starý Karamazov, děvkař a opilec, odmítá financovat večírky a alkoholové eskapády svého nejstaršího syna Dmitrije. Ten před svědky přísahá, že otce zabije. Drama o temných vrstvách paměti, o lidském svědomí, vině a trestu. Vedle divadelních představení byli Karamazovi třikráte převedeni na plátno: 1958 americkým a 1969 ruským režisérem, originálním způsobem roku 2008 v česko-polském filmu Petra Zelenky.

Román Idiot se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanatoria tak podivuhodné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Setkává se s kupcem Parfjonem Rogožinem, kterého jeho žárlivost dovede až k vraždě milované Nastasji. Kníže však v něm vidí především nešťastného člověka a soucítí s ním. Sám se psychicky zhroutí. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli ten má v sobě tolik vnitřní ušlechtilosti a lidskosti, že se tím vymyká svému okolí. Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností – autor představuje hrdinu jako člověka, který by mohl povznést svět; jemomže Myškin svou filozofií pokory a všelásky přivádí do neštěstí i ty, které miluje, a nakonec sám sebe… 26-041-86

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo, Vivien Leighová, Taťjana Samojlovová nebo Sophie Marceauová.

Kniha Království Boží ve vás náleží do spirituální linie Tolstého tvorby, která nabrala sílu a svébytný tón až v posledních dvaceti letech jeho života. Avšak o to vyzráleji a myšlenkově působivěji vyznívá. Vzdálen hluku ruských velkoměst – jak skutečným životem, tak uvažováním – představuje zde Tolstoj své nejniternější přesvědčení a životní filozofii. Promlouvá z ní především touha po lásce v nejširším slova smyslu, touha po nenásilném, klidném, spravedlivém a čestném životě s čistým svědomím a s niterně prožívanou vírou jakožto nejdůležitější životní hodnotou. Ozývá se zde zároveň jednak údiv nad nesmyslným směřováním světa od základních humanistických principů k povinné vojenské službě, válkám a zabíjení lidí, jednak také obžaloba násilí a institucí, které násilí obhajují či dokonce vyžadují. Ale zároveň je tato kniha ukázáním cesty. Cesty v duchu Ježíše Krista. Tato cesta odmítá povrchní uctívání čehokoli vnějšího, poukazuje na mnohdy absurdní církevní dogmata a odkazuje k samotnému jádru víry, k tomu, co je skutečně důležité, co bylo důležité v době Tolstého a stejně důležité je i dnes. Nenásilí, mravnost a pokora. To vše v hluboké čisté lásce. Kniha je výborem z díla podle posledního českého vydání z roku 1925 v překladu Karla Štěpánka, Josefa Bečky a Karla Velemínského.

„Značná část povídek rozhodně směřuje k ponižování statkářů, kteří jsou vůbec líčeni buď směšným a karikaturním, nebo ještě častěji hanlivým způsobem urážejícím jejich čest. Rozšíření tolika nevhodných názorů o statkářích nepochybně povede ke zmenšení úcty vůčišlechtickým vrstvám u čtenářů jiných stavů,“ pravilo se v důvěrném spise carského ministra národní osvěty o Lovcových zápiscích. 000682192 Obavy carských byrokratů byly oprávněné. Úcta k šlechtickému stavu byla v Lovcových zápiscích dvojnásob otřesena: vedle zpustlého a cynického panstva v nich žije a pracuje ruský mužik, jehož rozumové a mravní hodnoty, nadání a lidskost jsou v naprostém protikladu s povahovými i občanskými vlastnostmi jeho pánů. V zarytých feudálech, rozmarných paních, ponižováním usmýkaných nevolnících nacházíme tragicky pravdivý obraz feudálního ruského života. A právě to činí Turgeněvovy Lovcovy zápisky knihou rozněcující, burcující a dodnes živou pro svou lyrickou krásu.

Brand-new translation of one of Turgenevs major novels, includes pictures and an extensive section on Turgenevs life and works.

This book is part of the TREDITION CLASSICS series, aimed at reviving public domain literature in print. TREDITION supports non-profit literary projects and donates part of the proceeds from sales, allowing readers to help preserve remarkable works of world literature.