Do Vánoc stíháš objednat ještě 1 den a 15 hodin. 
Knihobot

Michio Kaku

    24. leden 1947

    Michio Kaku je americký teoretický fyzik a populizátor vědy, který se zaměřuje na vysvětlování složitých vědeckých konceptů pro širokou veřejnost. Jeho práce zkoumá hranice současného poznání, od základních sil vesmíru až po možné budoucnosti lidstva. Kaku se snaží zpřístupnit fascinující svět teoretické fyziky a inspirovat tak další generace vědců a myslitelů. Jeho knihy nabízejí poutavý pohled na nejnovější objevy a teoretické práce.

    Michio Kaku
    Einsteinův vesmír
    Dále než Eistein : hledání teorie vesmíru
    Fyzika budoucnosti: Jak bude do roku 2100 věda utvářet osud lidstva a náš každodenní život
    Dále než Einstein. Hledání teorie vesmíru
    Fyzika budoucnosti
    Budoucnost lidstva. Náš úděl mezi hvězdami

    Narodil se v San José v Kalifornii japonským přistěhovalcům. Jeho děd přijel do Spojených států, aby pomáhal při pracích po zemětřesení v San Franciscu 1906. Na začátku šedesátých let chodil na Cubberley High School v Palo Altu, kde hrál šachy. V roce 1968 získal titul bakaláře věd summa cum laude (s nejvyšší pochvalou) na Harvard University. Poté studoval v Berkeley Radiation Laboratory na University of California, Berkeley, kde v roce 1972 získal titul Ph.D. Během války ve Vietnamu se připojil k americké armádě, ale než byl povolán do akce, válka skončila.Nyní se zabývá formulováním teorie všeho, která má spojit čtyři základní síly ve vesmíru: silnou interakci, slabou interakci, gravitaci a elektromagnetickou interakci. Publikoval přes 170 článků o teorii superstrun, supergravitaci, supersymetrii a hadronech. V roce 1974 spolu s profesorem K. Kikkawou poprvé napsal článek o strunové teorii pole, která spojuje všech pět teorií strun do jedné rovnice. Také napsal několik populárně-vědeckých knih: Visions, Hyperprostor, Einsteinův vesmír a Paralelní světy a s Jennifer Thompson napsal knihu Dále než Einstein. Hyperprostor se stal bestsellerem a deníky The New York Times i The Washington Post ho zařadily mezi nejlepší vědecké knihy roku. Ve Fyzice nemožného zkoumá např. neviditelnost, teleportaci, předpovídání budoucnosti, vesmírné lodě, stroje na antihmotu, cestování v čase a další záležitosti, které rozděluje do kategorií podle toho, kdy (a jestli vůbec) by se mohly uskutečnit. V březnu 2008 se Fyzika nemožného dostala na seznam bestsellerů magazínu The New York Times.

    cs.wikipedia.orgcs.wikipedia.org