Lumír Čivrný Pořadí knih (chronologicky)

Vzrušující příběh vynikajícího básníka a dramatika odehrávající se v kamenném domě, kde doňa Bernarda Albová po smrti svého manžela přísně hlídá svých pět dcer, které zoufale touží po lásce muže, patří mezi nejpůsobivější tragické příběhy španělského divadla. Vychází v silně emotivním překladu L. Čivrného.

Podtitul: Básnické texty z pozůstalosti Svazek obsahuje především básnické texty z pozůstalosti významného českého básníka, překladatele a levicového intelektuála.

Osobní zpověď básníka, esejisty a proslulého překladatele francouzské, španělské a především latinskoamerické literatury. Knížka memoárů přináší řadu méně známých faktů z autorovy literární a překladatelské činnosti a je především svědectvím jeho lidského a profesionálního usilování. V neposlední řadě pak je dokladem kulturní politiky československého státu od roku 1945 po druhou polovinu devadesátých let. Nemálo závažná je ta část memoárů, kde autor vzpomíná na léta rezistence a období před 2. světovou válkou, což nabízí pozoruhodný pohled z úhlu dnešního pojímaní skutečnosti.

Dva oddíly, Milost milosti a Milost, milosti, přináší jednak básně milostné až galantní, jednak průhledy do „věcí veřejných“. Zastoupeni jsou největší mistři francouzské poezie a knihu doplňuje překladatelova studie Sen o sonetu, vyprávějící příběh této formy od jejího vzniku až po současnost.

Kniha měla vyjít r.1970, ale sazba byla normalizátory rozmetána. Vyšla až v r. 1991. Útěk z terezínského transportu smrti, bídná lékařská praxe pod cizím jménem v Haličské Zamosči a maďarské Bárcsi, neustálý strach z prozrazení, další útěky, zajetí, výslechy, a nakonec internace v koncentračním táboře - to vše hrdina knihy zakusil, než se mohl vrátit do osvobozené Prahy.

Soubor povídek lyrického ladění, jejichž námětem je svět dospívání a citového zrání. Na cyklus povídek, situovaných do českého pohraničí 30. let, navazuje povídka z doby bezprostředně po válce. Hrdiny jsou dospívající chlapec a dívka, kteří objevují společně složitý svět dospělých a snaží se ho pochopit. Autor zachycuje prchavé pocity, atmosféru doby, vnímá svět a přírodu očima dítěte. Povídky byly publikovány v zahraničí až právě na poslední povídku souboru. Povídky: Žlutě krásná; Vlasová tresť hena; Jít jen tak a mít své šaty; Tak koho budu mít?; Čula; A co když umřu; Voní hřbitov vánocemi?; Dalsniba met Geiranger; Avšak; Modrý pták; Pokusy jsou nebezpečné; Prohraný match; Rybky; Jo, tak to chodí; Daleko za Nilem; A co jinak; Ceník lítosti Zdroj: Městská knihovna v Praze

Sbírka veršů německého básníka, pražského rodáka, básníka po určitou dobu odmítaného pro „filosofický idealismus“ a pro náboženskou symboliku. Zahrnuje verše s náměty přírodními, milostnými, verše odrážející úzkost, stesk, osamělost, verše nesené tichými vzpomínkami a meditacemi, verše evokující biblické příběhy a církevní tradici, verše adorační.

Španělská poezie XX. století si po zásluze vydobyla mezinárodní proslulosti. Třemi generačními vlnami, třemi hlavními vývojovými etapami zformovala se k podobné výraznosti jako moderní lyrika francouzská, ruská nebo česká. Slavnou generací „98" byl ten vzmach zahájen, a dva největší představitelé tohoto nástupu, Jiménez a Machado, rozhodujícím způsobem ovlivnili dalši cestu. Na tvůrčí čin prvního, jenž byl později vyznamenán Nobelovou cenou, navázala především slavná poválečná plejáda „sedmadvacátníků", z níž jsou u nás známa zatím jen jména F. Garcíi Lorcy a R. Albertiho; Machado, předtím osamocený, působí pak na poezii posledního dvacetiletí, na statečnou protifrankovskou etapu započatou kolem roku 1950, v níž se nejuceleněji projevuje generace narozená kolem r. 1930. Tohle není ovšem než dělítko velmi přibližné, jež nemůže vystihnout pohyb uvnitř generací a mezi nimi, pohyb, který trvá a je po desetiletí neobyčejně dramatický. Španělská poezie tak jako každá jiná vzniká z díla osobnosti; nuže, ta těžce zkoušená země měla štěstí netoliko na velké malíře, ale snad ještě víc na velké lyriky. Jejich společným úsilím vznikla v průběhu desetiletí poezie mnohotvará jako život, v níž došla výrazu hořká samota i programové splynutí s bojujícím davem, čarovná jihošpanělská Andalusie i přísná Asturie, lyrika, jež promlouvá pláčem kytary i třeskem karabin.

POHÁDKA O KOUZELNÉM DŽBÁNU (jak se našel, co uměl a jak to s ním nakonec dopadlo, že se rozbil) /// Tu pohádku přinesl vítr až z Číny. V Čechách ji pro děti zapsal Lumír ČIVRNÝ a obrázky k ní nakreslil Jindřich KOVAŘÍK.

Závěrečný svazek sebraných spisů španělského básníka a dramatika (1896-1936). Obsahuje tři jeho divadelní hry, V zahradě jsou s láskou svou don Perlimplin s Belisou, Neprovdaná paní Rosita neboli Mluva květů a Dům Bernardy Albové, jejichž hrdinkami jsou vesměs ženy. Jsou připojeny tři z přednášek a proslovů, které seznamují s jeho estetickými názory v oblasti literatury, lidového umění a divadla.