Vladimír Tesař Knihy

Dramatický příběh útěku udřeného děvčátka z početné farmářské rodiny do divočiny za svobodou

Waltariho nejslavnější román nám dává nahlédnout do složité a bouřlivé doby panování osmnácté dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neobvyklému pokusu o sociální a politickou reformu společnosti, jenž se v náboženské oblasti projevil jako zápas dvou bohů: boha starého pořádku Amona a boha lásky a míru Atona. Obraz těchto událostí je nanejvýš spolehlivý, historicky přesný, přitom však Egypťan Sinuhet rámec historického románu značně překračuje, takže v něm najdeme řadu paralel s naší současností (sám autor v jednom z rozhovorů prohlásil "psal jsem v historickém převleku"). V příběhu o životních osudech lékaře Sinuheta, plných zvratů, vítězství i proher, reagoval ve skutečnosti Waltari na vlastní prožitek válečného běsnění (kniha poprvé vyšla těsně po skončení druhé světové války) a vyjádřil v něm svůj humanismus a víru v nesmrtelnost základních lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance. Vydání šesté, v Odeonu první.

Historický román významného polského prozaika, v němž na pozadí Neronova a Petroniova Říma vylíčil podstatu moci, kterou člověku dává mravní čistota a láska. Bohatství a pompézní sofistikovanost Říma se postarala o věčnou slávu svých obětí. Nejen Petr i Pavel vykoupili Ježíšovo učení, i nekonečné zástupy umučených prvotních křesťanů se staly nesmazatelným poselstvím víry, že je to láska, která vítězí.

Nejslavnější verše z díla amerického básníka pohnutého osudu, vyznavače ideální krásy a mistra hrůzostrašných příběhů vám přiblíží výběr pořízený Milanem Macháčkem, doplněný životopisným pásmem. Doslov napsal Marcel Arbeit.

Jedna z autorových knih se jmenuje Chrlení krve. Byl básníkem zrozením, údělem, osudem. Nemohl jím nebýt. A je jím i v záhrobí, odkud vyzařuje. Vita nuova, nový život v nepřítomnosti lidské existence, v odkazu a přítomnosti posmrtného bytí. Ano. Je s námi, protože ho potřebujeme. Jeho zběsilost, umanutost i jeho utajovanou tichou pokoru. Znásilněná slova jsou světlem jeho spirituální adorace. Básně jako dýka v hrudi, jako valivost kamenů, pád z výše nedohledna, modlitba klečícího, který trpí s bolestmi světa, rouhače doufajícího ve vykoupení. Bojí se, aby nebyl zapomenut. Básnické poslání mu je jediným způsobem existence. Tento gejzír chrlí verše lyrického ticha i hřmotu, epického rozvolnění i dramatického třesku. Vyzývá k zápasu verš i esejistickou prózu prýštící z dramatu jeho osobnosti. Velkou část života si musel vyprošovat chléb exilu, domů se vrátil, aby zde odevzdal svůj život k věčnému spočinutí. Ilustrační doprovod svazku Vladimír Tesař. Ivan Diviš (1924-1999), básník a esejista. Vystudoval FF UK v Praze, r. 1969 emigroval do Německa, spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa. Napsal 23 básnických sbírek, debutoval r. 1947, ke stěžejním sbírkám patří Sursum (1967), Beránek na sněhu (1981), Moje oči musely vidět (1991). Je také autorem deníkově laděné Teorie spolehlivosti (1994) a básní pro děti.

Autorova nová básnická skladba je baladickým příběhem o nenaplněné touze, i podobenstvím o marné snaze přemoci lidský úděl.

Nová monografie interny pro studenty a lékaře v „interním kmeni“ je zaměřena především prakticky. Autoři v ní poskytují stručnou a srozumitelnou formou aktuální, prakticky orientované informace o klinickém obrazu, diagnostice a léčbě interních onemocnění. Opakování patofyziologických aspektů chorob je omezeno na minimum nezbytné pro pochopení klinických projevů a léčby. Monografie pokrývá v základním rozsahu celé spektrum chorob všech interních oborů. Zvláštní pozornost je však věnována chorobám, se kterými se lékaři v obecné interní praxi setkávají nejčastěji, a problematice akutních stavů – zde monografie poskytuje dostatek zcela konkrétních a prakticky orientovaných informací, aby mohly být vodítkem pro jejich diagnostiku i léčbu. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány praktickým problémům v interně, které přesahují rámec jednotlivých interních oborů, a vybrané problematice z jiných lékařských oborů. Autorský kolektiv zahrnuje pracovníky většiny fakultních pracovišť České republiky. Mimořádným úsilím autorů i redakce vznikla kniha v období kratším než jeden rok. Důraz na srozumitelnost a praktickou použitelnost ovlivňoval práci autorů od samého začátku a texty vznikaly s pomocí připomínek oponentů, kteří byli nejen z řad mladých lékařů, ale i studentů posledních ročníků medicíny.

Tato monografie se zaměřuje na farmakoterapii v těhotenství a kojení, vycházející z vlastních zkušeností s péčí o těhotné a kojící pacientky a rešerší aktuální literatury. Rozhodování o farmakoterapii v těchto obdobích přináší nejistotu, jelikož je třeba zvažovat možné následky léků pro plod či kojence, zatímco neléčení matčiných onemocnění může být také riskantní. Kniha vznikla z potřeby aktuálního titulu na našem trhu. Úvod obsahuje přehled fyziologie a patofyziologie těhotenství a laktace. Speciální část nabízí přehled léčiv podle medicínských oborů, včetně nových biologických léků. U každého léčiva je hodnocena jeho bezpečnost v těhotenství a při kojení, doplněná komentářem. Závěrečná část shrnuje doporučená léčiva pro časté onemocnění a stavy, se kterými se lékaři setkávají v praxi. Kniha také obsahuje seznam uznávaných literárních zdrojů a praktické rady pro každodenní praxi. Je určena praktickým lékařům, gynekologům, internistům, farmaceutům a porodním asistentkám. Na vzniku se podíleli odborníci z různých medicínských oborů s dlouholetou zkušeností v péči o těhotné a kojící ženy.

Obsahuje tři oddíly: Chór, Víno a Strach. Chór již vyšel roku 1941, ale v nákladu pouhých dvě stě výtisků, takže je vlastně úplně neznám. Cykly Víno a Strach vznikaly v těžkých letech 1949 - 1954 a oba jsou stejně jako mnoho jiných Holanových veršů víc než osobitým básnikovým svědectvím o této době.

Český básník Jan Skácel s bytostným vztahem k Moravě je autorem dvaceti básnických sbírek, dvou děl prozaických a rozmanité tvorby pro děti. Od roku 1969 nesměl publikovat, takže se jeho tvorba objevovala v samizdatu a v exilové literatuře. V jeho díle jsou patrné ozvuky moravského folkloru a na některé jeho básně složil Jiří Pavlica z Hradišťanu hudbu. Oceňován byl hlavně v zahraničí, připomeňme Petrarkovu cenu z roku 1989. Jeho básnická sbírka z roku 1965 Smuténka je připomínkou díla tohoto ojedinělého autora.