Lena Grumbach Knihy

Pohádkový román švédské spisovatelky, laureátky Nobelovy ceny. Osudy nezbedného chlapce, který je za své ničemnosti zaklet v trpaslíka a takto podniká s divokými husami cestu Švédskem. Tento dějový rámec umožnil autorce vylíčit krásy švédské přírody, život, práci, zvyky a pověsti švédského lidu a konečně život a povahu různých zvířat. Pro tyto skutečnosti se tato kniha pokládá za jakousi první vlastivědnou učebnici o Švédsku pro ty, kdo tuto zem ještě neznají, ovšem s přihlédnutím k tomu, že se leccos za půl století od vydání knihy změnilo – originál vyšel ve dvou dílech v letech 1906 a 1907. Přeložila, upravila, doslov O paní, která napsala tuto knihu a poznámkami opatřila Dagmar Pallasová.

Sara et Simon sont à l'aube de l'adolescence. Inséparables, ils partagent leurs émotions dans un monde empreint d'innocence. Mais pour Simon, tout semble basculer dès lors qu'il perçoit l'univers affectif des adultes et la société de consommation comme un tissu de perversités. Tout devient pour lui aliénation, pornographie et corruption.Témoins d'un viol, les deux gamins se séparent dans une fuite éperdue pour échapper aux malfrats. Persuadé que Sara est tombée entre leurs mains, Simon siembarque dans un monde improbable à la mesure de son imaginaire tourmenté. Un pays où il tentera d'exorciser ses démons, de repousser le désir, la violence de sa sexualité naissante et obsédante.Et la spirale s'emballe à la vitesse de 1'enfance qui s'enfuit.Métaphore de l'adolescence, ce roman inclassable et dérangeant, aux confins de l'obsession, de la schizophrénie et de la science-fiction, est porté par une écriture haletante et par l'angoisse d'un enfant face à la surprenante accoutumance de notre société à la déviance.

Elle, c'est Mariana, mais leur rencontre fut assez fracassante pour qu'il la surnomme Tarzan. Lui, il s'appelle Janne, pour de vrai. Mère célibataire, elle élève seule deux enfants, caresse le souvenir de leur fantasque père évaporé dans la nature et tente de nourrir sa petite famille malgré des fins de mois asphyxiantes. Lui, il roule en Lamborghini, papillonne sans s'engager avec de jeunes femmes forcément cadres, élégantes et dynamiques, et déteste que des marmots salissent les sièges en cuir de sa voiture de sport. Ces deux-là peuvent-ils s'aimer ? Et si, malgré l'abîme qui les sépare, ils s'attachent l'un à l'autre, sauront-ils vivre une relation décomplexée qui fera fi des conventions et des barrières sociales ? Après l'immense succès du Mec de la tombe d'à côté, Katarina Mazetti met en scène un nouveau couple loufoque et improbable pour mieux brocarder les injustices sociales et rire de l'éternelle guerre des sexes dans un roman enlevé, drôle et caustique.

Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny, a její asistentka Blanche jsou protagonistkami netradičního románu, příběhu dvou žen, které osudově poznamenaly jejich vztahy s muži - a radioaktivní záření. Autor, jako obvykle ve svých pracích, čerpá z autentického, dokumentárního materiálu, avšak jeho kniha není pouhou literaturou faktu. Historické události a osoby mu slouží jako základ, z něhož vychází k velmi osobnímu, básnivému eseji-románu o touze po lásce... Zdánlivě tedy pouze komentuje deníkové zápisy či vzpomínky konkrétní historické osoby - Blanche Wittmanové, pomocnice Marie Curieové a přítelkyně proslulého doktora Charcota, který s ní a na ní experimentoval při léčení hysterie pomocí hypnózy. Od samého začátku víme, s jakým nebezpečím si Blanche nevědomky zahrávala, když spolu s Marií Curieovou pracovala se smolincem a víme, jaké následky jí to přinese. Další nebezpečná hra se však vznáší nad příběhem, nad osudy všech postav: Hra s láskou, s krásou, fascinací tajuplnem, (které zde zosobňuje podivuhodné radioaktivní záření), také hra o lásku. Blanche se ve svých zápiscích snaží vědecky vysvětlit pravou podstatu lásky a spisovatel jde se svým příběhem daleko za a daleko nad: poznáváme myšlenkový svět přelomu století a zároveň se prodíráme záhyby lásky, kterou vědecky vysvětlit rozhodně nejde.

Na hřbitově se náhodně setkají dva pozůstalí. Désirée je knihovnice a v polední přestávce chodívá k prostému náhrobku za svým manželem, který umřel na její vkus příliš mladý. Benny je zemědělec, který chová krávy a starostlivě pečuje o pompézní hrobku svých rodičů. Sedávají spolu na lavičce před hroby a zpočátku k sobě cítí silnou antipatii. Ale jednoho dne se na sebe usmějou…