V době, kdy svět stále ještě počítá náklady druhé světové války a železná opona se spustila, život jedenáctiletého Rolanda Bainese se obrátí vzhůru nohama. Dva tisíce kilometrů od matčiny ochranitelské náruče, uvězněný v internátní škole, přitahuje svou zranitelností učitelku klavíru slečnu Miriam Cornellovou a zanechává v ní jizvy i vzpomínku na lásku, která nikdy nezmizí. Hodiny jsou intimní i univerzální příběh o lásce, lítosti a neklidném hledání odpovědí.
Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme.
Fin da ragazzi, Parker e Jocelyn hanno condiviso letture, progetti e ambizioni letterarie, forgiando un'amicizia destinata a durare. Le loro carriere hanno preso strade opposte: Jocelyn ha raggiunto un improvviso successo, mentre Parker ha vissuto un rapido declino, con una famiglia numerosa e un lavoro da insegnante, i suoi pochi libri ormai dimenticati. Nonostante le loro vite si siano drasticamente separate, continuano a considerarsi "una famiglia". Tuttavia, tutto cambia quando Parker trova il dattiloscritto dell'ultimo romanzo di Jocelyn nella sua casa. Leggendolo, si rende conto che è il migliore che Jocelyn abbia mai scritto e potrebbe garantirgli la posterità. La tentazione di appropriarsi di quell'opera diventa irresistibile. Ma cosa significa davvero essere "io" o "lui"? Secondo una prospettiva cara ai romanzieri, l'io è un "racconto incessantemente riscritto", una "storia che raccontiamo a noi stessi". Così, se la biografia si sdoppia - con lo scrittore di successo contrapposto all'everyman travolto dal quotidiano - anche il racconto dell'io può sdoppiarsi, permettendo che tra le pagine di un unico romanzo si consumi il crimine perfetto.
Del Jordan's scrapbook of memories records a young girl changing from childhood to adolescence._
Každá povídka Alice Munroové je jako rozlehlé sídlo s mnoha místnostmi. A každý pokoj tohoto sídla je dokonale zařízený nábytkem a prodchnutý osobností tamních obyvatel. Je tu žena, která se po milování pohádá se svým milencem, a najednou se ocitá na hraně okamžiku, který pro vztah může znamenat absolutní konec, anebo jen začátek další etapy. Je tu dívka, která kvůli nehezké tváři a postavě platí chlapcům, aby se s ní vyspali, což se rychle obrátí proti ní, když ji začnou vydírat. Je tu vdova, která přijíždí na skotskou vrchovinu, a zjišťuje, že její manžel byl možná někým docela jiným, než si celý život myslela. Možná. To slovo je v tvorbě držitelky Nobelovy ceny Alice Munroové podstatné, její příběhy nejsou jednoznačné. Jsou plné náznaků, nedořečených věcí a tutlaných tajemství. Náhody, nečekaná setkání i všední události se v jejím nesentimentálním podání proměňují v tajemné komnaty lidských osudů.
Děj románu na pomezí fantasy zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Král Artuš jistě vykonal pro smír na ostrově své, ale i on už se odebral do propadliště dějin a neklidnou zemí bloumají různá individua včetně těch nadpřirozených. Příběh začíná rozhodnutím starých manželů Axla a Beatrice vydat se krajem mlhy a deště v naději, že se shledají se synem, kterého léta neviděli. Očekávají mnohá nebezpečí, ale netuší, že jim tato cesta odhalí dávno zapomenutá temná místa jejich vzájemné lásky. Místy surový, zato však hluboce jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě, válce.
All'età di tredici anni, in un caldo giorno d'estate del 1935, Briony Tallis sente di essere diventata una scrittrice. La sera stessa, accusando di un crimine odioso un innocente, commette l'errore che la segnerà per tutta la vita. Eppure la giornata era iniziata sotto i migliori auspici. C'era la commedia da mettere in scena, i cugini arrivati dal nord per trascorrere qualche tempo in casa Tallis, e da Londra era atteso l'amatissimo fratello Leon con un amico, industriale della cioccolata. Soltanto la sorella maggiore Cecilia impensieriva Briony, con quel suo misterioso rapporto che la legava a Robbie Turner, il figlio della loro donna di servizio. Tutti i personaggi entrano in scena ma, nella commedia della vita, non ci sono prove prima della recita e ogni gesto assume un carattere definitivo. Presto, sarà troppo tardi per fermare la macchina dell'ingiustizia e la guerra arriverà a spazzare via il vecchio mondo con le sue raffinate ipocrisie.
In this series of interweaving stories, Munro recreates the evolving bond between two women in the course of almost forty years. One is Flo, practical, suspicious of other people's airs, at times dismayingly vulgar. The other is Rose, Flo's stepdaughter, a clumsy, shy girl who somehow leaves the small town she grew up in to achieve her own equivocal success in the larger world.
Petr je obyčejný chlapec, který ve volném čase nejraději sní a dovádí věci do jejich absurdních důsledků. V povídkách, které jsou popisem jeho fantazie, se vzbouří sestřiny panenky a utrhnou mu končetiny, zmizíkem vymaže rodiče se sestrou, převtělí se do domácího kocoura a vybojuje za něj rozhodující bitvu nebo se stane batoletem, čímž k němu ztratí dřívější odpor.
Felicità? Troppa felicità? Qual è il limite entro cui ci si può dire felici? Per Alice Munro è chiaro: la felicità sta nel potenziale di spregiudicatezza della vecchiaia, l'età che permette di spingersi fino a fondo nel vortice della vita. E se poi la felicità è troppa, restano le storie. Storie di omicidi, furti, suicidi, crudeltà, bugie, che portano allo scoperto le crepe e le fratture che sfregiano silenziosamente anche le esistenze normali. E rendono visibile quello che si nasconde dietro ad ogni illusione, ad ogni tentativo di dimenticare e di distorcere ciò che è stato. Con una scrittura sempre piú consapevole e mai cosí grande Alice Munro trascina il lettore in un caleidoscopio di racconti di bellezza incandescente, animati «da un'elettricità inedita, una scarica di tremenda libertà».
Kniha Juliana Barnese je silným a stylisticky vytříbeným příběhem paměti, historie, stárnutí a zodpovědnosti. Stárnoucí vypravěč Tony Webster se na prahu smrti dočká odhalení tajemství, které od základu mění perspektivu, jež si o svém zcela obyčejném životě vytvořil. Bookerova cena za r. 2011.
Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?
Poslední Barnesova próza Roviny života spojuje – jak to u něj bývá zvykem – „to, co ještě nikdo nikdy nespojil“, aby po textech Žádný důvod k obavám a Vědomí konce vznikla další z jeho meditací dotýkajících se tématu smrti. V nejnovější autorově knize se prolíná téma fotografie a balónového létání a milostný příběh jednoho z prvních vzduchoplavců Freda Burnabyho a slavné francouzské herečky Sarah Bernhartové s velmi osobními úvahami nad ztrátou milované bytosti.
Michael Beard je nositelem Nobelovy ceny za fyziku, ale svou nejlepší práci – vlastně spíš náhodný geniální objev – odvedl v raném mládí. Jako padesátník žije ze své pověsti, přednáší za horentní honoráře, zaštiťuje svým jménem renomované vědecké instituce a s vlažným zájmem vede výzkumný program zabývající se možnostmi čelit důsledkům globálního oteplování, štědře dotovaný vládou. S nutkavým sukničkářem Beardem se seznamujeme ve chvíli, kdy se rozpadá jeho páté manželství. Tentokrát je to ale jiné: nevěrná je mu žena, zatímco on ji stále miluje. Když se Beardovy profesionální a intimní světy protnou v typicky mcewanovském dějovém zvratu, dostane nečekanou příležitost vymanit se z manželské krize, oživit vědeckou kariéru a spasit svět před hrozící environmentální katastrofou. Autorův nejnovější román je podobenstvím o neukojitelné touze, chtivé nenasytnosti i podvádění sebe sama.
THE WINNER OF THE NOBEL PRIZE IN LITERATUREThe characters who populate an Alice Munro story live and breathe. Passions hopelessly conceived, affections betrayed, marriages made and broken: the joys, fears, loves and awakenings of women echo throughout these twelve unforgettable stories, laying bare the unexceptional and yet inescapable pain of human contact.
Příběh svatební noci z počátku 60. let, zasazený na pobřeží Anglie, nabízí zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Rezonují tu naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o vynálezu antikoncepční pilulky, ale společnost ještě žije v zajetí tradiční morálky. On a ona v novele jsou "mladí, vzdělaní" a bez předsudků, jejich vztah doba silně podmiňuje. Hořkosladká rekapitulace po letech podává výmluvné svědectví... Milostný příběh, ač jímavý a tklivý, má daleko k červené knihovně, je vrcholem McEwanova vyzrálého umění. Autor už nepotřebuje šokovat jako v jiných svých dílech. Na malém půdorysu obyčejné svatební noci dvou obyčejných lidí nám podává se svrchovaným literárním mistrovstvím zprávu o druhé polovině 20. století i o "nezničitelnosti" a síle lásky.
Vzpomenete si, co jste dělali v sobotu 15. února 2003? Londýnský neurochirurg Henry Perowne na ten den rozhodně nezapomene. Ostatně je v pohybu už od čtyř ráno, kdy ho z postele vytáhla jistá předtucha… A čeká ho i drobná potyčka na ulici, která bude mít katastrofální důsledky.
Maggie, Julian, Jake en Adrienne: vier jonge mensen tussen wie op de universiteit een bijzondere band ontstaat. Maggie is de natuurlijke leider van het stel. Ze is een zelfbewuste jonge vrouw die een grote afkeer heeft van alles wat naar onrecht neigt. Wanneer zij erachter komt dat de kwelgeest die de jeugd van Jake tot een hel heeft gemaakt nu een van hun studiegenoten is, besluit zij dat de jongen alsnog gestraft moet worden. Maar wat begint als iemand eenvoudig een lesje leren, krijgt een onverwachte ontknoping die hun levens volledig op hun kop zet.
Je to svědomí, co nutí člověka stále znovu a znovu zpytovat duši, anebo existuje cosi mnohem hlubšího, kam obyčejný smrtelník nedosáhne, ale o čem jen tuší, že číhá vyrazit každý okamžikem do útoku? Ian McEwan tuto myšlenku dovedl k dokonalosti. Třináctiletá Briony odvíjí svůj život v jistých představách, které ji mají neomylně dovést ke konkrétnímu, jasně vytyčenému cíli. Těmto snům přizpůsobuje vše, co přizpůsobit lze. Co nelze, tomu je třeba pomoci. S fantastickou úporností pubescenta a fantazií, rozvinutou až do krajnosti, dohání protagonisty své soukromé hry na život k tragédii, za kterou by měla po zbytek života činit pokání.
La vita tranquilla di Stephen Lewis, scrittore di libri per ragazzi, viene stravolta da una tragedia: la figlioletta Kate, di tre anni, scompare improvvisamente mentre si trovano al supermercato. Il trauma colpisce profondamente Stephen e la moglie Julie, portandoli a separarsi e a inseguire chimere spirituali nelle loro solitudini. Entrambi si riducono a uno stato di pura sopravvivenza, finché la storia si evolve verso un inaspettato lieto fine. Pubblicato nel 1987, il romanzo rappresenta l'opera più complessa e simbolica dell'autore, che si è affermato come una delle voci più significative della narrativa europea contemporanea. L'opera esplora in modo sottile e commosso i sentimenti e la difficile elaborazione di un lutto devastante, intrecciando questo tema con un affresco impietoso dell'Inghilterra post-thatcheriana. Inoltre, offre una riflessione acuta sul tempo e sulle sue illusioni, evidenziando gli ingorghi tra passato, presente e futuro. La scrittura riesce a coniugare elementi contrastanti come disperazione e umorismo, rassegnazione e rabbia, pianto e ironia, speranza e depressione, creando un ritratto che rispecchia la complessità della vita di ciascuno di noi.
Nell'inverno del '55 Berlino è ancora devastata nel corpo e nel cuore. È il tempo della guerra fredda, il tempo delle spie. Nella vita di Leonard Marnharm, il giovane tecnico inglese protagonista di questo romanzo, il "tunnel di Berlino" rappresenterà il luogo, reale e metaforico, di un viaggio apparentemente senza fine negli abissi dell'esistenza. L'amore di Leonard per la tedesca Maria ha dapprima un sapore dolcissimo, ma c'è ancora nell'aria come un morbo latente di violenza, di disfacimento, che a poco a poco invade i pensieri, i gesti, le azioni quotidiane. Nel momento cruciale della sua esistenza, Leonard appare sopraffatto da una forza e da un orrore che lo trascendono.
Berlino, inverno 1955: il tempo della guerra fredda, il tempo delle spie. Nelle viscere della città devastata si lavora all'"Operazione Oro", lo scavo di un tunnel al confine con la zona russa, allo scopo di immettersi sulle frequenze telefoniche sovietiche ed intercettare i messaggi operativi: un progetto ardito e pericoloso a cui collaborano la Cia e l'M16, i due servizi segreti alleati ed al tempo stesso rivali. In un simile clima di tensione e sospetto prende avvio la vicenda di Leonard, timido tecnico inglese coinvolto nel progetto spionistico, e Maria, donna tedesca, esuberante e desiderosa di vivere: una struggente storia d'amore e di iniziazione ai sensi ed alle emozioni. Un genere classico, la spy - story, reinventato da McEwan in un crescendo di orrore che a poco a poco dilaga sino all'esplodere della tragedia, ineluttabile e cruenta come un mito greco.
