Martin Veselý Pořadí knih

Sborník k první dekádě první stolové společnosti Collegium Cibium (2010-2020)

Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.

Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autorvěnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava, válečným zajatcům, problematice odporu a odboje, nebo vzniku a existenci pobočných koncentračních táborů. Důraz klade na poslední válečný rok, kdy se župa stala terčem spojeneckých náletů a prožila exodus statisíců uprchlíků z východních částí hroutící se Říše, ale přesto deklarovala odhodlání bojovat až do samotného konce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány osvobození, následnému období tzv. „divokého odsunu“ a záležitostem organizovaného odsunu sudetských Němců a osidlování pohraničí. Autor ke svému záměru podat ucelený obraz tohoto nelehkého a dynamického období využil více jak 300 dobových fotografií a archivních dokumentů, z nichž mnohé byly publikovány vůbec poprvé.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Monografie přibližuje v kontextu vývoje Říšské župy Sudety příběh hraniční obce Holýšov, kde v roce 1939 vznikla jedna z největších zbrojovek na území odtrženého pohraničí. Založení muniční továrny Metallwerke Holleischen ovlivnilo veškeré dění v obci, která se z ospalé bezvýznamnosti probudila do nových časů. Počet jejích obyvatel vzrostl v průběhu šesti let čtyřnásobně, muniční továrna stahovala pracovní síly z celé Evropy, v obci se objevily tábory pro válečné zajatce a totálně nasazené a v posledním roce války i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Kvůli nutnosti zajistit bydlení pro další zaměstnance MWH vyrostlo v Holýšově druhé největší sídliště v sudetské župě, které je dodnes pozoruhodným dědictvím válečných let. Mimo těchto záležitostí autor sleduje všední život obyvatel obce, jejich náladu, zásobovací situaci, ale třeba i protileteckou ochranu, neboť Holýšov se na konci války stal cílem leteckých útoků. Dochází k závěru, že vývoj Holýšova na malém prostoru až překvapivě odráží vývoj celé sudetské župy. Kniha obsahuje více než tři stovky fotografií, faksimilií dokumentů, vyobrazení a map.

V letech 1944–1945 ztratilo americké letectvo nad územím dnešní České republiky bezmála 800 letců, z nichž se jich téměř 300 nikdy nevrátilo domů. Jednou z oblastí, které letecká válka nejvíce postihla, byl dnešní region severozápadních Čech.

Období mezi 30. a 60. lety 20. století znamenalo pro tehdejší Československo a jeho společnost dobu převratných změn. Existence dvou totalitních režimů zcela zásadním způsobem poznamenala její fungování, strukturu a vnitřní uspořádání. Jakkoliv se může zdát, že zvláště s první dekádou tohoto období se česká i zahraniční historiografie dokázala již „vypořádat“, existují mnohá témata, jež zůstala poněkud stranou — ať už jimi jsou například karikatury ve službách Henleinovy strany, sebevraždy vojáků československé armády, kolaborace za druhé světové války či uprchlíci z hroutících se částí nacistického Německa. Aktuálním tématem naší historiografie je epocha komunistického Československa. Politické násilí nenávratně změnilo životy lidí i v regionu severozápadních Čech.

Publikace Region na hranici, vydala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Celý název: Společenské, kulturní a ideové Transfery V historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost