Hugo Haas

Hugo Haas (19. února 1901 Brno – 1. prosince 1968 Vídeň) byl československý režisér a herec. Narodil se v domě č. 5 v Bezručově ulici v Brně v rodině židovského majitele obchodu s obuví U Zajíce Lipmanna (Zikmunda) Haase a jeho manželky Elky (Olgy), rozené Epsteinové, která emigrovala z Oděsy. Spolu s bratrem studoval zpěv na brněnské konzervatoři (mj. také fonetiku u Leoše Janáčka). Po absolvování v roce 1920 mu ředitel brněnského Národního divadla Václav Štech nabídl místo a zde působil dva roky. Následovalo angažmá v Národním divadle Ostravě a v divadle v Olomouci (sezóna 1923/1924). V roce 1924 odešel do pražského Divadla komedie. Odtud jej angažoval Jaroslav Kvapil v roce 1924 do Divadla na Vinohradech. Zde působil až do roku 1929. V roce 1930 jej Karel Hugo Hilar přijal do souboru činohry Národního divadla v Praze, kde působil až do roku 1939. V Národním divadle hrál např. v inscenacích Karla Hugo Hilara, J. Frejky a K. Dostala (Sokrates v Nezvalových Milencích z kiosku). Mezi nejvýznamnější role patřil doktor Galén v Bílé nemoci, kterou pro něj napsal přítel Karel Čapek. Jeho poslední rolí v Národním divadle byla v roce 1939 postava ředitele Busmana v Čapkově R.U.R. Na začátku roku 1939 dostal z Národního divadla výpověď kvůli židovskému původu a v dubnu uprchl s manželkou Bibi přes Paříž, Španělsko a Lisabon do USA. Jejich syna Ivana se ujal bratr Pavel Haas s manželkou. Zemřel ve Vídni 1. prosince 1968 a jeho urna byla uložena do rodinného hrobu na Židovském hřbitově v Brně vedle jeho matky Olgy, syna Ivana Michaela a Sofie (Soni) (manželky bratra Pavla).