Viktor Jerofejev je autorem, jehož dílo se vyznačuje hlubokým zájmem o temné stránky lidské psychiky a společnosti. Jeho próza často zkoumá témata jako sex, násilí a smrt skrze groteskní estetiku, čímž narušuje tradiční představy o literatuře. Jerofejevův intelektuální původ, ovlivněný raným přístupem k zakázané literatuře a studiem filozofie, mu umožnil formulovat radikální umělecké manifesty a propojovat ruskou literaturu s evropskými filozofickými proudy. Jeho práce, často považovaná za disidentskou a kontroverzní, si klade za cíl zpochybňovat společenské normy a nabízí provokativní pohled na realitu.
Russkij sostoit iz "nichego," kotoroe vklyuchaet v sebya "vsyo." Russkij schitaet, chto emu nichego ne prinadlezhit. Russkij schitaet, chto emu prinadlezhit ves' mir. Pri vneshnej myagkosti i pevuchesti Rossii, pri ee bab'em oblichij, lyubvi k kefiru, v etoj strane zhivet naselenie s chudovischnym appetitom. Vchera - vsyo, segodnya - nichego, nazavtra - snova vsyo.
Irina Vladimirovna, autentico genio di bellezza e d'amore (come si legge in una poesia di Puskin), assoluta e generosa, vive in un'epoca che volge alla fine e che preannuncia profondi cambiamenti. Irresistibilmente attratta dalla vita e dal sesso, Irina è aggressiva e indifesa, dedita al lusso e ai piaceri: apprezza solo gli uomini ricchi e potenti, il suo linguaggio è crudo e spavaldamente sessuale e la sua vita una continua avventura. Pubblicato troppo in anticipo sui tempi, "La bella di Mosca" raccontava allora (1982) la Russia di oggi, caleidoscopica e travolgente.