Domenico Scarpa Knihy

Příběh románu se odehrává za války, ve válečném a těsně poválečném Londýně. Spisovatel Maurice Bendrix připravuje nový román. Při sestavování materiálu a nutném pozorování určité společenské vrstvy se Bendrix seznámí se Sárou, manželkou ministerského úředníka Henryho. Vzniklý milenecký vztah mezi oběma protagonisty Sára po určité době náhle a nepochopitelně přeruší a Bendrixova vášnivá láska se promění v nenávist. Teprve po letech se Bendrix setká se Sářiným manželem a dozví se od něj pozadí Sářina činu: během jednoho z německých náletů na Londýn byl zasažen dům, v němž se milenci nacházeli, a Bendrix byl zavalen sutí. Sára v domnění, že Bendrix je mrtev, prosí Boha, aby jejímu milenci vrátil život; na oplátku přislíbí, že se své hříšné lásky vzdá. Ryzost Sářiny lásky je příčinou „konce dobrodružství“. V okamžiku, kdy se Bendrix dovídá pravdu, je ale už pozdě na nápravu: Sára umírá na zápal plic. Bendrix poznává Boha skrze vlastní porážku a končí v zoufalství.... celý text

As the Orient express crosses Europe, it seems to draw a trail of lust, murder, revolution and intrigue from Ostend to Constantinople ...

Psychologický román o osamělých lidech marně hledajících lásku, přátelství a smysl života. Jeho děj je zasazen do prostředí univerzitního městečka Coventry a odehrává se od dubna do prosince 1986. Hlavním hrdinou je věčný student Robin Grant, který se neúspěšně snaží dokončit doktorandskou práci a touží se stát spisovatelem. Z této deprimující situace ho nevyvede ani návštěva bývalého spolužáka Teda, který si vzal Robinovu studentskou lásku. Bohužel ale oba poznávají, že kromě ní už nemají nic společného. Navíc se Robinovi kvůli zcela nevinné příhodě v parku značně zkomplikuje život a začne se tak ubírat až k tragickému konci. Dotek lásky je čtivý román s velice nevšední stavbou (tvoří ho čtyři kapitoly, z nichž každá je doplněna povídkou ústřední postavy) a jistě zaujme nemalý okruh čtenářů.

Apparso nel 1984, «La città e la casa» è un romanzo epistolare che racconta la disgregazione della famiglia, la crisi dei ruoli tradizionali, il vuoto drammatico che accompagna la vita dei nostri giorni. La mancanza di virilità, l'assenza della figura paterna, l'insicurezza dei figli compongono i frammenti di un'armonia ormai dispersa in un fitto susseguirsi di eventi spesso drammatici tra Roma, l'Umbria e l'America. Lettera dopo lettera, padri, figli, amici, amanti vengono messi di fronte a se stessi e al loro bisogno di verità. L'autrice ricostruisce le schegge di queste vite e racconta nel consueto stile, asciutto e lirico insieme, la perdita di quel senso di appartenenza che ha il suo simbolo più evidente nella casa: perché «uno le case può venderle o cederle ad altri finché vuole, ma le conserva ugualmente per sempre dentro di sé».

Questa raccolta di saggi e articoli della Ginzburg, scritti in vari anni, affina il suo stile e mette in luce le sue straordinarie capacità comunicative. Pubblicato tra due opere celebri, non risulta ridimensionato dal confronto. Le piccole virtù offre abbozzi, riflessioni e constatazioni sulla realtà che circondava l'autrice: l'ambiente londinese, il rapporto con il secondo marito, e ricordi di un'infanzia e giovinezza mai dimenticati. Il titolo, di carattere antifrastico, indica che le piccole virtù, basate su un perbenismo ostentato e una bonomia superficiale, sono fonti di incomprensione, stupidità e sofferenza. La Ginzburg presenta tutto nel suo stile diretto e immediato, ma evocativo, rivelando una dote di ingenuità che colpisce al cuore delle vicende e dei problemi. Questo stile riesce, con pochi tratti, a ricreare atmosfere e ambienti, sia fisici che mentali. La combinazione di candore ingenuo e acuta ponderatezza conferisce a quest'opera un tocco di maestria, trasformando una semplice raccolta di saggi in un grande lavoro artistico.