Istanbul, poslední kniha významného současného tureckého prozaika Orhana Pamuka, je citlivou, kultivovanou, impresionistickou směsí cesto- či spíše místopisu, kulturní historie a autobiografických memoárů. Autor v něm s láskou, rozpaky i nemalou pýchou představuje světu své rodné město, které pro něj vždy symbolizovalo malebné, ale „stárnoucí a zbídačené místo, pohřbené pod troskami zničeného impéria“. Istanbul, místo magické krásy i fascinujících hrůz, dějiště setkávání historických epoch a znesvářených kultur, je i domovem pestrých lidských osudů a inspiračním zdrojem pro moderní, živoucí a působivé umění. Dříve citlivé, zasněné dítě, dnes věhlasný spisovatel Orhan Pamuk se po letech vrací na místa dávných rodinných tajemství a příběhů, aby objevil, do jaké míry vyrůstaly z místa a času svých vzrušujících dějů. To, co začíná jako „portrét umělce v jinošských letech“, se proměňuje v portrét jednoho pozoruhodného, nevšedního města.
Hanneke van der Heijden Pořadí knih (chronologicky)



Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo. Jeho hlas se ale ztrácí v koncertu ostatních hlasů, mezi nimiž figurují mistři sultánovy malířské dílny, knihař Kara a jeho milenka Şeküre, dohazovačka Ester, Strýc Efendi i mince, červená barva, smrt, pes nebo třeba strom. Každý z nich předkládá svůj pohled na svět a snaží se nás přesvědčit o své pravdě a je jen na čtenáři, jaký obrázek si z tohoto napínavého příběhu poskládá. Román je vrcholným dílem tohoto tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu (2006). Přeložil Petr Kučera
Román tureckého nositele Nobelovy cenu za literaturu zavádí čtenáře do provinčního městečka Kars, ztraceného v horách na východě Turecka a odříznutého na několik dní od světa vánicí. Hlavní hrdina, básník a politický exulant Ka, se tam vydává, aby napsal reportáž o záhadných sebevraždách muslimských dívek a zároveň se znovu setkal se svou láskou z mládí. V Karsu jako bychom spolu s Kaem sledovali na zrychleném filmovém pásu dramatické scény z minulosti i přítomnosti Turecka, které se mísí s poetickými obrazy sněhu.