Alejo Carpentier byl kubánský prozaik, esejista a hudební vědec, který výrazně ovlivnil latinskoamerickou literaturu během jejího "boomového" období. Jeho díla proslulá neobyčejnou stylistickou vytříbeností zkoumají složité vztahy mezi evropským a americkým kontinentem, mezi realitou a mýtem. Carpentier se často zabýval tématy jako je identita, historie a hledání autentického hlasu v literatuře. Jeho mistrovský jazyk a hluboké kulturní vhledy z něj činí jednu z nejvýznamnějších postav latinskoamerické literatury.
Dvě novely kubánského autora naší doby.
Barokní koncert (1974) se odehrává v Benátkách o masopustě roku 1733, kdy Vivaldi diriguje svou operu o aztéckém králi Montezumovi. Příběh vyjadřuje autorovo přesvědčení o nadčasovosti hudby a souvislosti jejích různých stylů.
Harfa a stín (1979) je zamyšlením nad osobností Kryštofa Kolumba, nad motivací jeho objevitelských cest a úvahou o významu připojení Ameriky k Starému světu a také zamyšlením nad historií a problematikou americko-evropských vztahů.
Román kubánského autora vypráví o životě vědce-hudebníka, který se při cestě za původními hudebními nástroji dostane až na území obydlená původním indiánským obyvatelstvem.
„V této knize nás na samém prahu šedesátých let (roku 1960) poprvé ovanul horký a vlahý vítr „magického realismu“ autorů latinské Ameriky. Bezprostředním podnětem k napsání Království tohoto světa však byla Carpentierovi návštěva Haiti v roce 1943. Jeho vyprávění je založeno na přesné dokumentaci, jež respektuje historickou pravdu – událostí, osobních jmen třebas i druhořadých, míst a dokonce ulic – a pod svým zdánlivým časovým nezačleněním i úzkostlivou souvislost dat a chronologie. Carpentierovi se ovšem dokumentace jednoho z mnoha povstání otroků v druhé polovině 18. století (přes jeho novinářskou praxi) nestala účelem, ale východiskem k uměleckému dílu neslábnoucí působivosti, k vyvolání „reálně zázračné“ dobové atmosféry, podivuhodnému znovuoživení postav oněch událostí. Opar mytičnosti, zázračnosti, a naopak vědomí reálnosti dávných bájí, které Evropa již dávno pozbyla, je zde výsledkem spojení vypjaté, v podstatě ještě středověké víry španělských dobyvatelů a různých náboženství domorodých indiánů s kulty africkými, které si přivezli černí otroci. tyto představy prozařují hrdinům příběhu realitu natolik, že není zcela jisté, kde končí skutečnost a kde začíná legenda. Tuto vzrušující nejednoznačnost zakomponoval Carpentier (muzikolog a hudebník) i do výstavby příběhu. Je to román či novela? Možná spíš očistný obřad woodoo, ale zejména zvolna (jako Ravelovo Bolero) gradující krvavá rapsodie.
Soubor pěti povídek a jedné novely (Štvanice) význačného představitele literatur Latinské Ameriky. Snaží se v nich ukázat různou funkci času v životě nejrůznějších lidí, např. čas v životě člověka přestárlého (Cesta k semeni).
Soubor pěti povídek a jedné novely (Štvanice) význačného představitele literatur Latinské Ameriky. Snaží se v nich ukázat různou funkci času v životě nejrůznějších lidí, např. čas v životě člověka přestárlého (Cesta k semeni).
Román je dějově situován do doby Francouzské revoluce a odehrává se na francouzské ostrovní kolonii Guadeloupe v Antilách. Románový životopis zapomenutého francouzského revolucionáře, jakobína Victora Huguese, kterého jeho politická a válečnická činnost zanesla až do karibské oblasti,kde se stal politickým komisařem. Velmi dobře napsaný román postihuje zejména psychologický vývoj hlavního hrdiny i dalších postav a zachycuje tvrdou realitu převádění myšlenek revoluce a konkrétní praxe v souvislosti s celkovým politickým vývojem ve Francii i v ostatním světě.
Originally published in 1946 and never before available in English, Music in Cuba is not only the best and most extensive study of Cuban musical history, it is a work of literature. Drawing on such primary documents as church circulars and musical scores, Carpentier encompasses European-style elite Cuban music as well as the popular rural Spanish folk and urban Afro-Cuban music.
This fine, somber novel, by the author of the widely acclaimed The Lost Steps, deals with the French Revolution, chiefly in the Caribbean. Not an ordinary historical novel, but rather a poetic, highly informed essay, it forth, in rich prose, a host of memorable impressions -- of Revolutionary Paris, of Caribbean islands sweltering in the sunlight, and of the Revolutionary ideals which, transplanted to these islands, died in blood, sweat and a return to slavery and the old ways. Its chief protagonist is Victor Hugues, a historical figure, who is shown through the eyes of three fictional orphaned adolescents -- Carlos, Sofia, and their cousin Esteban, whom he dazzled at first meeting. Esteban follows Victor as he rises from baker's son and merchant to Revolutionary master of the Caribbean, but sickens eventually of bloodshed and of Victor's ruthless changing to fit shifting policies. Sofia, who loves Victor and joins him, is also finally sickened by the betrayal of Revolutionary ideals, and the changes power has made in Victor. Above its many modern political parallels, this story is powerful evocation of the mysterious evolution, decay and persistence of all human relations and ambitions. Splendidly written.
