Filip Pospíšil Knihy

Na počátku osmdesátých let vznikl na Velkopřevorském náměstí v Praze pomník Johna Lennona, kde se fanoušci scházeli na výroční den jeho smrti. Malá setkání se pod vlivem policejních zásahů proměnila v protirežimní akce, během nichž se podepisovaly petice proti jaderným zbraním a za propuštění politických vězňů. Tato shromáždění, největší od roku 1970, předznamenala pouliční demonstrace koncem osmdesátých let. Organizaci výročních setkání převzalo v roce 1988 ÚV SSM na pokyn ministerstva vnitra, o těchto událostech jednalo i předsednictvo ÚV KSČ. Kniha popisuje historické události z několika perspektiv, zejména prostřednictvím historické studie založené na originálním výzkumu. Obsahuje také edici archivních dokumentů, dvanáct rozhovorů s pamětníky, obrazovou přílohu a zvukový nosič (CD). Kampa se nejprve stala místem vzpomínek na Jana Wericha, později se však soustředila na Johna Lennona. Po jeho zavraždění se kult soustředil na pomníček, který byl neustále ničen policií. Autor vzpomíná, jak musel při příjezdu do Prahy v osmdesátých letech navštívit Velkopřevorské náměstí. Publikace dokumentuje jedno z mála míst, kde se za normalizace scházela nekonformní mládež, a ukazuje odvahu mladých lidí toužících po svobodě, brutalitu režimu a patetickou stránku dobových protestů. Kniha je určena jak pamětníkům a nostalgikům, tak těm, kteří chtějí lépe porozumět této době.

Tématem této knihy jsou dějiny Lennonovy zdi v Praze. Jedná se o druhé, zásadně přepracované vydání. Autoři se zabývají nejen postupnou proměnou Lennonovy zdi a společenství okolo ní, ale také předchozí tradicí nápisů na tomto místě. Na Velkopřevorském náměstí a jeho okolí se ve výroční den smrti britského hudebníka a mírového aktivisty konala od roku 1981 výroční setkání jeho fanoušků. Pod vlivem policejních zásahů postupně přerostla v protirežimní vystoupení, na nichž se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Někteří účastníci těchto srazů patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele opozičních skupin, zejména Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti a Mírového klubu Johna Lennona. Významnou roli sehrála Lennonova zeď rovněž po roce 1989. Připomínání Lennonovy památky nezůstalo jen aktivitou přívrženců subkultur, ale odráželo i dobové spory o povahu společnosti, její minulost a budoucnost. Lennonova zeď se také stala významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.

Na konci srpna 1966 vyhlásil ÚV KSČ celostátní kampaň proti "pronikání nevkusu do úpravy účesů u chlapců a mladých mužů". V této době v Československu podobně jako v dalších zemích vzrůstal počet mladých lidí, kteří začali dávat najevo, že jsou jim cizí oficiálně deklarované hodnoty, cíle i kulturní normy jejich rodičů. Tento kulturní konflikt nebo vzdor se projevoval na Východě i Západě příklonem k novému druhu hudby, volbou specifického způsobu oblékání či úpravy zevnějšku, zaváděním nových tanců, způsobů trávení volného času či odlišným postojem k sexualitě. Do kampaně proti vlasatcům se zapojila řada státních a společenských institucí. Hlavní represivní roli sehrála Veřejná bezpečnost, která na konci srpna 1966 vyhlásila celostátní akci "Vlasatci", v jejímž rámci bylo během několika týdnů evidováno a různým způsobem postiženo okolo čtyř tisíc osob. Kniha je vybavena rozsáhlou obrazovou dokumentací.

Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989. Occupy Wall Street, M15/Indignados, protesty v Rusku, arabské i evropské jaro – to je jen několik příkladů za všechny. Česká občanská společnost však přesto zůstává při obraně svých zájmů poněkud laxní a skeptická. Z tradiční pasivity by ji mohl pomoci vyburcovat sborník esejů, rozhovorů a návodů Umění protestu, který v sobě spojuje teoretickou reflexi naléhavých společenských jevů s praktickými radami a zkušenostmi angažovaných jednotlivců, dlouhodobě propojujících umělecké a politické aktivity ve veřejném prostoru. Jde o první publikaci tohoto druhu v češtině. Humor přítomen.