Jiří Mrázek Pořadí knih (chronologicky)

Druhý díl komentáře pražského novozákoníka Jiřího Mrázka k Markovu evangeliu (kapitoly 9–16).

Komentář pražského novozákoníka Jiřího Mrázka sleduje Markovo evangelium důsledně jako příběh. I když text tohoto evangelia znáte a ledacos jste o něm četli, Mrázkova knížka vám poskytne spoustu podnětů k přemýšlení a možná i nějaká překvapení.

Kázání na hoře (pátá, šestá a sedmá kapitola Evangelia podle Matouše) obsahuje řadu velmi známých Ježíšových výroků. Komu však byly určeny a jak k nim dnes přistupovat? Výkladů těchto tří kapitol vzniklo v dějinách církve mnoho. Tato knížka velmi stručně nekteré z nich připomíná (od konce 4. století do začátku 21. století) a zvlášť si všímá českých poznámek a komentářů z 16., 19. a 20. století. Autor k rozboru řeckého textu a ke starším výkladům připojuje nápadité aktualizace, díky kterým čtenář zjišťuje, jak tento základní dokument ježíšovské tradice zasahuje do současné duchovní, sociální i politické situace.

Teologie novozákonních knih, kterým se obvykle nedostává tolik pozornosti – třeba proto, že řeší jen některá vybraná témata, a jinými se nezabývají, chybí v nich ucelený systém (což však neznamená, že jej autoři v hlavě neměli). Knížka Jiřího Mrázka čte mezi řádky: v tom, o čem autoři novozákonních knih přímo nemluví, ale lze zjistit, že to předpokládají. Teologie evangelia podle Marka, Matouše a Lukáše, dopisů Petrových, epištoly Jakubovy a Judovy, Zjevení Janova a pastorálních epištol.

Jakubova epištola má pověst spisu, který zdůrazňuje (dobré) skutky a protiřečí tím dopisům apoštola Pavla. „Víra bez skutků je mrtvá“ – ta věta je známá, a přece trochu nejasná: o jakých skutcích je tu přesně řeč? Nepodkládám Jakubovi něco jiného, než napsal? Jiří Mrázek v této knize nabídl čtenářům velmi čtivý výklad Jakubova dopisu opatřený doslovným překladem.

Český ekumenický komentář k Novému zákonu. Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. V rámci ČEK vychází pod číslem 1 jako čtvrtý svazek první kniha Nového zákona – Evangelium podle Matouše. Autor komentáře, doc. Jiří Mrázek, Th.D., vedoucí katedry Nového zákona ETF UK, se Matoušovým evangeliem zabývá dlouhodobě a na toto téma již několikrát publikoval.

Český ekumenický komentář k Novému zákonu. Zjevení Janovo je v současnosti jednou z nejoblíbenějších, zároveň však i jednou z vykladačsky nejobtížnějších knih Nového zákona. Významný český biblista Doc. Jiří Mrázek, Th.D. shrnuje v dalším díle Českého ekumenického komentáře svou několikaletou badatelskou i pedagogickou činnost věnovanou této biblické knize.

Tato práce pražského novozákoníka volně navazuje na předchozí knihu Podobenství v kontextu Matoušova evangelia. Tentokrát se autor věnuje patnácti podobenstvím podle zpracování evangelisty Lukáše: zkoumá, jakým způsobem evangelista s podobenstvími pracuje, jak je zařazuje do vyprávění a jakým způsobem vede čtenáře ke správnému pochopení. Publikace je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného záměru/grantu MSM 0021620802 – Hermeneutika křesťanské, zvláště české protestantské tradice v kulturních dějinách Evropy – a vychází s jeho finanční podporou.

Výklad Jakubovy epištoly. Jakubova epištola má pověst spisu, který zdůrazňuje (dobré) skutky a protiřečí tím dopisům apoštola Pavla. „Víra bez skutků je mrtvá“ – ta věta je známá, a přece trochu nejasná: o jakých skutcích je tu přesně řeč? Nepodkládám Jakubovi něco jiného, než napsal? Jiří Mrázek v této knize nabídl čtenářům velmi čtivý výklad Jakubova dopisu opatřený doslovným překladem.

Martin Prudký: Hospodin, »Bůh milostivý« & Izrael, lid »z boží milosti«, Jan Roskovec: Pojem milosti v pavlovském okruhu Nového zákona, Petr Pokorný: Markovo evangelium a lukášovské spisy, Jiří Mrázek: Milost v Matoušově evangeliu, Jiří Mrázek: Milost v Prvním a Druhém listu Petrově, Jan A. Dus: Milost u Klémenta Římského, Matyáš Havrda: Valentinovské pojetí milosti, Vít Hušek: Nauka o milosti u Ambrože Milánského, Lenka Karfíková: Augustinův dvojí výklad Pavlovy nauky o milosti, Ladislav Chvátal: Kosmologické předpoklady nauky o milosti u Maxima Vyznavače.

Kniha se zabývá Ježíšovými podobenstvími a analyzuje význam, který dostávají zasazením do širšího celku evangelia.

Texty šesti mladých českých teologů a filozofů, které se mimo jiné věnují biblickému pojetí Ducha svatého, rozdílu mezi západní a východní pneumologií a změnami v křesťanské teologii ve 20. století. Jaké je biblické pojetí Ducha svatého? Jaký je rozdíl mezi západní a východní pneumatologií? Co se stalo nového v křesťanské teologii ve 20. století? Na tyto a podobné otázky odpovídají teologové J. Mrázek, J. Roskovec, V. Němec, P. Milko, C. V. Pospíšil, Š. Špinka a M. Slavík.

Texty a výklady podobenství z Matoušova evangelia v Novém zákoně.

Dlouho byl Nový zákon pokládán za soubor textů, které vznikly na okraji antického písemnictví, za dílo prostých sběratelů křesťanských tradic a prvních misionářů, povzbuzujících svými dopisy společenství raných křesťanských obcí ve víře. Již od čtvrtého století se však biblické texty staly významným zdrojem inspirace všech oblastí umění a prokázaly svou hodnotu jako modelové příběhy významné pro celou životní orientaci. V posledních letech přineslo biblické bádání nové poznatky o jednotlivých novozákonních spisech a osvětlilo jejich myšlenkovou strukturu i psychologickou hloubku. V práci Petra Pokorného hledisko literárně-historické vyváženě doplňuje výklad teologických koncepcí knih Nového zákona. Na závěr knihy připojený slovníček s výkladem odborných výrazů zpřístupňuje toto dílo všem, kdo chtějí porozumět řeči a duchovnímu odkazu biblické zvěsti.

Populárně naučná kniha věnovaná matematice, jejímu významu, historii a některým problémům, kterým se v minulosti věnovala.

Autor, geniální matematik a fyzik, na doktorskou obhajobu mu sháněli oponenta v Evropě, protože u nás neměl konkurenci. Byl také členem sekulárního řádu sv. Františka z Assisi a napsal knihy o víře: Dvě cesty k Bohu a Čtyři cesty k Bohu.

Výhledy do budoucnosti některých vědních oborů vycházejí z poznatků současné vědy a ze znalosti směrů jejího vývoje. Na tomto reálném základě se autoři snaží nastínit budoucnost počítačů a robotů, možnosti získávání energie znetradičních zdrojů, nove cesty transplantace orgánů a řízení růstu, ukazují budoucnost bioklimatologie, využívání biologických postupů v praxi, nově dopravní prostředky apod.